Napalm – gelové zápalné palivo: definice, historie a použití

17. července 1944 americké letouny P-38 poprvé shodily napalmové zápalné bomby na sklad pohonných hmot v Coutances u St.Lô ve Francii. Napalmové bomby byly poprvé použity v Tichomořském divadle během bitvy o Tinian letci námořní pěchoty. Její použití komplikovaly problémy s mícháním, tavením a uvolňovacími mechanismy. Za druhé světové války spojenecké síly bombardovaly napalmem města v Japonsku a používaly ho v bombách a plamenometech v Německu a na ostrovech ovládaných Japonci. Během řecké občanské války jej použila řecká armáda proti komunistickým partyzánům, síly OSN v Koreji, Mexiko koncem 60. let proti partyzánům v Guerreru a Spojené státy během války ve Vietnamu.

Nejznámějším způsobem dodávání napalmu jsou zápalné bomby shazované ze vzduchu. Méně známou metodou jsou plamenomety používané bojovou pěchotou. Plamenomety používají řidší verzi téhož paliva k ničení zbraňových stanovišť, bunkrů a jeskynních úkrytů. Americká námořní pěchota bojující na Guadalcanalu zjistila, že jsou velmi účinné proti japonským pozicím. Námořní pěchota používala oheň jako zbraň pro oběti i jako psychologickou zbraň. Muži mají přirozený strach z ohně. Zjistili, že japonští vojáci opouštějí pozice, ve kterých bojovali na život a na smrt proti jiným zbraním. Váleční zajatci potvrdili, že se napalmu báli více než jakékoli jiné zbraně, která na ně byla hozena.

Napalm se stal jednou z preferovaných zbraní korejské války. Piloti, kteří se vraceli z válečné zóny, často poznamenávali, že by raději měli k dispozici několik benzinových nádrží plných napalmu než jakoukoli jinou zbraň, bomby, rakety nebo děla. Americké letectvo a námořnictvo používalo napalm s velkým účinkem proti nejrůznějším cílům, včetně vojáků, tanků, budov a dokonce i železničních tunelů. Demoralizující účinek napalmu na nepřítele se projevil, když se desítky severokorejských vojáků začaly vzdávat letadlům letícím nad hlavou. Piloti si všimli, že při dalších přeletech po shození napalmu viděli přeživší nepřátelské vojáky mávat bílými vlajkami. Piloti se rádiově spojili s pozemními jednotkami a Severokorejci byli zajati.

Napalm byl v nedávné době použit ve válce nebo proti ní: (1980-88), Izraelem (1967, 1982), Nigérií (1969), Brazílií (1972), Egyptem (1973), Kyprem (1964, 1974), Argentinou (1982), Irákem (1980-88, 1991, 2003 - ?), Srbskem (1994), Tureckem (1963, 1974, 1997), Angolou, Spojenými státy.

V některých případech napalm své oběti velmi rychle zneškodní a usmrtí. Ti, kteří přežijí, utrpí popáleniny až 5. stupně. Ty poškozují části kůže, které nemají receptory bolesti. Oběti, které utrpí popáleniny 2. stupně způsobené postříkáním napalmem, však pociťují značnou bolest.

Philip Jones Griffiths popisuje jeho použití ve Vietnamu:

"Napalm je ta nejstrašnější bolest, jakou si dokážete představit," řekl Phan Thị Kim Phúc, který přežil napalmové bombardování a je známý ze slavné fotografie z vietnamské války. "Voda se vaří při 100 stupních Celsia. Napalm vytváří teplotu 800 až 1 200 stupňů Celsia."

Phuc měla popáleniny třetího stupně na polovině těla a neočekávalo se, že přežije. Ale díky pomoci jihovietnamského fotografa Nicka Uta a poté, co přežila 14měsíční pobyt v nemocnici a 17 operací, se z ní stala otevřená mírová aktivistka.

