Egyptština byla jazykem, kterým se mluvilo ve starém Egyptě. Jeho písemná historie je stará přibližně 5000 let, což z něj činí jeden z nejstarších dnes známých psaných jazyků. Koptština je moderní formou egyptského jazyka. Koptové, křesťanská menšina v dnešním Egyptě, ji používají pro náboženské účely. Několik lidí dodnes koptštinu plynně ovládá. Zatímco moderní varianta je známá, starší varianty se podařilo přeložit až po nalezení Rosettského kamene v roce 1799. Rosettský kámen obsahuje stejný text ve třech jazycích, z nichž jeden byl v té době znám.

Písemné systémy

Egyptština se zapisovala několika různými způsoby podle období a účelu:

  • Hieroglyfy – obrazové znaky používané hlavně pro náboženské a monumentální nápisy.
  • Hieratické písmo – zjednodušená kurzívní verze hieroglyfů pro písaře, často na papyru.
  • Démotické písmo – ještě více zjednodušená forma, běžná od pozdní doby faraónů pro úřední a každodenní texty.
  • Koptština – pozdní forma egyptštiny zapisovaná řeckou abecedou doplněnou několika znaky z démotického písma; stala se literárním a liturgickým jazykem křesťanských Egypťanů.

Mezi významné texty patří Pyramidové texty, Rituály na rakvi (Coffin Texts) a Kniha mrtvých – všechny poskytují důležité informace o náboženství, mytologii a každodenním životě.

Jazykové období

Egyptština se tradičně dělí na několik vývojových fází (přibližné časové rámce):

  • Raně dynastická a staroegyptská období (nejstarší nápisy kolem 3400–2600 př. n. l.).
  • Staroegyptský jazyk (zhruba do poloviny 2. tisíciletí př. n. l.).
  • Středoeegyptský – často označovaný jako „klasická“ egyptština, používaná literárně i po staletích (přibližně 2000–1350 př. n. l.).
  • Pozdní egyptština (Late Egyptian), démotická fáze a následně démotické písmo (první tisíciletí př. n. l. až několik století n. l.).
  • Koptština – konečná fáze egyptského jazyka, která přežila jako mluvený i psaný jazyk v křesťanských komunitách od prvních století n. l. až do novověku.

Rosettský kámen a dešifrování

Rosettský kámen byl nalezen v roce 1799 u města Rosetta (arabsky Rašíd) během Napoleonovy egyptské výpravy. Kámen obsahuje tentýž text ve třech písmech: hieroglyfickém, démotickém a starořeckém. Díky řeckému překladu, který byl v té době čitelný, a znalosti koptského jazyka se podařilo postupně porozumět i starším egyptským písmům. Významný pokrok učinili britský učenec Thomas Young a především francouzský lingvista Jean-François Champollion, který v roce 1822 oznámil systém dešifrování hieroglyfů a prokázal vztah mezi egyptštinou a koptštinou. Rosettský kámen je dnes vystaven v British Museum.

Koptština a současnost

Egyptština se používala až do konce 17. století n. l. v podobě koptštiny. Národním jazykem dnešního Egypta je egyptská arabština, která ve staletích po dobytí Egypta muslimy nahradila koptštinu jako jazyk každodenního života. Koptština však přetrvala jako liturgický jazyk Církve (koptští pravoslavní i koptští katolíci) a v některých komunitách ji lidé stále vyučují a používají při bohoslužbách. Mezi koptštinou existují dialekty (např. sahidský, bohairický) – bohairický dialekt se stal standardem liturgie v moderní křesťanské praxi.

Dnes existují snahy o kulturní a jazykové oživení koptštiny: univerzity a církevní instituce nabízejí kurzy, existují překlady starých textů a zájem veřejnosti o studium staroegyptských nápisů a literatury roste díky archeologickým nálezům a populárně-vědeckým vydáním.