Předehra (hudba)
Předehra je hudební skladba, kterou orchestr hraje na začátku opery nebo baletu. Slovo pochází z francouzského slova "opening", protože "otevírá" představení.
Předehry obvykle obsahují melodie, které zazní během opery nebo baletu. Tímto způsobem připravuje diváky na to, co přijde.
Mnohé předehry v 18. století byly pouhým hudebním doprovodem, který měl upoutat pozornost publika (lidé si během představení povídali). Někteří skladatelé, jako například Gioacchino Rossini (1792-1868), používali pro své další opery stále stejnou předehru nebo jen její části měnili.
Skladatelé jako Christoph Willibald Gluck a později Richard Wagner (1813-1883) dbali na to, aby předehra byla dramatickým začátkem, který posluchače připraví na děj. Wagner své předehry často nazýval "Vorspiel" (předehra).
Ne všichni skladatelé psali předehry ke svým operám. Giuseppe Verdi (1813-1901) a Giacomo Puccini (1858-1924) často přecházejí rovnou k prvnímu dějství nebo mají jen velmi krátkou předehru.
V 19. století psalo koncertní předehry mnoho romantických skladatelů. Tyto skladby nepatřily do žádné opery nebo baletu, byly napsány jen proto, aby zazněly na koncertech. Často měly popisný název, protože vyprávěly nějaký příběh, např. Felix Mendelssohn (1809-1847) napsal předehru "Fingalova jeskyně", která popisuje příchod moře do jeskyně na ostrovech Vnitřní Hebridy. Někdy byly tyto popisné skladby mnohem delší než předehra (která má obvykle jen několik minut), proto se jim říkalo tónové básně.
Předehry se obvykle hrají v sonátové formě.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to předehra?
Odpověď: Předehra je hudební skladba, kterou orchestr hraje na začátku opery nebo baletu. Slovo pochází z francouzského slova "opening", protože "zahajuje" představení. Předehry obvykle obsahují melodie, které zazní v průběhu opery nebo baletu, a slouží k přípravě publika na to, co přijde.
Otázka: Jak skladatelé používali předehry v 18. století?
Odpověď: V 18. století bylo mnoho předeher pouhým hudebním pozadím, které mělo upoutat pozornost publika (lidé si během představení povídali). Někteří skladatelé, jako například Gioacchino Rossini (1792-1868), používali pro své další opery stále stejnou předehru nebo jen měnili její části.
Otázka: Jak přistupovali k psaní předeher někteří pozdější skladatelé?
Odpověď: Skladatelé jako Christoph Willibald Gluck a později Richard Wagner (1813-1883) velmi dbali na to, aby předehra byla dramatickým začátkem, který posluchače připraví na děj. Wagner své předehry často nazýval "Vorspiel" (předehra).
Otázka: Psali předehry všichni skladatelé?
Odpověď: Ne všichni skladatelé psali předehry ke svým operám. Giuseppe Verdi (1813-1901) a Giacomo Puccini (1858-1924) často přecházejí rovnou k prvnímu dějství nebo mají jen velmi krátkou předehru.
Otázka: Jaké typy skladeb psali romantičtí skladatelé v 19. století?
Odpověď: V 19. století psalo mnoho romantických skladatelů koncertní předehry. Tyto skladby nepatřily do žádné opery ani baletu, byly psány jen proto, aby zazněly na koncertech. Často měly popisný název, protože vyprávěly nějaký příběh, např. Felix Mendelssohn (1809-1847) napsal předehru "Fingalova jeskyně", která popisuje příchod moře do jeskyně na ostrovech Vnitřní Hebridy. Někdy byly tyto popisné skladby mnohem delší než obyčejná ouvertura, takže se jim místo toho říkalo tónové básně.
Otázka: Jakou formu má většina předeher?
Odpověď: Většina předeher se obvykle hraje ve formě sonáty.
