Preambule Ústavy Spojených států amerických

Preambule Ústavy Spojených států amerických je stručným úvodem k cílům a hlavním zásadám Ústavy. Uvádí záměry otců zakladatelů při tvorbě Ústavy a to, čeho chtěli Ústavou dosáhnout. Do Ústavy byla přidána dodatečně a nebyla projednávána na půdě Ústavodárného shromáždění, ani se o ní nehlasovalo. Gouverneur Morris, jeden z autorů Ústavy, ji napsal a doplnil na poslední chvíli. Preambule sama o sobě neměla žádný právní význam. Nejvyšší soud tento názor potvrdil ve věci Jacobson v. Massachusetts (1905).

Text

My, lid Spojených států amerických, abychom vytvořili dokonalejší Unii, nastolili spravedlnost, zajistili vnitřní klid, zajistili společnou obranu, podpořili obecné blaho a zajistili požehnání svobody sobě i svým potomkům, vydáváme tuto Ústavu Spojených států amerických.

My, lid

"My lid" znamená všechny občany Spojených států.

Prvních několik slov preambule - "My, lid Spojených států" - se velmi lišilo od jakékoli smlouvy nebo zákona, které Spojené státy kdy předtím napsaly. Například první ústava Spojených států, Články konfederace, se označuje jako "Články konfederace a trvalé unie mezi státy" a poté uvádí seznam všech třinácti států. Stejné byly i smlouvy, které Spojené státy podepsaly. Byly to dohody mezi státy, nikoliv mezi lidmi.

Gouverneur Morris se tehdy rozhodl napsat "My, lid" namísto "My, Spojené státy..." a následně vyjmenovat všech třináct států. Především článek sedm ústavy říkal, že k tomu, aby ústava vstoupila v platnost, ji musí schválit pouze devět států. V té době nikdo nevěděl, které státy ústavu ratifikují a které ne. Z tohoto důvodu nemohlo být v preambuli uvedeno všech třináct států, jako kdyby již všechny souhlasily. Rovněž pokud by se ke Spojeným státům připojily další státy později, nebylo by možné jejich jména do seznamu doplnit. Z těchto důvodů musela preambule začínat slovy "My, lid".

Slova "My, lid" se proměnila v silné prohlášení, že tato nová vláda byla vytvořena lidem Spojených států ve prospěch lidu Spojených států. Když delegáti Virginie projednávali ústavu, guvernér Edmund Randolph zdůraznil: Problémem bylo, že lid předtím neměl ve vládě žádnou moc." "Vláda je pro lid. Pokud se má lid řídit vládou, řekl, neměl by to být lid, kdo tuto vládu vytvoří?

"My, lid" v původní verzi ústavyZoom
"My, lid" v původní verzi ústavy

Za účelem vytvoření dokonalejší Unie

"Aby se vytvořila dokonalejší unie" je pojem, který pravděpodobně vychází z Komentáře k anglickým zákonům sira Williama Blackstona. Ten byl v té době hojně čten a mnozí z tvůrců zákona byli studenty jeho díla. Blackstone tvrdil, že ústava Anglie je dokonalá, ale neustále se zlepšuje. Fráze "dokonalejší unie" jednoduše znamenala lepší unii než jakákoli před vznikem ústavy.

Před vznikem vlády založené na Ústavě byly Spojené státy založeny na Článcích Konfederace. Jako federální vláda však měla jen velmi malé pravomoci. Nedávaly vládě Spojených států dostatečnou moc, aby země mohla fungovat a rozvíjet se. Každý stát byl sám za sebe, místo aby spolupracoval. Někdy se chovaly jako třináct samostatných zemí, které se spojí, jen když je napadne jiná země.

