Wernher Magnus Maximilian Freiherr von Braun (23. března 1912 - 16. června 1977) byl německý inženýr a vědec. Ve 30. až 70. letech 20. století pracoval jako raketový konstruktér. Podle některých názorů byl nejvýznamnějším raketovým konstruktérem 20. století. Během druhé světové války pracoval pro nacisty. Po druhé světové válce odešel do Spojených států. Tam pracoval pro NASA. V roce 1955, deset let po vstupu do země, se von Braun stal občanem USA.

Mládí a vzdělání

Narodil se v roce 1912 v rodině pruského šlechtice. Už v mládí ho fascinovala myšlenka letů do vesmíru a četl práce průkopníků raketové techniky, zejména Hermanna Obertha. Studium techniky a fyziky ho dovedlo k doktorátu, který získal ve 30. letech 20. století. V tomto období se zapojil do výzkumu kapalných pohonných látek a experimentálních raket.

Práce v Německu a vývoj V‑2

Ve 30. a 40. letech pracoval von Braun v německém válečném programu na vývoji balistických raket. Vedl tým v Peenemünde, kde vznikla raketa V‑2 — raketa V-2, která byla první zařízení schopné dosáhnout hranice vesmíru při testovacích letech a později byla nasazena jako zbraň ve válce. Vývoj V‑2 znamenal průlom v technologii kapalných pohonných látek a řízení letu, ale byl také provázen etickými problémy: výroba a testování raket užívala nucenou práci v dolech a závodech v oblasti Mittelbau/Dora, kde mnoho dělníků trpělo a zemřelo.

Poválečná emigrace do USA a práce na vojenských raketách

Po kapitulaci Německa byl von Braun spolu s mnoha členy svého týmu převeden do Spojených států v rámci programu Operation Paperclip. V USA pokračoval ve vývoji raket pro armádu, kde se podílel na projektech jako Redstone a dalším vývoji balistických a nosných raket. Pracoval v zařízení v Huntsville v Alabamě, které se stalo centrem amerického raketového výzkumu.

NASA a projekt Apollo

Po založení NASA se von Braun stal vedoucím Marshallova střediska (Marshall Space Flight Center) a byl hlavním architektem nosné rakety Saturn V, která v roce 1969 dopravila lidi na Měsíc. Saturn V zůstává jednou z nejsilnějších a nejúspěšnějších nosných raket v historii. Von Braun sehrál klíčovou roli při navrhování stupňů, motorizace a celkové architektury, která umožnila mise programu Apollo.

Veřejná činnost, osvěta a popularizace

Vedle technické práce byl von Braun aktivní i jako popularizátor kosmonautiky. Spolupracoval na článcích a televizních pořadech, přednášel a snažil se veřejnosti vysvětlit možnosti a přínosy výzkumu vesmíru. Tím výrazně přispěl k podpoře programu Apollo a širšímu zájmu o kosmický výzkum.

Kontroverze a etika

Jeho práce v nacistickém Německu a vazby na vojenský program jsou předmětem dlouhodobých diskuzí. Von Braun byl formálně členem SS a jeho role při využívání nucené práce pro vývoj V‑2 je považována za morálně problematickou. Po válce argumentoval, že jeho cílem bylo rozvíjet techniku a vědu, nikoli ideologii; kritici poukazují na spoluodpovědnost za utrpení při výrobě zbraní.

Ocenění, pozdější život a odkaz

V USA získal řadu ocenění a vyznamenání za své technické přínosy. V roce 1955 přijmul americké občanství a v 60. letech stál v čele týmu, který umožnil přistání lidí na Měsíci. Po odchodu z aktivní vědecké činnosti se věnoval publikační činnosti a popularizaci vědy. Zemřel 16. června 1977 ve Spojených státech na nemoc (pancreatická choroba).

Wernher von Braun zůstává postavou s dvojím odkazem: na jedné straně technický génius, který položil základy moderní kosmonautiky a umožnil lidské přistání na Měsíci; na straně druhé člověk spojený s válečným režimem a eticky kontroverzními aspekty vývoje zbraní. Jeho práce významně ovlivnila podobu vesmírných programů 20. století a dodnes vyvolává odborné i veřejné debaty o hranicích vědy a odpovědnosti vědců.