Ve Spojených státech je stát politickým subjektem. V současné době jich je 50 a jsou spojeny ve federaci. Každý z nich má svou vládu a může vydávat zákony pro určitou oblast, kterou daný stát pokrývá. Všechny státy mají společnou suverenitu s federální vládou USA. Lidé, kteří se narodili nebo byli naturalizováni ve státech, jsou občany jak Spojených států, tak státu, ve kterém se nacházejí. Lidé se mohou stěhovat mezi státy, aniž by o to požádali nebo to řekli, pokud soud neurčil, že nemohou. Čtyři státy se ve svých oficiálních názvech nazývají "commonwealthy". Washington, D. C., je federální distrikt a není státem ani ve státě.

Státy se dělí na hrabství nebo něco podobného s jiným názvem, která nejsou suverénní. Většina států dává svým hrabstvím určitou vládní pravomoc; několik států jim nedává žádnou. Státní vlády získávají svou moc od obyvatel daného státu. Státy mají podle Ústavy Spojených států řadu práv států. Státy a lidé, kteří v nich žijí, jsou zastoupeni v Kongresu Spojených států v Senátu i ve Sněmovně reprezentantů. Každý stát také vybírá volitele (stejný počet jako počet senátorů a zástupců z daného státu), kteří hlasují ve Sboru volitelů, jenž volí prezidenta Spojených států.

Právní postavení a pravomoci států

Každý stát má vlastní ústavu, která určuje organizaci státní moci, dělbu pravomocí a základní práva občanů na území státu. Ve většině států funguje princip dělby moci na výkonnou (guvernér a státní administrativa), zákonodárnou (jednokomorový nebo dvoukomorový zákonodárný sbor; výjimkou je Nebraska s jednokomorovým parlamentem) a soudní (státní soudy). Státy vykonávají tzv. policejní pravomoc (regulace veřejného pořádku a bezpečnosti), mají pravomoc vybírat daně, řídit školství, zdravotnictví, dopravu, plánování území a další oblasti veřejné správy.

Ústava Spojených států vymezuje výlučné pravomoci federální vlády, ostatní pravomoci zůstávají státům podle Desátého dodatku. Zákony států však nesmí být v rozporu s federální ústavou díky tzv. Supremacy Clause (přednost federálního práva).

Administrativní členění a místní samospráva

Vnitřní členění států se liší. Nejčastěji se používají hrabství, ale některé státy mají odlišné názvy či typy jednotek: v Louisianě se používají parishes, v Aljašce boroughs a census areas, některá místa mají tzv. nezávislá města (např. ve Virginii). Dále existují města, obce, townshipy, zvláštní okresy (např. školní či vodohospodářské obvody) a konsolidované město-hrabství. Pravomoci těchto místních orgánů jsou stanoveny státní legislativou a velmi se liší stát od státu — některé hrabství mají široké pravomoci, jiné fungují jen omezeně.

Reprezentace, volby a Sbor volitelů

Každý stát má v Senátu dva senátory bez ohledu na počet obyvatel; počet zástupců ve Sněmovně reprezentantů se určuje podle populace a přepočtu po každém sčítání lidu (census). Počet volitelů v Sboru volitelů odpovídá součtu senátorů a zástupců; toto rozhoduje o tom, kolik hlasů má každý stát při volbě prezidenta. Většina států uděluje své volitele systémem „vítěz bere vše“, avšak Maine a Nebraska částečně přidělovat hlasy podle výsledků v jednotlivých kongresových obvodech. Washington, D. C., má na základě 23. dodatku Ústavy tři volitele, přestože není státem.

Mnoho států rovněž umožňuje přímé hlasování občanů prostřednictvím referend, iniciativ a odvolání veřejných činitelů; pravidla a dostupnost těchto nástrojů se liší podle státní legislativy.

Vstup do Unie, území a federální distrikt

Nové státy vstupují do Unie na základě rozhodnutí Kongresu; všechny státy vznikají s právním postavením rovným ostatním (tzv. „equal footing“). Kromě 50 států existují i zámořská území Spojených států (např. Puerto Rico, Guam, Americké Panenské ostrovy, Severní Mariany, Americká Samoa) — jejich postavení a práva obyvatel se liší; někteří obyvatelé jsou občané USA, jiní mají status amerických národů. Washington, D. C., je federální distrikt, sídlo federální vlády, a nemá status státu, což ovlivňuje jeho zastoupení v Kongresu.

Specifika názvu "commonwealth" a další poznámky

Čtyři státy se oficiálně nazývají „commonwealth“ — jedná se o Kentucky, Massachusetts, Pennsylvania a Virginia — toto označení je historické a nemění právní status těchto států v rámci Unie.

Stručně: státy USA jsou samosprávné politické jednotky s vlastními ústavami a vládami, které spravují velkou část každodenních záležitostí svých obyvatel, zatímco federální vláda má vymezené, ústavně stanovené pravomoci. Občanství v USA zahrnuje zároveň občanství na úrovni státu i federace a lidé mají obecnou svobodu pohybu mezi státy, s výjimkami stanovenými zákonem nebo soudním rozhodnutím.