Janet Baker
Dame Janet Baker, CH, DBE, FRSA (narozena 21. srpna 1933) je anglická mezzosopranistka. Od padesátých do osmdesátých let 20. století patřila k nejznámějším pěvkyním klasické hudby v operním, koncertním i písňovém repertoáru. Zpívala hodně barokní hudby včetně rané italské opery i díla moderních skladatelů, zejména Benjamina Brittena.
Její život
Janet Bakerová se narodila v Hatfieldu v hrabství South Yorkshire na severu Anglie. Její otec byl inženýr, který zpíval v mužském pěveckém sboru. Studovala na York College for Girls a poté na dívčím gymnáziu Wintringham v Grimsby. V mládí pracovala v bance. V roce 1953 odjela do Londýna, kde se učila zpívat u Meriel St Clairové a Helene Iseppové, jejíž syn Martin se stal jejím pravidelným korepetitorem. V roce 1956 ji srazil autobus a ona utrpěla otřes mozku a zranění zad, které jí často způsobovalo bolesti. V témže roce se umístila na druhém místě v soutěži Kathleen Ferrier Memorial ve Wigmore Hall, což ji začalo proslavovat.
Debut
V roce 1956 Bakerová poprvé zpívala v opeře v rámci Oxford University Opera Club jako slečna Róza ve Smetanově Tajemství. V témže roce zpívala také v Glyndebourne. V roce 1959 zpívala Eduige v Rodelindě Händelovy operní společnosti; k dalším Händelovým rolím patřila Ariodante (1964), kterou později skvěle nahrála s Raymondem Leppardem, a Orlando (1966), kterého zpívala v Barberově institutu v Birminghamu.
Opera
S English Opera Group v Aldeburghu zpívala Bakerová v roce 1962 Purcellovu Dido a Aeneas, Polly (verze Žebrácké opery Benjamina Brittena) a Lukrécii (v Brittenově Znásilnění Lukrécie). V Glyndebourne se představila opět jako Dido (1966) a jako Diana/Jupiter v La Calisto Francesca Cavalliho a Penelopa v Monteverdiho Il ritorno d'Ulisse in Patria. Ve Skotské opeře zpívala Dorabellu v Mozartově Così fan tutte, Dido, Oktaviána v Rosenkavalierovi Richarda Strausse, Skladatele v Ariadně na Naxu a roli Orfea v Gluckově Orfeovi a Euridice. Tuto roli zpívala všude a je s ní často spojována.
V roce 1966 Bakerová poprvé vystoupila jako Hermie v Královské opeře Covent Garden a poté zde zpívala Berliozovu Dido, Kate v Brittenově opeře Owen Wingrave, Mozartovu Vitellia a Idamanty, Kressidu v opeře Williama Waltona Troilus a Kressida a titulní roli v Gluckově Alcestovi (1981). V Anglické národní opeře zpívala titulní roli v Monteverdiho Korunovaci Poppey (1971), Charlottu v Massenetově Wertherovi a titulní role v Donizettiho Marii Stuartovně a Händelově Giuliovi Cesarovi.
Oratorium a píseň
Kromě opery Janet Bakerová často zpívala oratorní role a vystupovala na sólových recitálech. K jejím nejlepším nahrávkám patří zpěv Anděla v Elgarově Snu o Gerontiovi, pořízený se Sirem Johnem Barbirollim v prosinci 1964 a Sirem Simonem Rattlem o více než dvacet let později; její provedení Elgarových Mořských obrázků a Mahlerovy Rückert-Lieder z roku 1965, rovněž nahrané s Barbirollim; a také první komerční nahrávka vánočního oratoria Hodie Ralpha Vaughana Williamse pod taktovkou Sira Davida Willcocka z roku 1965. V roce 1976 poprvé provedla Brittenovu sólovou kantátu Phaedra, která byla napsána přímo pro ni.
Odchod do důchodu
Dame Janet Bakerová se naposledy představila v roli Orfea v Gluckově opeře Orfeo a Euridika 17. července 1982 v Glyndebourne. V roce 1982 vydala vzpomínkovou knihu Full Circle. V roce 1991 byla Bakerová zvolena kancléřkou Yorkské univerzity, kterou byla až do roku 2004.
Vyznamenání a ocenění
Baker obdržel řadu ocenění, včetně titulu Dame Commander of the Order of the British Empire (DBE) v roce 1976 a Řádu čestných společníků (CH) v roce 1993.
Vdala se v roce 1957.