Přehled

Antracit, často nazývaný též černé uhlí, představuje nejvyšší stupeň uhlí vzniklého metamorfózou organického materiálu (černé uhlí). Má typicky tmavou až černou barvu, tvrdou strukturu a lesklý povrch. Ve srovnání s jinými druhy uhlí vyniká vysokým obsahem pevného uhlíku a nízkým obsahem těkavých látek; tyto vlastnosti mu zajišťují vysokou výhřevnost a relativně nízké emise škodlivin na jednotku vyrobeného tepla (vlastnosti spalování).

Vlastnosti a charakteristika

Antracit je nejvíce metamorfovaný typ uhlí, což znamená, že prošel delší fází tlaku a zvýšené teploty během geologického vývoje (metamorfóza). Má nízký obsah vody i síry, malý podíl prchavých složek a vysoký obsah uhlíku. Fyzicky je křehký, pevný a často má submetalický lesk. Z tohoto důvodu je výhodný pro aplikace, kde je požadována vysoká výhřevnost a menší znečištění spalin. Informace o jeho postavení v geologii a průmyslovém využití shrnují i přehledná odborná stanoviska (odborné zdroje).

Původ a rozšíření ložisek

Antracit vznikl během dlouhého geologického procesu hluboké pokleslé pohřbení rostlinných zbytků v průběhu stovek milionů let, následované metamorfismem. Mnohá snadno dostupná ložiska byla v minulosti intenzivně těžena, proto jsou některé oblasti považovány za částečně vyčerpané. Těžba antracitu je soustředěna do několika zemí, mezi nimiž v posledních dekádách dominuje Čína (Čína). Mezi další významné producenty patří:

Využití a význam

Antracit se používá především pro vytápění a v průmyslu tam, kde je žádoucí co nejvyšší výhřevnost a čistší spalování. Díky nízkému obsahu síry a prchavých složek je preferován v některých výrobních procesech a v domácnostech, kde je dostupný. Kromě běžného spalování nachází uplatnění i v metalurgii, při koksování a jako filtrační materiál v úpravě vody, kde jeho pevná struktura a chemická odolnost jsou výhodou.

Poznámky a rozdíly

Rozdíl mezi antracitem a ostatními typy uhlí (hnědé, kamenné) spočívá zejména v míře metamorfózy a chemickém složení. Antracit má vyšší podíl uhlíku, nižší podíl těkavých látek a obecně vyšší energetickou hodnotu. Přestože je z hlediska emisí na jednotku tepla relativně šetrný, spalování fosilních paliv i nadále přispívá k emisím CO2 a dalším environmentálním dopadům, proto se jeho role v energetice postupně mění.

Celosvětová těžba antracitu byla v minulosti významná; v některých obdobích dosahovala výroba stovek milionů tun ročně (např. kolem roku 2010 se uvádějí hodnoty v řádu stovek milionů tun). Konkrétní využití a dostupnost závisí na místních zásobách, ekonomice těžby a regulačním prostředí.