Mezinárodní právo nezakazuje použití napalmu nebo jiných zápalných látek proti vojenským cílům, ale jejich použití proti civilnímu obyvatelstvu bylo zakázáno úmluvou OSN o nelidských zbraních (často označovanou jako CCW) v roce 1981. Protokol III úmluvy CCW omezuje používání zápalných zbraní (nejen napalmu), ale řada států nepřistoupila ke všem protokolům úmluvy CCW. Podle Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) se za smluvní stranu úmluvy, která vstoupila v platnost jako mezinárodní právo v prosinci 1983, považují státy, které ratifikovaly alespoň dva z pěti protokolů. Například Spojenéstáty jsou smluvní stranou CCW, ale nepodepsaly protokol III.

Zprávy deníku Sydney Morning Herald naznačují, že napalm byl použit ve válce v Iráku americkými silami. Ministerstvo obrany USA to popřelo. V srpnu 2003 deník San Diego Union Tribune uvedl, že piloti americké námořní pěchoty a jejich velitelé potvrdili použití zápalných bomb Mark 77 na irácké republikánské gardy během zahájení bojů. Oficiální popírání použití "napalmu" však bylo neupřímné, protože bomba Mk 77, která je v současné době ve službě, Mk 77 Mod 5, nepoužívá skutečný napalm (např. napalm-B). Poslední americkou bombou, která používala skutečný napalm, byla Mark 77 Mod 4, jejíž poslední kusy byly zničeny v březnu 2001. Nyní používanou látkou je jiná zápalná směs. Její účinky jsou dostatečně analogické, takže je stále kontroverzní zápalnou látkou a stále ji lze hovorově označovat jako "napalm".

"Napalovali jsme oba přístupy k mostu," řekl plukovník Randolph Alles v nedávném rozhovoru. "Bohužel tam byli lidé, protože jste je mohli vidět na videu (z pilotní kabiny)." (...) "Byli to iráčtí vojáci. Není to žádný skvělý způsob, jak zemřít," dodal. (...) Generálové milují napalm. ... Má to velký psychologický efekt." - San Diego Union-Tribune, srpen 2003

Tyto bomby ve skutečnosti neobsahovaly napalm. Napalm-B (supernapalm) používaný ve Vietnamu byl na bázi benzínu. Zápalné bomby Mk-77 použité v Perském zálivu byly na bázi petroleje. Svým účinkem se však napalmu podobá.

Recepty na výrobu látek podobných napalmu lze najít na internetu. Velmi často se v receptech uvádí, že se z benzínu vyrobí hustá látka, do které se jako zahušťovadlo přidá mýdlo nebo polystyren. Nezkušení lidé, kteří se těmito návody řídí, však často s látkou zacházejí nesprávně a způsobují nehody. Kromě toho je výroba zápalných látek v mnoha zemích nezákonná.

Napalm je obvykle směs benzinu s vhodnými zahušťovadly. Nejstaršími zahušťovadly byla mýdla, hliník a palmitany a stearany hořečnaté. V závislosti na množství přidaného zahušťovadla se výsledná viskozita může pohybovat mezi sirupovitou kapalinou a hustým gumovitým gelem. Díky obsahu dlouhých uhlovodíkových řetězců je materiál vysoce hydrofobní (odolný vůči smáčení vodou), což znesnadňuje hašení. Zahuštěné palivo se také lépe odráží od povrchu, takže je užitečnější pro operace v městském terénu.

Existují dva typy napalmu: olejový se zahušťovadlem z hliníkového mýdla a olejový s polymerním zahušťovadlem ("napalm-B").

Armáda Spojených států používá tři druhy zahušťovadel: M1, M2 a M4.

• Zahušťovadlo M1 (Mil-t-589a), chemicky směs 25 % hmotnostních naftenanu hlinitého, 25 % hmotnostních oleátu hlinitého a 50 % hmotnostních laurátu hlinitého (nebo podle jiných zdrojů mýdlo stearan hlinitý), je vysoce hygroskopický hrubý prášek hnědé barvy. Vzhledem k tomu, že obsah vody zhoršuje kvalitu napalmu, neměl by se zahušťovadlo z částečně použitých otevřených nádob používat později. V inventáři americké armády se již neudržuje, protože byl nahrazen přípravkem M4.
• Zahušťovadlo M2 (Mil-t-0903025b) je bělavý prášek podobný M1 s přídavkem devolatilního oxidu křemičitého a protispékavé látky.
• Sloučenina pro zahušťování plamene M4 (Mil-t-50009a), hydroxyl-hlinitý bis(2-ethylhexanoát) s protispékavou látkou, je jemný bílý prášek. Je méně hygroskopická než M1 a otevřené nádoby lze znovu uzavřít a použít do jednoho dne. Pro stejný účinek je zapotřebí přibližně poloviční množství M4 než M1.

