Zrození národa (1915): Griffithův průlom i rasistická kontroverze
Zrození národa (1915) — Griffithův film: průlom filmového umění i šokující rasistická propaganda, která inspirovala vznik druhé éry Ku Klux Klanu a vyvolala masové protesty.
Zrození národa je němý film z roku 1915. Režíroval ho D. W. Griffith. Byl natočen podle knihy The Clansman od Thomase Dixona, Jr. V hlavní roli se představila Lillian Gishová.
Film pojednává o dvou rodinách z období americké občanské války a rekonstrukce. Severská rodina Stonemanů je prounijní. Jižanská rodina Cameronových je pro Konfederaci. Dramatizován je atentát na prezidenta Abrahama Lincolna, který spáchal John Wilkes Booth.
Film měl velký úspěch. Byl však velmi kontroverzní. Ukazoval afroamerické muže (hrané bílými herci v černé tváři) jako hloupé a sexuálně agresivní vůči bílým ženám. Ukázal také Ku-klux-klan jako hrdinskou sílu. Došlo k protestům. Film byl v několika městech zakázán. Rasismus vyvolal velké pobouření.
Film se také částečně zasloužil o vznik "druhé éry" Ku Klux Klanu v témže roce. Film Zrození národa sloužil jako náborový nástroj Ku-klux-klanu. V roce 1915 byl prvním filmem, který se promítal v Bílém domě.
Technické inovace a filmový význam
Zrození národa je často zmiňováno jako průlom v dějinách kinematografie pro své technické a vypravěčské inovace. Griffith, který měl ambici převést filmové vyprávění na vyšší úroveň, využil rozsáhlé střihové montáže (cross-cutting), práci s close-up záběry, promyšlené kompozice a velké masové scény včetně bitevních sekvencí. Film měl vysoký rozsah (původní délka byla přibližně tříhodinová) a svébytné filmové tempo, které ovlivnilo vznik dlouhometrážního populárního filmu jako takového. Důležitá byla také hudební složka – jeden z prvních případů, kdy byla k filmu vytvořena původní doprovodná hudba.
Kontroverze, protesty a cenzura
Rasistické zobrazení Afroameričanů (často hrubě karikovaných a hraných bílými herci v černé tváři) vedlo k širokému veřejnému odporu. Aktivisté, občanské organizace a zejména Národní asociace pro pokrok barevných lidí (NAACP) organizovali kampaně, protesty a žádali zákaz promítání v mnoha městech. Kromě veřejných protestů se objevily i oficiální zákazy či požadavky na vystřižení kontroverzních pasáží v některých místních jurisdikcích. Demonstrace a bouřlivé reakce provázely některá promítání – film se tak stal příkladem toho, jak může populární kultura vyvolat silné politické a společenské reakce.
Vliv na Ku Klux Klan a politický dopad
Film značně přispěl k normalizaci a idealizaci Ku Klux Klanu v určité části americké veřejnosti a byl využíván jako nástroj ke znovuzískávání podpory pro tuto organizaci v roce 1915. Promítání často doprovázely projevy a náborové aktivity, což posílilo viditelnost a vliv KKK v následujících letech. Je důležité rozlišit historická fakta a mýty: ačkoliv film hrál roli v obnově zájmu o Klan, společenské a politické dění té doby bylo komplexní a jeho příčiny mnohostranné.
Recepce u politiků a v kultuře
Představení v Bílém domě prezidentu Woodrowu Wilsonovi se stalo součástí legendy filmu; existují spory o přesných okolnostech a o tom, jaké výroky prezident k filmu pronesl. Bez ohledu na to se promítání v Bílém domě stalo jedním z argumentů pro diskusi o vztahu státu k populární kultuře a jejímu vlivu na veřejné mínění.
Historické zhodnocení a dědictví
Současné historické a filmové hodnocení se snaží o dvojí přístup: uznat význam filmu pro další vývoj filmového řemesla, ale současně kriticky reflektovat jeho rasistický obsah a škodlivé důsledky. Film je často uváděn v kontextových projektech, doprovázen odbornými komentáři a vzdělávacími programy, které vysvětlují historické pozadí a rasovou problematiku. V roce 1992 byl film zařazen do American Film Institute / Library of Congress National Film Registry jako snímek „kulturně, historicky či esteticky významný“, což ilustruje složitost jeho dědictví — technický přínos versus etické a společenské škody.
Restaurování, dostupnost a výuka
Film byl restaurován a je dostupný v různých archivních i komerčních verzích. Mnohé muzejní a filmové instituce ho dnes promítají s odborným úvodem nebo v rámci výstav, aby divákům poskytly historický kontext. V akademické výuce slouží jako case study pro diskusi o tom, jak média mohou ovlivňovat a formovat rasové a politické postoje a jak se s dědictvím problematických děl zacházet zodpovědně.
Závěr
Zrození národa je proto zároveň milníkem filmového umění a varovným příkladem toho, jak může populární média upevňovat škodlivé stereotypy a přispívat k politickým hnutím s negativními následky. Studium tohoto filmu umožňuje pochopit jak technický vývoj kinematografie, tak i to, proč je nutné historicky kriticky přistupovat k obsahu, který dnes považujeme za nepřijatelný.
Přehrávání médií Zrození národa
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to Zrození národa?
Odpověď: Zrození národa je němý dramatický film z roku 1915, který režíroval D. W. Griffith podle knihy The Clansman od Thomase Dixona mladšího, v hlavní roli s Lillian Gishovou.
Otázka: O čem film vypráví?
Odpověď: Film pojednává o dvou rodinách v období americké občanské války a rekonstrukce - severské rodině Stonemanů, která je pro Unii, a jižanské rodině Cameronů, která je pro Konfederaci. Film také dramatizuje atentát na prezidenta Abrahama Lincolna, který spáchal John Wilkes Booth.
Otázka: Proč byl film kontroverzní?
Odpověď: Film byl velmi kontroverzní, protože ukazoval afroamerické muže (hrané bílými herci v černé tváři) jako hloupé a sexuálně agresivní vůči bílým ženám a zobrazoval Ku-klux-klan jako hrdinské síly.
Otázka: Jak na něj lidé reagovali?
Odpověď: Lidé na něj reagovali protesty, zákazy v několika městech, výkřiky o rasismu, promítáním, po němž následovaly nepokoje a útoky, a dokonce se částečně zasloužil o vznik "druhé éry" Ku-klux-klanu v témže roce.
Otázka: Kde byl film poprvé promítán?
Odpověď: V roce 1915 byl film Zrození národa poprvé promítán v Bílém domě.
Otázka: Byl film úspěšný?
Odpověď: Ano, navzdory kontroverzím měl film Zrození národa po svém uvedení v roce 1915 velký úspěch.
Vyhledávání