Pietro Martire d'Anghiera, v českých pramenech často uváděný jako Peter Martyr d'Anghiera (2. února 1457–říjen 1526), byl italský humanista a historik, který se proslavil jako jeden z prvních kronikářů evropských objevů v Novém světě. Píše se mu zásluha za soustředění, sepsání a šíření informací o cestách Kryštofa Kolumba, raných španělských průzkumech a dalších událostech, jež dramaticky změnily evropské chápání světa.

Život a kariéra

Narodil se v Aroně u Anghiery v Lombardii. V mládí studoval humanitní obory a v roce 1477 se přesunul do Říma, kde navázal kontakty s učenci a církevními kruhy. V polovině 80. let 15. století přijel do Španělska, kde se postupně prosadil jako konzultant a kronikář dvora. Ve Španělsku získal přístup k úředním zprávám i soukromým dopisům účastníků cest, což mu umožnilo sestavit sbírku pozoruhodně raných a často jedinečných zpráv o objevených územích. Zemřel v říjnu 1526 v Granadě.

Hlavní díla a obsah

Své reportáže a úvahy psal převážně v latině. Nejznámější je sbírka nazvaná De orbe novo (plným názvem De orbe novo decades), jejíž části vyšly mezi lety 1511 a 1530. Tyto "desetiletí" obsahují dopisy, zprávy a narativní kapitolky o objevech, jejich průběhu, postupech mořeplavců a prvních kontaktech s původními obyvateli. Kromě toho vydal též zápisky z legace a cest, například o svých zkušenostech na Západě a setkáních s dalšími diplomaty a cestovateli.

Metody, zdroje a význam

Peter Martyr pracoval jako shromažďovatel a editor zdrojů: získával dopisy od mořeplavců, čtené zprávy z úředních kanálů, a někdy také ústní výpovědi. Jeho texty jsou cenné jako raný souhrn faktů, pozorování i legend, které obíhaly evropské dvory. Přestože některé detaily mohou odrážet tehdejší nepřesnosti nebo předsudky, jeho práce je zásadní pro studium prvních desetiletí euroamerického kontaktu a pro historiky představuje důležitý kompilát pramenů.

Přínosy a zajímavosti

Mezi známé poznámky Petra Martira patří první doložené užití jména Hispaniola pro ostrov, který Kryštof Kolumbus původně nazval La Española, a také záznam o tainóském názvu ostrova, který uváděl jako "Quizqueia" — varianta, jež se později uplatnila v podobách Quisqueya či Kiskeya. Jeho díla poskytla Evropanům obraz nejen geografických objevů, ale i počátečních etnografických pozorování domorodých kultur, jejichž interpretace jsou dnes předmětem historické a etnologické analýzy.

Jmenné varianty a vybrané odkazy

Jeho práci dnes využívají historikové, etnografové i literární badatelé, kteří se snaží rekonstruovat rané fáze kontaktů mezi Evropany a obyvateli Ameriky. Díky systematickému sběru pramenů představuje Pietro Martire cenný most mezi původními zprávami a novověkou historiografií.