Nizozemština

Nizozemština (Nederlands) je jazyk pocházející z Nizozemska a je jeho úředním jazykem. Mluví se jí také v severní polovině Belgie (region zvaný Flandry) a v jihoamerickém Surinamu. Jazyk známý jako afrikánština se vyvinul z nizozemštiny u obyvatel jižní Afriky a dnes se jím mluví hlavně v Jihoafrické republice, ale také v nedaleké Namibii. Nizozemsky mluví přibližně 22 milionů lidí na celém světě.

Historie

Nizozemština je západogermánský jazyk Západogermánská větev se dělí na angličtinu, fríštinu, němčinu a nizozemštinu. Proto se nizozemština svou slovní zásobou a gramatikou velmi podobá angličtině, i když se němčině podobá více než angličtina.

Součástí germánské jazykové větve jsou také severogermánské jazyky - dánština, norština, švédština a islandština. Nizozemština je v některých případech těmto jazykům také podobná.

Nizozemština z doby před rokem 1170 se nazývá stará nizozemština (Oudnederlands). Nizozemština mezi lety 1170 a 1500 se nazývá střední nizozemština (Middelnederlands), která se také nazývá diets. Proto se nizozemština v angličtině nazývá Dutch. Samotné slovo "nizozemština" pochází z pragermánského slova theodiscus, které znamená "jazyk prostého lidu" a které se v té době používalo také pro označení Němců a jejich jazyka. Postupem času se v moderní angličtině používá pro označení nizozemštiny, nikoliv němčiny. Stejného původu je i nizozemský výraz pro němčinu, Duits.

Nejstarší známou nizozemskou knihou je Wachtendonckse Psalmen, která byla napsána v roce 900. Prvním nizozemským spisovatelem, jehož jméno známe, je Hendrik van Veldeke, který se narodil kolem roku 1150.

Dopisy

Nizozemština používá stejnou římskou abecedu (písmena) jako angličtina.

Samohlásky

Krátké

Long

a - jako a ve slově art.

aa - něco jako "i" ve slově Fire (oheň)

e - jako ve slově pet

ee - jako "a" ve vesmíru

o - jako u organických látek

oo - jako v no

u - podobně jako "e" ve slově

uu - jako "ü" v německém slově für

i - jako ve rtu

tj. - jako v kuse

Poznámka: e může být také hláska schwa (jako ve slově the).

  • oe - jako "ou" ve slově you
  • eu - jako francouzské "eu" ve slově fleur
  • ui - typický nizozemský zvuk, ale téměř totožný s francouzským slovem oeuil (= oko)
  • ou/au - jako ve zvuku
  • ij/ei - typický nizozemský zvuk, stejný jako "ej" v esperantu (ne v polštině).
  • aai - jako "i" ve slově ice
  • eeuw - typický nizozemský zvuk
  • ieuw - něco jako "iew" v pohledu

Otevřené a zavřené slabiky

Způsob výslovnosti samohlásek závisí na tom, zda je slabika otevřená, nebo zavřená. Pokud je slabika otevřená, krátké psané samohlásky se vyslovují jako dlouhé. Krátké psané samohlásky se vyslovují pouze jako krátké, pokud je slabika zavřená. Příklad:

Slovo praten lze rozdělit na 2 slabiky: Pra|ten. Protože pra je otevřené, a se vyslovuje jako aa.

Slovo plat má pouze jednu slabiku, a proto je a krátké (jen a).

Z tohoto pravidla však existuje výjimka. Tou je písmeno "e". Je to proto, že "e" může být také "němé e" (Schwa) (znak IPA ə). Ve většině slov, kde otevřená slabika končí na e, se jedná o krátké e. Proto se otevřené slabiky s dlouhým e (ee) píší jako ee. Příklad: V češtině se e píše jako e, v angličtině jako e:

Slovo "me" obsahuje e a nevyslovuje se jako "mee". (Mee má zcela jiný význam).

I z tohoto pravidla však existují výjimky. To je vidět na slově meenemen. Toto slovo lze rozdělit na tři slabiky: mee|ne|men. V prvních dvou slabikách je e dlouhé, ale v poslední slabice je e němé.

Němé e se vyskytuje také v koncovkách sloves (obvykle -en).

Souhlásky

  • b
  • c
  • d
  • f
  • g/ch - nevyslovuje se jako anglické G; holandské G se vyslovuje vzadu v krku se zvukem "škrábání". Na jihu Nizozemska se g vyslovuje jinak (tzv. měkké g) než na severu (tvrdé g).
  • h
  • j - jako "y" ve slově you
  • k
  • l
  • m
  • n
  • p
  • q - používá se jen zřídka; vyslovuje se jako k
  • r - ne jako v angličtině; holandské R je více valivé R
  • s
  • t
  • v
  • w
  • x - používá se jen zřídka, většinou v cizích slovech, vyslovuje se jako ks
  • z

Poznámka: Ve slovech končících na "-d" se "-d" vyslovuje jako "-t".

