Compsognathus byl malý masožravý teropodní dinosaurus z konce jurského období před 144 miliony let. Byl asi metr dlouhý, běhal po dvou nohách a k udržení rovnováhy používal dlouhý ocas. Měl jemnou a štíhlou stavbu těla, malé lebky s ostrými, zahnutými zuby a tři prsty na každé ruce uzpůsobené uchopování kořisti.
Objevy a exempláře
Compsognathus je znám ze dvou téměř kompletních exemplářů, jednoho z Německa (délka 89 cm a 35 palců) a druhého z Francie (délka 125 cm a 49 palců). Německý exemplář byl nalezen v Solnhofenském vápenci v Bavorsku před více než 150 lety. Tyto výjimečně kompletní nálezy patří mezi nejdůležitější exempláře raně popsaných malých teropodů a významně přispěly k poznání jejich anatomie.
Větší francouzský exemplář (MNHN CNJ 79) byl objeven v roce 1972 v portlandských vápencích poblíž Nice v jihovýchodní Francii. Ačkoli byl původně popsán jako samostatný druh Compsognathus corallestris, jiní jej od té doby přejmenovali na další exemplář Compsognathus longipes. Mezi odborníky panuje diskuse, zda rozdíly mezi exempláři odrážejí druhovou variabilitu, pohlavní rozdíly, ontogenetické stádium (mládí vs. dospělost) nebo skutečně rozdílné druhy.
Potrava a doklady o stravě
Je to jeden z mála dinosaurů, jehož potravu známe s jistotou: v břiše obou exemplářů se dochovaly zbytky malých, hbitých ještěrů. Tyto fosilizované zbytky poskytují přímý důkaz o lovném chování a stravovacích návycích — Compsognathus lovil drobné obratlovce a nejspíš se živil i hmyzem či dravými bezobratlými podle dostupnosti kořisti.
Morfologie, velikost a způsob života
Byl to rychlý, aktivní běžec s dlouhými zadními končetinami a štíhlým tělem. Odhady hmotnosti se liší podle exempláře, pro menší německý jedinec se pohybují kolem 1–3 kg. Díky anatomii končetin a dlouhému ocasu byl dobře vyrovnaný a obratný při honbě na malé, hbitě se pohybující kořisti.
Není přímý důkaz o peří u zachovaných exemplářů Compsognathus, avšak nálezy příbuzných compsognathidů z Asie (např. Sinosauropteryx) ukazují na existenci jednoduchých vláknitých výrůstků/integumentárních struktur. Podle současných poznatků tak lze považovat přítomnost jednoduchého peří (protopeří) u Compsognathus za pravděpodobnou, byť nepotvrzenou přímo u známých exemplářů.
Prostředí a význam nálezů
Exempláře pocházejí z jemnozrnných vápenců, které velmi dobře zachovávají detaily (např. Solnhofen). Tato ložiska reprezentují pobřežní a lagunární prostředí s bohatou faunou — ptáky, rybami, hmyzem a dalšími plazy — a poskytují důležité informace o ekosystémech pozdní jury.
Systematika a odborné postavení
Compsognathus je typickým zástupcem čeledi Compsognathidae, skupiny malých, lehce stavěných teropodů. Díky dobře zachovaným exemplářům sehrál významnou roli v dějinách paleontologie při formování raných představ o malých masožravých dinosaurech a byl často citován jako příklad „kuřecího“ až „lizard-like“ teropoda.
Kulturní zmínky
Malá velikost, vzhled a dobře doložená potravní specializace učinily z Compsognathus populární téma v popularizačních publikacích i v populární kultuře (občas se objevuje i v dokumentech a filmech). V odborné literatuře je důležitý jako jeden z prvních takto kompletně známých malých teropodů a jako příklad přímého důkazu potravy u dinosaurů.
Závěr
Compsognathus představuje malého, rychlého predátora pozdní jury. Jeho fosilie – zejména dobře zachované břišní obsahiny – poskytují cenné informace o potravních návycích a ekologii malých teropodů. Přestože některé detaily (jako přítomnost peří nebo přesné druhové rozlišení mezi exempláři) zůstávají předmětem diskuse, jeho nálezy patří mezi klíčové doklady o životě dinosaurů v jurských lagunárních ekosystémech.
