První čínsko-japonská válka (1894–1895)
Ozbrojený konflikt mezi dynastií Čching a Japonským císařstvím vedený kvůli vlivu v Koreji; vedl k japonskému vítězství, Šimonosekijské smlouvě a změně rovnováhy moci východní Asie.
První čínsko-japonská válka byla krátkým, ale důležitým konfliktem mezi dynastií Čching a Japonským císařstvím. Všeobecně se udává, že válka začala 1. srpna 1894 a skončila podpisem mírové smlouvy 17. dubna 1895. Konflikt je v čínské tradici někdy uváděn pod čínským názvem a v japonských pramenech pod japonským názvem.
Galerie obrázků
10 Obrázky
Příčiny a kontext
Přímou příčinou byla soutěž o vliv nad Koreou, která byla formálně čínským vazalem, ale byla politicky i strategicky důležitá pro Japonsko. V Koreji probíhaly v 90. letech 19. století vnitřní krize a povstání, což poskytlo oběma mocnostem záminku k vojenskému zásahu. Konflikt odrážel širší proces modernizace Japonska a úpadku moci dynastie Čching v době, kdy západní velmoci a Japonsko rozšiřovaly svůj vliv v Asii.
Průběh a klíčové operace
Válka kombinovala pozemní i námořní operace. Japonské modernizované ozbrojené síly prokázaly výraznou převahu v taktice, výcviku a logistice. Mezi rozhodující střety patřily japonské námořní vítězství, které omezila schopnost Čching dopravovat posily a zásoby. Významné bitvy zahrnovaly:
- pozemní střety na Korejském poloostrově
- námořní bitvu u Žlutého moře a u řeky Yalu
- obléhání přístavů a pevností na čínském pobřeží
Japonské vítězství bylo relativně rychlé a vedlo k obsazení strategických míst na čínském pobřeží, což donutilo čínskou vládu vyjednávat o míru.
Důsledky a význam
Mírem uzavřeným Šimonosekijskou smlouvou (Šimonosekijská smlouva) se Japonsko stalo hlavní regionální mocností: Čína uznala nezávislost Koreje, postoupila některá území a byla nucena k placení válečných reparací. Politické a symbolické porážky urychlily v Číně reformní tlaky a prohloubily vnímání potřeby modernizace armády a státní správy. Pro Japonsko znamenala válka potvrzení modernizačního kurzu a otevřela cestu k další expanzi v regionu.
Poznámky a historické dopady
Konflikt zásadně změnil rovnováhu sil ve východní Asii a přispěl k rivalitě mezi Japonskem, Ruskem a západními mocnostmi, která vyvrcholila zhruba o desetiletí později. První čínsko-japonská válka je proto považována za milník v procesu úpadku tradiční čínské moci a stoupání Japonska jako moderního impéria.
Srovnání vojenské síly
| Velitelé dynastie Čching
Síla
Hlavní bitevní lodě Velitelé Japonského císařství
Síla
Hlavní bitevní lodě
|
Stav čínského loďstva
Před vypuknutím první čínsko-japonské války bylo v Číně celkem 65 válečných lodí. Byly rozděleny do čtyř flotil (Bejjangská flotila, Nanyangská flotila, Kuang-tungská flotila a Fudžianská flotila). Bejjangská flotila však byla jedinou flotilou, která se války účastnila. Aby zachránili své lodě, velitelé ostatních flotil byli proti tomu, aby se do války zapojili.
V Pej-jangské flotile bylo 25 válečných lodí. Dingyuan a Zhenyuan byly nejsilnější válečné lodě flotily. Dingyuan měl výkon 6 000 koňských sil a výtlak 7 670 tun s nákladem. Nicméně protože císařovna vdova Cixi chtěla vybudovat velkolepou zahradu, zpronevěřila peníze původně určené na rozšíření Pej-jangské flotily, velitelé neměli dostatek peněz na nákup nejnovějších zbraní pro flotilu. Většina válečných lodí flotily nebyla před vstupem do války dobře vybavena.
Stav japonských flotil
Před vypuknutím války mohlo být v Japonsku mobilizováno celkem 240 616 vojáků. V japonském císařském námořnictvu bylo také 32 bitevních lodí a 24 torpédových člunů. Všechny měly nejmodernější a nejnovější zbraně.
Hlavní bitvy během války
1. Bitva u řeky Jalu
Dne 17. září 1894 se u řeky Jalu, která je hranicí mezi Čínou a Koreou, utkala loďstvo Pej-jang a japonské císařské námořnictvo. V této bitvě byl velitelem Pej-jangské flotily Ding Ruchang, původně kavalerista, a Sukeyuki Ito byl velitelem japonské flotily. Bitva trvala 5 hodin. Nakonec byly zničeny 4 bitevní lodě Beiyangské flotily a 1 000 vojáků bylo zabito. Japonské císařské námořnictvo přišlo pouze o 1 bitevní loď. Velitel Bejjangské flotily se stáhl do přístavu Lushun.
2. Bitva u Lushunkou
Dne 17. září 1894 obsadila japonská vojska pevnosti s mohutnými děly a města Lushun a Dalian. Japonská vojska vstoupila do měst a během čtyř dnů zabila 20 000 čínských civilistů. Tento incident byl historicky nazýván masakrem v Port Arturu.
3. Bitva u Weihaiwei
V lednu 1895 vtrhla japonská vojska do Wej-haj-weje. Pej-jangská flotila byla spravedlivě poražena. Bylo zajato 11 bitevních lodí.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co byla první čínsko-japonská válka?
Odpověď: První čínsko-japonská válka byla válka mezi dynastií Čching a Japonským císařstvím, která probíhala od 1. srpna 1894 do 17. dubna 1895.
Otázka: Kdo vyhrál první čínsko-japonskou válku?
Odpověď: V této válce zvítězilo Japonské císařství.
Otázka: Kdy se odehrála první čínsko-japonská válka?
Odpověď: První čínsko-japonská válka probíhala od 1. srpna 1894 do 17. dubna 1895.
Otázka: Jaká smlouva ukončila první čínsko-japonskou válku?
Odpověď: Válka byla ukončena Šimonosekijskou smlouvou v roce 1895.
Otázka: Jak dlouho trvalo, než byla podepsána Šimonosekijská smlouva?
Odpověď: Šimonosekiská smlouva byla podepsána v roce 1895, tedy za jeden rok.
Otázka: V jakém jazyce se píše "中日甲午戰爭"?
Odpověď: "中日甲午戰爭" je v čínštině.
Otázka: V jakém jazyce je "日清戦争"?
Odpověď: "日清戦争" je v japonštině.
Související články
Autor
AlegsaOnline.com První čínsko-japonská válka (1894–1895) Leandro Alegsa
URL: https://cs.alegsaonline.com/art/34594