Zřídit spravedlnost

"Zavést spravedlnost" znamenalo zavést právní stát. Znamenalo to, že všichni si jsou před zákonem rovni bez rozdílu postavení nebo majetku. Otcové zakladatelé chtěli svou novou vládou nastolit (vytvořit) spravedlnost a poctivost. Když v amerických koloniích vládlo Britské impérium, kolonisté si nemysleli, že vláda je spravedlivá. Parlament například rozhodoval o tom, že kolonisté musí platit daně z věcí, jako jsou známky a věci vyrobené v jiných zemích. Kolonisté do toho neměli co mluvit.

I poté, co se Spojené státy osamostatnily, se mnozí otcové zakladatelé domnívali, že státy mají podle Článků konfederace příliš mnoho pravomocí. Domnívali se, že státy odebraly lidem jejich práva.

Například během Shaysovy vzpoury ve Springfieldu ve státě Massachusetts:

  • Odebrali právo na habeas corpus (aby mohli držet lidi ve vězení bez soudu).p. 84
  • Odebral lidem právo říkat o vládě špatné věci.p. 84
  • převzali zbrojnici (budovu, kde se skladují zbraně), přestože byla majetkem vlády Spojených států a oni neměli povolení k jejímu převzetí.

Pojištění domácího klidu

Shaysovo povstání měli tvůrci zákona stále v čerstvé paměti. Mnozí se obávali, že se jim duch americké revoluční války vymkne z rukou. V nové zemi bylo třeba udržet mír.

Již pět let po ratifikaci Článků konfederace v roce 1781 bylo mnoho Američanů s nimi nespokojeno. Mnozí otcové zakladatelé se domnívali, že články učinily vládu Spojených států příliš slabou. Shaysovo povstání jasně ukázalo, že národní vláda podle Článků konfederace nebyla dostatečně silná. Daniel Shays, veterán americké revoluční války, vedl vzbouřené farmáře, kteří se snažili svrhnout vládu státu Massachusetts. Farmáři vytvořili celou armádu, na jejíž boj neměla státní ani federální vláda dostatek vojáků ani peněz. V zoufalství Massachusetts nabídl, že zaplatí soukromou armádu, která bude proti povstání bojovat. Tato soukromá armáda nakonec v roce 1787 povstalce porazila. pp. 84–86

John Jay, jeden z otců zakladatelů, prohlásil, že poté, co vláda Spojených států nebude moci platit vojáky na obranu proti ozbrojenému povstání: "neefektivnost federální vlády je stále zřejmější". Další Otec zakladatel, Henry Knox, řekl, že Shaysova vzpoura přesvědčila mnoho lidí, že Spojené státy potřebují silnější federální vládu.p. 127 Vzpoura jasně ukázala, že státy nejsou chráněny, a pokud budou napadeny, budou odkázány samy na sebe.

Kresba Daniela Shayse (vlevo) a dalšího vůdce Shaysova povstáníZoom
Kresba Daniela Shayse (vlevo) a dalšího vůdce Shaysova povstání

Zajistit společnou obranu

"Zajistit společnou obranu" znamenalo, že si tvůrci byli dobře vědomi toho, že nezávislost na Velké Británii neznamená, že jsou v bezpečí. Britská Kanada na severu byla stále plná rozhněvaných loajalistů. Na západě bylo neznámé množství nepřátelských indiánských kmenů. Ještě dále na západ bylo rozsáhlé území Louisiany v držení Francie. Na jihu drželi Španělé Floridu. A co hůř, tyto mocnosti vedly v Evropě řadu válek, které zasáhly velkou část Severní Ameriky. Tvůrci zákona věděli, že Amerika se musí chránit. Zajištění společné obrany znamenalo, že nová vláda zajistí ochranu a obranu všech států v případě napadení.

Mapa Severní Ameriky z roku 1780Zoom
Mapa Severní Ameriky z roku 1780

Podporovat obecné blaho

"Podporovat obecné blaho" je základním cílem všech vlád. To byl hlavní důvod, proč byla přijata ústava.

