Exoplaneta
Extrasolární planeta (nebo exoplaneta) je přirozená planeta v planetárním systému mimo naši sluneční soustavu.
V roce 2013 se odhady počtu terestrických planet v Mléčné dráze pohybovaly od nejméně 17 miliard do nejméně 144 miliard. Menší odhad studoval kandidáty na planety shromážděné vesmírnou observatoří Kepler. Mezi nimi je 461 planet velikosti Země, z nichž nejméně čtyři se nacházejí v "obyvatelné zóně", kde může existovat kapalná voda. Jedna z těchto čtyř planet, nazvaná Kepler-69c, je pouhý 1,5krát větší než Země a obíhá kolem hvězdy podobné našemu Slunci - tedy zhruba tak blízko, jak to současná data umožňují k nalezení "Země 2.0".
Dřívější práce naznačovaly, že v naší galaxii se nachází nejméně 100 miliard planet všech typů, tedy v průměru nejméně jedna na hvězdu. Existují také planety, které obíhají kolem hnědých trpaslíků, a volně plovoucí planety, které obíhají kolem galaxie přímo stejně jako hvězdy. Není jasné, zda by se některý z těchto typů měl nazývat "planetou".
Objevy exoplanet podle let
2MASS J044144 je hnědý trpaslík s průvodcem o hmotnosti asi 5-10krát větší než Jupiter. Není jasné, zda je tento průvodce subhnědým trpaslíkem nebo planetou.
Objevný snímek systému Gliese 758 pořízený dalekohledem Subaru v blízké infračervené oblasti. Zatím není jasné, zda je třeba souputníky považovat za planety nebo hnědé trpaslíky.
Planeta Fomalhaut b (na pozadí mraku meziplanetárního prachu Fomalhautu) zobrazená koronografem Hubbleova vesmírného dalekohledu (foto NASA)
Umělecký dojem exoplanety Fomalhaut B, která byla přímo pozorována Hubbleovým teleskopem
Historie
První spekulace
V 16. století italský filozof Giordano Bruno, jeden z prvních zastánců koperníkovské teorie, podle níž Země a ostatní planety obíhají kolem Slunce, vyslovil názor, že stálice jsou podobné Slunci a jsou rovněž doprovázeny planetami. Svatá inkvizice Bruna upálila na hranici.
V osmnáctém století se o stejné možnosti zmínil Isaac Newton ve svém díle Principia. Přirovnával je k planetám Slunce a napsal: "A jsou-li pevné hvězdy středy podobných soustav, budou všechny zkonstruovány podle podobného plánu a podřízeny vládě Jednoho".
Potvrzené objevy
První publikovaný a potvrzený objev byl učiněn v roce 1988. Definitivně byl potvrzen v roce 1992.
Počátkem roku 1992 oznámili radioastronomové objev planet kolem dalšího pulzaru. Předpokládá se, že tyto planety u pulsaru vznikly z neobvyklých pozůstatků supernovy, která pulsar vytvořila, v druhém kole vzniku planet. V opačném případě se může jednat o zbytky kamenných jader plynných obrů, kteří přežili supernovu a poté se rozpadli na své současné dráhy.
6. října 1995 Michel Mayor a Didier Queloz ze Ženevské univerzity oznámili první definitivní objev exoplanety obíhající kolem hvězdy běžné hlavní posloupnosti (51 Pegasi). Tento objev, učiněný na Observatoire de Haute-Provence, zahájil moderní éru objevů exoplanet. Technologický pokrok, zejména v oblasti spektroskopie s vysokým rozlišením, vedl k rychlému odhalení mnoha nových exoplanet. Tyto pokroky umožnily astronomům odhalit exoplanety nepřímo měřením jejich gravitačního vlivu na pohyb mateřských hvězd. Další extrasolární planety byly nakonec objeveny pozorováním zákrytů, kdy hvězda slábne, když před ní přechází obíhající planeta.
V květnu 2016 NASA oznámila objev 1284 exoplanet, čímž celkový počet exoplanet přesáhl 3000.
Typy
Extrasolární planety mohou mít mnoho různých podob.
- Mohou to být plynní obři nebo kamenné planety.
- Mohou to být trpasličí planety, tj. planety menší a méně husté než běžné planety.
- Mohou obíhat kolem několika různých typů hvězd
- Mohou být volně plovoucí nebo obíhat kolem hnědého trpaslíka.
- Mohou podporovat život. U jedné nedávno objevené exoplanety Gliese 581g se předpokládá, že by mohla podporovat život, ale existence této planety zatím není potvrzena.
