Crème brûlée (nebo Crème brulée) je dezert. Vyrábí se z pudinku. Nahoře je pokryt tenkou, křehkou krustou z karamelizovaného cukru. Může se podávat studený, teplý nebo při pokojové teplotě. Krém se upeče a poté se posype cukrem Casa, který se zkaramelizuje pod brojlerem nebo kuchyňským hořákem. Krém se ochucuje vanilkou. Mezi další příchutě patří čokoláda, pomerančový likér, ovoce nebo jiné. Zkaramelizovaná cukrová krusta se může polít likérem a zapálit.
Přesný původ crème brûlée je nejistý. Za země původu crème brûlée se označují Francie, Anglie a Španělsko. První tištěný recept na dezert s názvem crème brûlée pochází z vydání francouzské kuchařské knihy Le Cuisinier Royal et Bourgeois z roku 1691 od Francoise Massialota, kuchaře ve Versailleském paláci. Jednalo se o sladký krém ze žloutků a mléka s pálenou cukrovou krustou. Je podobná moderním verzím. Ve druhém vydání knihy se dezert nazývá crème anglaise.
V Trinity College v anglické Cambridgi se tento dezert nazýval "burnt cream". Znak koleje se vypaloval do cukru na krém pomocí horké žehličky. Je možné, že vznikl ještě před Massialotovou kuchařkou, přičemž jedna autorita tvrdí, že se na Trinity poprvé podával v roce 1630.
Katalánci tvrdí, že jejich dezert známý jako crema catalana je originál. Jedná se o hustý krém, často ochucený skořicí a citronovou nebo pomerančovou kůrou, posypaný karamelizovaným cukrem. Katalánská verze byla poprvé zaznamenána v 18. století. Říká se jí také Crema de Sant Josep, podle svatého Josefa, manžela Panny Marie. Ve Španělsku a v mnoha dalších částech Evropy se den svatého Josefa slaví 19. března. Crema Catalana je tradiční dezert, který se v tento den podává.