Obecně tato část preambule znamená, že jedním z úkolů nové vlády bude zlepšit situaci v celé zemi. Konkrétně tato část preambule souvisí s pravomocemi vlády zdaňovat lidi a utrácet peníze. Znamená to, že nová vláda bude mít pravomoc zdaňovat a utrácet pouze za věci, které jsou dobré pro celou zemi. Vláda nebude smět utrácet peníze za věci, které budou dobré jen pro část země nebo jen pro některé lidi v zemi.

Například článek 1, oddíl 8 ústavy dává Kongresu pravomoc zdaňovat lidi a vynakládat peníze na zřizování poštovních úřadů a výstavbu silnic, které mohou používat poštovní doručovatelé. Kongres to může udělat, protože poštovní úřady budou "podporovat obecné blaho" - každý v zemi bude mít prospěch z toho, že bude moci posílat a dostávat poštu.

Zajistit požehnání svobody sobě i našim potomkům.

"Zajistit požehnání svobody sobě i svým potomkům" bylo důležité, protože mnozí přišli do Ameriky z míst s malou politickou a náboženskou svobodou. Tato věta dokládá záměr nové vlády chránit nově nabyté svobody a chránit před tyranskou vládou.

Články Konfederace však byly především o právech států. V té době se mnoho lidí obávalo příliš silné federální vlády. Tito lidé se nazývali antifederalisté. Patřili k nim i někteří otcové zakladatelé, například Patrick Henry a James Monroe. Antifederalisté se obávali, že by se silná federální vláda mohla stát tyranskou a odebrat práva jednotlivým státům, jak to podle nich dělala britská koloniální vláda. Obávali se také, že vláda řízená prezidentem by se mohla změnit v monarchii, kde by se prezident stal králem a měl by naprostou moc. Kvůli těmto obavám se v Článcích Konfederace hovořilo výhradně o právech států, nikoli o právech jednotlivých lidí. Tvůrci chtěli tato práva stanovit pro obyvatele Spojených států a jejich "potomstvo", což znamená všechny generace Američanů, které budou následovat.

Ustavují a zřizují tuto Ústavu Spojených států amerických.

"Ustanovujeme a zřizujeme tuto ústavu Spojených států amerických" je asi nejsilnějším prohlášením v preambuli. V podstatě říká, že ústavu vytvořil lid a že je to lid, kdo jí dává moc. Preambule Ústavy Spojených států amerických, je začátkem Ústavy. Není to zákon. Místo toho se v ní hovoří o důvodech, které vedly Otce zakladatele k sepsání Ústavy, a o tom, co doufají, že Ústava splní.

Otázky a odpovědi

Otázka: Co je to preambule Ústavy Spojených států amerických?


Odpověď: Preambule je stručný úvod k účelům a hlavním zásadám Ústavy.

Otázka: Co preambule prozrazuje o záměrech otců zakladatelů při tvorbě Ústavy?


Odpověď: Preambule odhaluje záměry Otců zakladatelů při tvorbě Ústavy a to, čeho chtěli Ústavou dosáhnout.

Otázka: Kdy byla preambule k Ústavě přidána?


Odpověď: Preambule byla do Ústavy přidána dodatečně.

Otázka: Diskutovalo se o preambuli na půdě Ústavodárného shromáždění?


Odpověď: Ne, preambule nebyla projednávána na půdě Ústavodárného konventu.

Otázka: Kdo napsal a přidal preambuli k Ústavě?


Odpověď: Preambuli napsal a doplnil na poslední chvíli Gouverneur Morris, jeden z autorů Ústavy.

Otázka: Měla preambule nějaký právní význam?


Odpověď: Ne, preambule sama o sobě neměla žádný právní význam.

Otázka: Podpořil Nejvyšší soud právní význam preambule?


Odpověď: Ano, právní význam preambule potvrdil Nejvyšší soud ve věci Jacobson v. Massachusetts (1905).

AlegsaOnline.com - 2020 / 2023 - License CC3