Svoboda znamená stav, kdy má jedinec možnost jednat podle své vlastní vůle a případně realizovat svůj potenciál v kontextu dalších slov, jako je politická svoboda. Jedná se o pojem, který má sporné významy.
Komunismus a socialismus si nárokují něco, co je pro ně definováno jako svoboda, protože mají ideály sociální rovnosti. Libertariáni a klasičtí liberálové si myslí, že komunismus je proti svobodě, protože komunismus je většinou proti základním právům jednotlivce (život, svoboda a majetek).
Klasické liberalistické pojetí svobody chápe především svobodu jednotlivce od vnějšího nátlaku ve smyslu svobody od omezení a sociální liberalistická perspektiva naopak zdůrazňuje potřebu sociální a ekonomické rovnosti, jako je moc a zdroje k naplnění vlastního potenciálu. Sociální liberál jako takový spojuje svobodu (tj. volnost) s rovným rozdělením politické moci (tj. demokracií) ve smyslu pozitivní svobody. Tvrdí, že svoboda bez rovnosti znamená nadvládu nejmocnějších. Svoboda a demokracie jsou tedy vnímány jako propojené a v konečném důsledku antagonistické.
John StuartMill ve svém díle O svobodě jako první rozpoznal rozdíl mezi svobodou jako svobodou jednat a svobodou jako absencí donucení (být k něčemu nucen). Mill se také snažil definovat "povahu a meze moci, kterou může společnost legitimně vykonávat nad jednotlivcem", a jako takový popisuje přirozený a trvalý antagonismus mezi svobodou a autoritou, a tak se převládající otázkou stává, "jak provést vhodnou úpravu mezi nezávislostí jednotlivce a společenskou kontrolou".
