101 dalmatinů je film, který natočila společnost The Walt Disney Company v roce 1996. Jedná se o hraný remake 1961 animovaného filmu Sto a jeden dalmatin, který vychází z románu 1956 autorky Dodieho Smith (kniha Sto a jeden dalmatin). Hlavní roli ztvárnila Glenn Close jako Cruella de Vil. Na rozdíl od animované verze v tomto filmu hrají dalmatiny skuteční psi (dalmatinští herci) a žádný z nich nemluví. Pokračování s názvem 102 dalmatinů bylo natočeno v roce 2000 a do kin uvedeno v listopadu. Ve Japonsku je tento film někdy uváděn pod zkráceným názvem 101.

Stručný obsah

Děj se odehrává převážně v Londýně. Mladý hudebník Roger a jeho manželka Anita vlastní dalmatina Ponga, zatímco Cruella de Vil touží po kožešině dalmatinů a plánuje ušít extravagantní kabát ze štěňat. Když Cruella a její pomocníci unesou dalmatinská štěňata z domova Rogera a Anity, Pongo a Perdita se spolu s lidskými přáteli a dalšími zvířaty vydávají na nebezpečnou misi za záchranou všech 101 štěňat.

Obsazení a tvůrci

V hlavních rolích se objevili Glenn Close (Cruella), Jeff Daniels (Roger) a Joely Richardson (Anita). Režie se ujal Stephen Herek. Film kladl důraz na výrazný kostýmní návrh a make-up, zejména v podobě Cruelliných extravagantních oděvů a účesů, které vytvořily nezapomenutelný filmový charakter.

Tvorba a natáčení

Produkce využila stovky skutečných dalmatinů, kterým byla věnována speciální péče a výcvik. Tvůrci se rozhodli pro realistický přístup — psi nebyli dabováni a jejich chování je zobrazeno bez mluvených replik. Scény se psy byly náročné na koordinaci a trénink, práce s vícenásobnými zvířecími herci vyžadovala precizní plánování a použití kaskadérských koordinátorů a dechberoucí kinematografie pro zachycení akcí a komických momentů.

Rozdíly oproti animované verzi

  • Žádné mluvící zvířata — psi se chovají realisticky, bez hlasového doprovodu.
  • Důraz na módní a vizuální stránku Cruelly (kostýmy, paruky, make-up) a herecký výkon Glenn Close.
  • Rozvinutější motivy vztahů mezi postavami a modernizované lokace oproti původní kreslené verzi.

Přijetí a hodnocení

Film byl komerčně úspěšný a přinesl vysokou návštěvnost v kinech. Kritika oceňovala zejména výkon Glenn Close jako Cruelly a stylovou stránku filmu, někde se však objevily poznámky o předvídatelnosti děje a porovnávání s původní animovanou verzí, které dopadalo smíšeně. Díky popularitě hlavní postavy vzniklo později zmíněné pokračování.

Odkaz a dědictví

Hraná adaptace přispěla k trvalé popularitě příběhu o dalmatinech a postavě Cruelly de Vil. Film znovu uvedl klasický příběh nové generaci diváků a posílil zájem o adaptace literárních děl pro rodinné publikum.

Poznámka: Text byl rozšířen a upraven pro větší přesnost a přehlednost; veškeré původní odkazy v textu byly zachovány.