Zornice je centrální otvor v duhovce oka, kterým vstupuje světlo na čočku a dále na sítnici. Plní funkci variabilní clony: mění svou velikost podle množství světla a podle potřeby ostření. Díky této schopnosti přispívá k udržení optimální expozice obrazu na sítnici a k vyšší kvalitě zraku při různých světelných podmínkách.

Stavba a inervace

Okraj zornice tvoří duhovka, která obsahuje dvě hlavní svalové skupiny. Kruhové svaly (sphincter pupillae) zužují zornici a jsou řízeny parasympatickými vlákny, zatímco radiální svaly (dilator pupillae) ji rozšiřují pomocí sympatiku. Nervové dráhy, které zprostředkovávají tyto reakce, vedou přes oční motoriku a autonomní nervový systém, takže poruchy těchto cest se projeví změnou velikosti nebo reakce zornice.

Reflexy a funkce

Nejdůležitější je fotomotorický reflex: světelný podnět na sítnici vyvolá přenos signálu do mozku a zpětně aktivuje zúžení zornice. Reakce je obvykle oboustranná (konsenzuální), tedy světlo padající do jednoho oka vyvolá zúžení zornic obou očí. Při akomodaci, tedy při zaostřování na blízké předměty, se zornice také zmenšuje spolu s kontrakcí ciliárního svalu a konvergencí očí — jde o koordinovaný reflex, který zlepšuje hloubku ostrosti.

Různost mezi druhy a barva

U lidí je zornice obvykle kulatá, avšak u jiných živočichů se vyskytují různé tvary: vertikální štěrbiny u koček, vodorovné štěrbiny u některých býložravců nebo složitější tvary u plazů. Barva vlastní zornice bývá černá, protože skrz otvor se pohled směruje do tmavých vnitřních částí oka; u nočních zvířat se může objevit odraznost způsobená tapetum lucidum, což způsobuje tzv. "zářící oči" za světla.

Klinický význam a vyšetření

Velikost a reakce zornic jsou důležitým ukazatelem neurologického stavu pacienta. Nerovnost zornic (anizokorie), nepřítomnost světlého reflexu, abnormální reakce nebo patologická rozšíření mohou signalizovat poškození nervů, intoxikaci nebo nitrolební proces. Mezi běžné testy patří přímý a konsenzuální fotoreflex, tzv. swinging flashlight test na detekci relativního aferentního pupillárního defektu (RAPD) nebo farmakologické testy k odlišení příčin miózy a mydriázy.

Další poznámky

Kromě světelných podnětů ovlivňují velikost zornice i další faktory, například emoční stav, pozornost a některé léky (např. mydriatika způsobují rozšíření, opioidy miózu). V technice se zornice často přirovnává k cloně fotoaparátu, protože oba mechanismy regulují množství světla dopadajícího na zobrazovací plochu.

Související odkazy