Svoboda shromažďování
Svoboda shromažďování a svoboda sdružování je právo pokojně se spojit s ostatními k dosažení společných cílů a vyjádření společných názorů, a to jak na veřejnosti, tak v soukromí. Obvykle sem patří podnikatelské skupiny (nebo korporace), občanské organizace, odbory, politické strany a protestní skupiny.
Uklízečky stávkující před budovou MTV v kalifornské Santa Monice. Stávka v odborech je způsobem uplatňování svobody shromažďování a svobody sdružování.
Omezení
Svoboda shromažďování neznamená, že se jakákoli skupina může sejít za jakýmkoli účelem. Některé vlády zakazují domobrancům neboli skupinám lidí mimo armádu, které shromažďují zbraně a cvičí vojáky, aby se svými zbraněmi demonstrovali na veřejnosti a vyvolávali násilí a nepokoje.
Ochrana
Mnoho vyspělých zemí chrání svobodu shromažďování. Mnohé z nich přijaly zákony nebo ústavní dodatky, které zajišťují, že se lidé budou moci svobodně shromažďovat. Patří mezi ně např:
- Kanada - Kanadská listina práv a svobod, která je součástí I. části kanadské ústavy.
- Francie - článek 431-1 Nového trestního zákoníku (Code Pénal)
- Hongkong - Základní zákon § 27
- Článek 27 Ústavy Íránské islámské republiky
- Irská republika - zaručeno článkem 40.6.1 irské ústavy
- Turecko - články 33 a 34 turecké ústavy zaručují svobodu sdružování a shromažďování.
- Spojené státy americké - První dodatek Ústavy Spojených států amerických
- Organizace spojených národů - Všeobecná deklarace lidských práv, článek 20 a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, článek 21.
