Na počátku 19. století začali britští obchodníci dovážet do Číny opium výměnou za čínský čaj, který se vracel do Británie. V roce 1839 Čína prohlásila, že Britové nemohou do své země dovážet opium, a tak Britové Číně o opiu, které s sebou přivezli, neřekli. Čínští úředníci našli velké množství opia v Kantonu, části jižní Číny, která se dnes nazývá Kanton, a zničili ho. To Brity rozčílilo a v roce 1840 vyslali dělové čluny, aby zaútočily na čínská města podél pobřeží. Čína neměla žádné zbraně, kterými by se mohla bránit, a tak válku prohrála.
Čína byla donucena podepsat Nankingskou smlouvu a smlouvu z Bogue. To přinutilo Čínu otevřít některé své přístavy pro obchod se západními zeměmi, nejen s Velkou Británií. Britové v Číně také získali právo extrateritoriality, což znamenalo, že v případě obvinění z trestného činu mohli být souzeni svými vlastními úředníky, a nikoli čínskými. Nakonec se Čína musela vzdát ostrova Hongkong, který se stal britskou kolonií. Británie neměla na oplátku co vrátit, a tak se tyto smlouvy staly prvními z těch, které jsou známy jako "nerovné smlouvy". Podobné smlouvy s Čínou brzy podepsaly i další západní země.
