Opiové války
Opiové války byly dvě války mezi Čínou a západními zeměmi za dynastie Čching. První probíhala mezi Velkou Británií a Čínou a trvala od roku 1839 do roku 1842. Druhá probíhala v letech 1856 až 1860 a účastnila se jí také Francie.
Války se týkaly mnoha jiných věcí než opia. Šlo v nich také o otevření Číny evropskému a americkému obchodu a kolonizaci. Porážka oslabila dynastii Čching.
Opium je přírodní látka obsažená v semenech máku opiového. Opium se získává z makových semen. Kromě přímé konzumace se přeměňuje na opiáty.
Počátek obchodu s opiem
Britští obchodníci začali prodávat opium do Číny. V té době se opium pěstovalo v Indii, nikoli v Číně. Opium se v tradiční čínské medicíně používalo již dlouho před příchodem Britů, většinou k léčbě nemocí. Opium se však může používat také jako psychoaktivní droga, která mění stav mysli uživatele. Opium je také návyková droga.
Když Britové začali dovážet velké množství této drogy, Číňané začali opium užívat kvůli jeho účinku, který mění mysl. Stále více lidí se stávalo na opiu závislými. Britové tak mohli vyvážet stále více opia. Prodejem této drogy začali Britové pomalu vydělávat na vývozu do Číny více peněz, než kolik utratili za dovoz čínského zboží. Britský vývoz opia do Číny se výrazně zvýšil. Z odhadovaných 15 tun v roce 1730 na 75 tun v roce 1773. Opium se dodávalo v "truhlách". Každá truhla obsahovala 67 kilogramů opia.
První opiová válka
Na počátku 19. století začali britští obchodníci dovážet do Číny opium výměnou za čínský čaj, který se vracel do Británie. V roce 1839 Čína prohlásila, že Britové nemohou do své země dovážet opium, a tak Britové Číně o opiu, které s sebou přivezli, neřekli. Čínští úředníci našli velké množství opia v Kantonu, části jižní Číny, která se dnes nazývá Kanton, a zničili ho. To Brity rozčílilo a v roce 1840 vyslali dělové čluny, aby zaútočily na čínská města podél pobřeží. Čína neměla žádné zbraně, kterými by se mohla bránit, a tak válku prohrála.
Čína byla donucena podepsat Nankingskou smlouvu a smlouvu z Bogue. To přinutilo Čínu otevřít některé své přístavy pro obchod se západními zeměmi, nejen s Velkou Británií. Britové v Číně také získali právo extrateritoriality, což znamenalo, že v případě obvinění z trestného činu mohli být souzeni svými vlastními úředníky, a nikoli čínskými. Nakonec se Čína musela vzdát ostrova Hongkong, který se stal britskou kolonií. Británie neměla na oplátku co vrátit, a tak se tyto smlouvy staly prvními z těch, které jsou známy jako "nerovné smlouvy". Podobné smlouvy s Čínou brzy podepsaly i další západní země.
Druhá opiová válka
Druhá opiová válka byla v Číně známá také jako válka se šípy nebo anglo-francouzská válka. Na této válce, která začala, když se Číňané zmocnili jedné z britských lodí v přístavu Kanton, zvané Šíp, se významně podíleli také francouzští vojáci. Británie a Francie spolu s vojáky z Ruska a Spojených států zaútočily na další čínská města. Patřila k nim bitva o Kanton v roce 1857 a v roce 1860 byl vypálen Starý letní palác (Yuanmingyuan) v Pekingu. Na konci této války museli Číňané podepsat další "nerovné smlouvy". Ty zahrnovaly legalizaci opia v Číně, otevření všech svých přístavů pro obchod a odstoupení části poloostrova Kowloon Britům, který se stal součástí kolonie Hongkong.
V roce 1898, po první čínsko-japonské válce, převzala Velká Británie kontrolu nad Novými územími na základě smlouvy o pronájmu na 99 let. Po uplynutí 99 let měla celou kolonii Hongkong včetně pronajatých pozemků vrátit Číně. To se stalo 1. července 1997, čímž se Hongkong stal první ze dvou zvláštních správních oblastí Čínské lidové republiky.
