Ku-klux-klan

Raná léta

V této době byly státy bývalé Konfederace okupovaným územím. Členové Klanu se obávali, že by běloši na Jihu mohli ztratit svou nadřazenost. Členové Klanu také pevně věřili, že Afroameričané jsou méněcenní (méně než) běloši. Klan působil proti černošským voličům, aby je zastrašil. Občas se terčem útoků Klanu stávali také republikáni,

Metody působení proti lidem byly často stejné: členové Klanu se snažili zastrašit lidi, které chtěli vyhnat z města. KKK se snažil lidi zastrašit pálením křížů nebo vyhrožováním. Pokud lidé nereagovali, Klan je zabíjel. Rostoucí násilí, které KKK podporoval, vedlo k mnoha lynčům (popravám bez spravedlivého soudu a zabíjení, často oběšením). V roce 1871 byl KKK "zakázán" (postaven mimo zákon). Po roce 1871 bylo mnoho členů KKK uvězněno (zavřeno do vězení). Klan však dosáhl mnoha svých původních cílů. Například okupační jednotky byly přesunuty z jižních států na západ. KKK ovlivnil mnoho Afroameričanů v průběhu celého minulého století. Zavedení zákonů Jima Crowa obnovilo nadvládu bělochů na Jihu a "první éra" KKK se rozpustila.

Druhý Ku Klux Klan

V roce 1915 založil William J. Simmons, atlantský podnikatel, Ku-klux-klan podruhé. Do kin právě přišel film Zrození národa. Ukazoval afroamerické muže (hrané bílými herci v černé tváři) jako hloupé a sexuálně agresivní vůči bílým ženám. Zároveň ukazoval Ku-klux-klan jako hrdinskou sílu. Film se ukázal jako vynikající náborový nástroj pro KKK. Většina rituálů a tradic "starého" Ku-klux-klanu byla zachována. Do Ku-klux-klanu mohl vstoupit každý bílý protestant. KKK stále útočil na Afroameričany, ale tentokrát napadal i Židy a katolíky. V roce 1920 začal Klan přitahovat rekruty z celé země. Slibovali lepší vymáhání práva, lepší státní správu, lepší školy a obnovení tradičních rodinných hodnot.

KKK se důrazně zasazoval o "nadřazenost bílé rasy". "Nadřazenost bílé rasy" je přesvědčení, že běloši jsou nadřazeni ostatním rasovým skupinám.

Za 86 let KKK zabil přibližně 3 446 černochů. Většinou se jednalo o popravy oběšením, které nebyly legální, protože se nekonaly žádné soudy. Mnoho lidí dnes tyto činy označuje za formu terorismu, protože KKK využíval strachu k ovládání Afroameričanů a odebírání jejich politických práv. Poté, co dosáhl vrcholu svého politického vlivu, začal druhý Klan upadat. Došlo k řadě skandálů, velkému množství vnitřních sporů a lidé začali být unaveni jejich násilnickou image. Ve dvacátých letech 20. století dosáhli vrcholu, když měli asi 5 milionů členů. Ve 30. letech 20. století se jejich počet snížil na přibližně 30 000. Přežili ještě 14 let, než se v roce 1944 rozpadli. Stalo se tak poté, co byli stíháni za neplacení federálních daní z příjmu.

Třetí Ku Klux Klan

V roce 1954 vydal Nejvyšší soud Spojených států (nejvyšší soud USA) důležité rozhodnutí. Jednalo se o případ Brown v. Board of Education of Topeka, Kansas. Soud rozhodl (rozhodl), že je protiústavní mít různé školy pro černé a bílé děti. Když toto rozhodnutí prošlo, mnoho nezávislých skupin Ku-klux-klanu zaútočilo na Afroameričany.

V létě 1964 zabil Edgar Killen tři Afroameričany, kteří se účastnili hnutí za občanská práva. Killen byl členem Ku-klux-klanu. V roce 1967 proběhl předčasný soudní proces, ale v tomto procesu zasedla porota složená výhradně z bělochů. Výsledkem bylo, že porota zůstala nerozhodná, a Killen byl propuštěn na svobodu. V roce 1988 byl natočen film s názvem Mississippi Burning, který pojednává o událostech tohoto případu. V roce 2005 proběhl další soudní proces. Killen (v té době mu bylo 80 let) byl odsouzen k 60 letům vězení. Zemřel 11. ledna 2018 ve vězení v Parchmanu ve státě Mississippi ve věku 92 let.

V roce 2011 se jejich počet odhadoval možná až na 5 000 členů.