Michail Ivanovič Glinka
Michail Ivanovič Glinka (1804-1857) byl ruský hudební skladatel, považovaný za prvního velmi slavného skladatele.
Rusko je velmi rozlehlá země. V 18. století bylo v Evropě hodně hudby, ale Rusové ji ještě neslyšeli. Mnoho z nich bylo velmi chudých a neexistovala moderní doprava. V době, kdy se Glinka narodil, se ruští obyvatelé velkých měst, jako je Petrohrad, začali o evropskou hudbu velmi zajímat.
Michail Glinka se narodil v malé vesničce jménem Novospasskoje. Jeho otec byl bohatý statkář. Glinku vychovávala babička, která se o něj pečlivě starala. Vždycky se bála, že mu bude zima, a tak ho balila do kožichu v místnosti, kde byla udržována teplota 77 °C. Nesměl si často hrát na čerstvém vzduchu. V pozdějším věku se Glinka stále strachoval o své zdraví.
Z místa, kde dítě žilo, to bylo do velkých měst daleko. V té době neexistovalo rádio ani cédéčka. Jedinou hudbou, kterou slyšel, byly kostelní zvony a zpěv rolníků (prostých lidí, kteří pracovali na půdě). Zpívali lidové písně a pod melodiemi si vymýšleli harmonii.
Po smrti babičky směl cestovat 6 mil ke strýci domů. Jeho strýc měl skupinu hudebníků, kteří hráli hudbu evropských skladatelů, jako byli Haydn, Mozart a Beethoven. Nikdy předtím takovou hudbu neslyšel.
Ve 13 letech odešel do školy v Petrohradě. Nyní mohl slyšet spoustu hudby a setkat se s dobrými hudebníky. Chodil na hodiny klavíru a trávil hodně času na večírcích. Začal skládat písničky.
V roce 1830 odjel do Itálie. Itálie byla proslulá svou hudbou, zejména operou. Glinka se zde setkal se slavnými skladateli, jako byli Mendelssohn a Berlioz, a také s italskými skladateli, jako byli Donizetti a Bellini. Jejich hudba se mu líbila a rozhodl se, že chce také psát opery, ale chtěl, aby jeho hudba zněla velmi rusky.
Glinka se vrátil do Ruska. Napsal dvě velké opery. První se jmenovala Ivan Susanin. Příběh opery, odehrávající se v roce 1612, vypráví o chudém rolníkovi Ivanu Susaninovi, který zemře, aby zachránil život cara (car byl vládce Ruska, něco jako král nebo císař). Car si operu oblíbil a usoudil, že by se měla jmenovat Život za cara. Při prvním uvedení v roce 1836 měla velký úspěch.
Brzy napsal svou druhou operu: Ruslan a Ludmila. Příběh pochází z povídky slavného ruského básníka Puškina. Muž, který pro něj psal slova, to dělal velmi rychle, když byl opilý, takže příběh je trochu zmatený, ale hudba je nádherná. Je to pohádka o protivném trpaslíkovi Černomorovi, který unesl princeznu Ludmilu. Nakonec ji hrdina Ruslan zachrání. Některá hudba zní docela orientálně. Předehra, kterou opera začíná, je velmi známá.
Glinka psal také klavírní hudbu, písně a komorní skladby.
Glinkova hudba je důležitá, protože byl prvním ruským skladatelem, který napsal hudbu znějící rusky. Pozdější skladatelé jako Čajkovskij byli jeho hudbou ovlivněni.
Michail Glinka
Otázky a odpovědi
Otázka: Z jaké země pocházel Michail Ivanovič Glinka?
A: Michail Ivanovič Glinka pocházel z Ruska.
Otázka: Jaký typ hudby skládal?
Odpověď: Michail Ivanovič Glinka skládal klavírní hudbu, písně, komorní hudbu a opery.
Otázka: Jak lidé v Rusku vnímali evropskou hudbu před Glinkovou dobou?
Odpověď: Před Glinkovou dobou většina lidí v Rusku evropskou hudbu neslyšela, protože chyběla moderní doprava a mnoho lidí žilo v chudobě.
Otázka: Kde se Glinka narodil?
Odpověď: Glinka se narodil v malé vesnici jménem Novospasskoje.
Otázka: Kdo ovlivnil jeho hudební styl?
Odpověď: Ovlivnili ho skladatelé jako Haydn, Mozart a Beethoven a také italští skladatelé jako Donizetti a Bellini. Jeho tvorba ovlivnila i pozdější skladatele, například Čajkovského.
Otázka: Jaký je příběh jedné z jeho nejslavnějších oper?
Odpověď: Jedna z jeho nejslavnějších oper se jmenuje "Ivan Susanin" (známá také jako "Život za cara") a vypráví příběh chudého rolníka, který zemře, aby zachránil život cara v roce 1612.
Otázka: Jak zajistil, aby jeho skladby zněly velmi rusky?
Odpověď: Aby zajistil, že jeho skladby budou znít velmi rusky, odcestoval do Itálie, kde se setkal se slavnými skladateli a poznal jejich hudební styl, a poté se vrátil zpět do Ruska, aby napsal dvě velké opery s příběhy založenými na povídkách ruských básníků, například Puškina.