Nejbližší
Nejbližší hvězda s planetami je Alfa Centauri. Je od nás vzdálená 4,3 světelného roku. Při použití standardních raket by cesta k ní trvala desítky tisíc let. Nejbližší hvězda podobná našemu Slunci je Tau Ceti. Má pět planet, z nichž jedna je v obyvatelné zóně, kde může existovat kapalná voda.
Nejpodobnější Zemi
Některé extrasolární planety mohou být podobné Zemi. To znamená, že mají velmi podobné podmínky jako Země. Planety jsou hodnoceny podle vzorce, který se nazývá index podobnosti Zemi nebo zkráceně ESI. ESI se pohybuje od jedné (nejvíce podobné Zemi) po nulu (nejméně podobné Zemi). Aby byla planeta obyvatelná, měla by mít index ESI alespoň 0,8. Pro srovnání jsou do tohoto seznamu zahrnuty čtyři sluneční terestrické planety.
Název | ESI | SFV | HZD | COM | BANKOMAT | Typ planety | Hvězda | Obyvatelnost | Vzdálenost (ly) | Stav | Rok objevu | Odkaz |
1.00 | 0.72 | -0.50 | -0.31 | -0.52 | teplý terran | G | mezoplaneta | 0 | Neexoplaneta, obydlená | prehistorické | ||
0.88 | 0.88 | -0.93 | -0.14 | -0.73 | teplý terran | M | mezoplaneta | 472.9 | potvrzeno | 2015 | ||
Kepler-1410b | 0.88 | 0.63 | -0.88 | -0.16 | -0.06 | teplý superterran | K | mezoplaneta | 1213.4 | potvrzeno | 2011 | |
0.84 | 0.64 | -0.62 | -0.15 | +0.21 | teplý terran | M | mezoplaneta | 23.6 | potvrzeno | 2011 | ||
Kepler-442b | 0.83 | 0.98 | -0.72 | -0.15 | +0.28 | teplý superterran | K | mezoplaneta | 1291.6 | potvrzeno | 2015 | |
0.83 | 0.96 | -0.70 | -0.15 | +0.28 | teplý superterran | K | mezoplaneta | 1199.7 | potvrzeno | 2013 | ||
Kepler-452b | 0.83 | 0.93 | -0.61 | -0.15 | -0.30 | teplý superterran | G | mezoplaneta | 1402.5 | potvrzeno | 2015 | |
Gliese 832 c | 0.81 | 0.96 | -0.72 | -0.15 | +0.43 | teplý superterran | M | mezoplaneta | 16.1 | potvrzeno | 2014 | |
Kepler-283c | 0.79 | 0.85 | -0.58 | -0.14 | +0.69 | teplý superterran | K | mezoplaneta | 1496.8 | potvrzeno | 2011 | |
Kepler-436b | 0.79 | 0.33 | -0.87 | -0.14 | +0.47 | teplý superterran | M | mezoplaneta | 1339.4 | potvrzeno | 2015 | |
Kepler-1229b | 0.79 | 0.00 | -0.40 | -0.15 | +0.44 | teplý superterran | M | mezoplaneta | 769.7 | potvrzeno | 2016 | |
Tau Ceti e | 0.78 | 0.00 | -0.92 | -0.15 | +0.16 | teplý superterran | G | mezoplaneta | 11.9 | nepotvrzeno | 2012 | |
Kepler-296f | 0.78 | 0.15 | -0.90 | -0.14 | +0.53 | teplý superterran | M | mezoplaneta | 1089.6 | potvrzeno | 2011 | |
Gliese 180 c | 0.77 | 0.42 | -0.53 | -0.14 | +0.64 | teplý superterran | M | mezoplaneta | 39.5 | nepotvrzeno | 2014 | |
Gliese 667 Cf | 0.77 | 0.00 | -0.22 | -0.16 | +0.08 | teplý terran | M | psychroplaneta | 23.6 | pochybné | 2013 | |
Gliese 581 g | 0.76 | 1,00 (pochybné) | -0.70 | -0.15 | +0.28 | teplý superterran | M | mezoplaneta | 20.2 | pochybné | 2010 | |
Gliese 163 c | 0.75 | 0.02 | -0.96 | -0.14 | +0.58 | teplý superterran | M | mezoplaneta | 48.9 | potvrzeno | 2012 | |
Gliese 180 b | 0.75 | 0.41 | -0.88 | -0.14 | +0.74 | teplý superterran | M | mezoplaneta | 39.5 | nepotvrzeno | 2014 | |
HD 40307 g | 0.74 | 0.04 | -0.23 | -0.14 | +0.77 | teplý superterran | K | psychroplaneta | 41.7 | potvrzeno | 2012 | |
Kepler-61b | 0.73 | 0.27 | -0.88 | -0.13 | +1.24 | teplý superterran | M | mezoplaneta | 1062.8 | potvrzeno | 2013 | |