Pozdější varianta, napalm-B, nazývaný také "supernapalm", je směs nízkooktanového benzinu s benzenem a polystyrenem. Používala se ve válce ve Vietnamu. Na rozdíl od běžného napalmu, který hoří pouze 15-30 sekund, napalm B hoří až 10 minut s menším počtem ohnivých koulí. Lépe také ulpívá na povrchu a nabízí lepší ničivé účinky. Není tak snadné ho zapálit. Tím se snižuje počet nehod způsobených kouřením vojáků. Při hoření vytváří charakteristický zápach.

Od počátku 90. let 20. století se na různých internetových stránkách včetně Anarchistické kuchařky objevovaly recepty na domácí napalm. Tyto recepty obsahovaly převážně stejný podíl benzínu a polystyrenu. Tato směs se velmi podobá směsi napalm-B, ale chybí v ní procento benzenu.

Napalm dosahuje teploty hoření přibližně 1 200 °C. Mohou se přidávat další přísady, např. práškový hliník nebo hořčík nebo bílý fosfor.

Na počátku 50. let 20. století vyvinulo Norsko vlastní napalm na bázi mastných kyselin obsažených ve velrybím tuku. Důvodem tohoto vývoje byla skutečnost, že v chladném norském podnebí se zahušťovadlo vyráběné v Americe chovalo poměrně špatně. Výrobek byl znám pod názvem Northick II.

Samotný napalm se dostal do povědomí americké veřejnosti po jeho použití ve válce ve Vietnamu. Od té doby byl v médiích a v umění mnohokrát zmíněn. Tento přehled nemá být vyčerpávající.

• Ve filmu Apokalypsa nyní pilot útočného vrtulníku plukovník Kilgore (Robert Duvall) slavně prohlásí: "Miluji vůni napalmu po ránu... Voní jako... vítězství."
• V americkém novinovém komiksu Calvin a Hobbes je Calvinovým oblíbeným komiksovým superhrdinou (a postavou, kterou by se chtěl stát) kapitán Napalm. Aby se přidal ironický aspekt (zejména když se vezme v úvahu použití napalmu ve filmu Apokalypsa), slogan Kapitána Napalma zní "Obránce americké cesty".
• Ve filmu Důstojník a gentleman vede seržant Foley (Louis Gossett, Jr.) rychlý pochod s voláním, které má refrén: "A napalm se lepí na děti!", což bylo v té době skutečné volání amerického letectva.
• Ve Skippyho seznamu je položka 58: ""Napalmové tyčinky pro děti" není motivační fráze.
• Ve filmu Klub rváčů měli scénáristé původně nechat Tylera Durdena (hraje ho Brad Pitt) odříkat funkční recept na napalm. Poté, co však byli producenti upozorněni na otázky bezpečnosti, nahradili jeho repliky falešným receptem, podle něhož se jedná o stejný díl benzínu a koncentrátu pomerančového džusu. Navzdory všeobecnému přesvědčení byly původní recepty v knizeKlub rváčů také upraveny jejím vydavatelem. Pozměněné recepty v knize tvrdí, že kromě pomerančového džusu funguje i smíchání stejných dílů benzínu a dietní koly nebo zahuštění benzínu kočičím stelivem.
• V japonském kaiju filmu Godzilla vs. Megalon z roku 1973 bylo ukázáno, že nepřítel Megalon dokáže plivat napalmové bomby, které při kontaktu explodují.
• Existuje metalová skupina Napalm Death.

• Plamenná foukačka
• Phan Thị Kim Phúc