Kepler-443b | 0.73 | 0.91 | -0.49 | -0.13 | +1.44 | teplý superterran | K | mezoplaneta | 2564.4 | potvrzeno | 2015 | |
Gliese 422 b | 0.71 | 0.17 | -0.41 | -0.13 | +1.11 | teplý megaterran | M | mezoplaneta | 41.3 | nepotvrzeno | 2014 | |
0.71 | 0.53 | -0.64 | -0.12 | +1.79 | teplý superterran | G | mezoplaneta | 619.4 | potvrzeno | 2011 | ||
Kepler-440b | 0.70 | 0.00 | +0.01 | -0.15 | +0.38 | teplý superterran | K | psychroplaneta | 706.5 | potvrzeno | 2015 | |
Kepler-298d | 0.68 | 0.00 | -0.86 | -0.11 | +2.11 | teplý superterran | K | mezoplaneta | 1545 | potvrzeno | 2012 | |
Kepler-439b | 0.68 | 0.00 | -0.99 | -0.13 | +1.18 | teplý superterran | G | termoplaneta | 1914.8 | potvrzeno | 2015 | |
Kapteyn b | 0.67 | 0.00 | +0.08 | -0.15 | +0.57 | teplý superterran | M | psychroplaneta | 12.7 | nepotvrzeno | 2014 | |
Kepler-62f | 0.67 | 0.05 | +0.45 | -0.16 | +0.19 | teplý superterran | K | psychroplaneta | 1199.7 | potvrzeno | 2013 | |
0.64 | 0.00 | +0.48 | -0.17 | -0.26 | teplý terran | M | psychroplaneta | 492 | potvrzeno | 2014 | ||
Kepler-174d | 0.61 | 0.00 | +0.32 | -0.13 | +1.77 | teplý superterran | K | psychroplaneta | 878.3 | potvrzeno | 2011 | |
Gliese 667 Ce | 0.60 | 0.00 | +0.51 | -0.16 | +0.23 | teplý terran | M | psychroplaneta | 23.6 | pochybné | 2013 | |
Gliese 682 c | 0.59 | 0.00 | +0.22 | -0.14 | +1.19 | teplý superterran | M | psychroplaneta | 16.6 | nepotvrzeno | 2014 | |
Gliese 581 d | 0.53 | 0.00 | +0.78 | -0.14 | +0.94 | teplý superterran | M | hypopsychoplaneta | 20.2 | nepotvrzeno | 2007 | |
~Venuše | 0.78 | 0.00 | -0.93 | -0.28 | -0.70 | teplý terran | G | hypertermoplaneta | blíží se nule | neexoplanetární | prehistorické | |
~Mars | 0.64 | 0.00 | +0.33 | -0.13 | -1.12 | teplá subterrana | G | hypopsychoplaneta | blíží se nule | neexoplanetární | prehistorické | |
~Merkur | 0.39 | 0.00 | -1.46 | -0.52 | -1.37 | hot mercurian | G | neobyvatelné | blíží se nule | neexoplanetární | prehistorické |
Související stránky
- Planeta
- Seznam exoplanet
- trpasličí planeta
- 51 Pegasi b
- 70 Virginis b
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to extrasolární planeta?
Odpověď: Extrasolární planeta, známá také jako exoplaneta, je přirozená planeta v planetárním systému mimo naši sluneční soustavu.
Otázka: Co je to exoměsíc?
Odpověď: Exoměsíc je přirozený satelit obíhající kolem exoplanety.
Otázka: Kolik terestrických planet se odhaduje, že existuje v Mléčné dráze?
Odpověď: Odhady počtu terestrických planet v Mléčné dráze se pohybují od nejméně 17 miliard do nejméně 144 miliard.
Otázka: Kolik planet velikosti Země bylo nalezeno kosmickou observatoří Kepler?
Odpověď: Vesmírná observatoř Kepler nalezla 461 planet velikosti Země.
Otázka: Existuje "Země 2.0"?
Odpověď: Jedna ze čtyř planet velikosti Země objevených observatoří Kepler, nazvaná Kepler-69c, je tak blízko, jak to současné údaje umožňují, k nalezení "Země 2.0". Je 1,5krát větší než Země a obíhá kolem hvězdy podobné našemu Slunci.
Otázka: Jsou všechny extrasolární planety podobné těm v naší sluneční soustavě?
Odpověď: Ne, většina extrasolárních planet se od těch v naší Sluneční soustavě značně liší; některé se například nazývají "horké Jupitery".