Gramatika

Gramatika nizozemštiny se od angličtiny mírně liší. Pořadí slov ve větách se ve složitých souvětích liší. Nejjednodušší struktura věty je "podmět - sloveso". Nizozemština má několik gramatických časů. Nejpoužívanější jsou:

  • onvoltooide tegenwoordige tijd (přítomný čas prostý)
  • onvoltooide verleden tijd (minulý čas prostý)
  • voltooide tegenwoordige tijd (přítomný čas průběhový)
  • voltooide verleden tijd (minulý čas průběhový)

Onvoltooid tegenwoordige tijd

Nejjednodušším slovesným časem je onvoltooide tegenwoordige tijd (ott; přítomný čas prostý). Ott se používá, když se něco děje právě teď nebo pravidelně (jako např: Hij eet regelmatig (Jí pravidelně)). Většina sloves se časuje (mění) v pravidelném tvaru (tato slovesa se nazývají regelmatige werkwoorden (pravidelná slovesa)). Slovesný kmen slovesa zůstává ve všech konjugacích (změnách) zachován. Správně se to dělá takto

Osoba

Časování sloves

Příklad s "lopen" (chodit)

Ik (I)

Kmen

Ik smyčka

Jij (ty)

Kmen + t

Jij loopt

Hij/Zij (On/Ona)

Kmen + t

Hij loopt

Wij (we)

kmen+en* (infinitiv)

Wij lopen

Zij (oni)

stem+en*

Zij lopen

Jullie (vy, množné číslo)

stem+en*

Jullie lopen

U (vy, zdvořilý)

stem+t'

U loopt

Poznámka*: Kmen slovesa je infinitiv slovesa bez koncového -en. U některých sloves je první slabika otevřená, a proto je každá samohláska dlouhá. Kmen se mění na psanou dlouhou samohlásku. Z kmene lopen se tedy stává loop. Pokud se pak ke kmeni přidá koncovka -en (například u wij), spisovná podoba se opět zkrátí (ale stále se bude vyslovovat jako dlouhá samohláska).

Onvoltooid verleden tijd

Minulý tvar ott je onvoltooid verleden tijd (ovt; minulý čas prostý). Způsob, jakým se slovesa v ovt časují (mění), není snadné pochopit a často se v něm chybuje. Je to proto, že některá slovesa se časují přidáním D, zatímco jiná se časují při přidání T. Způsobem řešení tohoto problému je takzvaný 't kofschip. Pokud sloveso bez -en (kmen u většiny sloves, ale ne vždy) končí na souhlásku, která je také v "'t kofschip", sloveso se mění s T. Příklad:

Sloveso praten (mluvit) se mění na T, protože prat končí na T.

Sloveso lze nyní změnit takto:

Osoba

Časování sloves (s T)

Výsledek s praten

Ik

stem+te

Ik praatte

Jij

stem+te

Jij praatte

Hij/Zij

stem+te

Hij praatte

Wij

kmen + deset

Wij praatten

Zij (oni)

kmen + deset

Zij praatten

Jullie

kmen + deset

Jullie praatten

U

stem+te

Udělejte to pro sebe

Existují však slova v "'t kofschip" nejsou tak snadné. Je to například ve slově vrezen (bát se). Kmen slovesa je vrees, takže se zdá, že se sloveso mění s T. Není to pravda (mění se s D), protože vrezen minus -en je vrez. Z není ve slovese "'t kofschip", takže sloveso je změněno s D.

Sloveso lze nyní změnit takto:

Osoba

Slovesa (s D)

Výsledek s Vrezen

Ik

stem+de

Ik vreesde

Jij

stem+de

Jij vreesde

Hij/Zij

stem+de

Hij vreesde

Wij

kmen+den

Wij vreesden

Zij (oni)

kmen+den

Zij vreesden

Jullie

kmen+den

Jullie vreesden

U

stem+de

U vreesde

Pokračovací slovesa

Ačkoli Nizozemci mají druh přítomného času průběhového (tvar -ing u sloves v angličtině), příliš ho nepoužívají. Příklad:

Věta "jím" je v nizozemštině "Ik eet", což doslova znamená "jím".

Přítomný čas průběhový by v nizozemštině zněl "Ik ben etende", ale ten se téměř nepoužívá.

V holandštině existují tři typy sloves průběhových.

  1. Prvním typem je tvar slovesa zijn (být) s aktuálním slovesem průběhovým. To se provádí přidáním de na infinitiv. Není špatné to v nizozemštině používat, ale bude to znít velmi zvláštně. Používá se pouze ve velmi formálních textech.
  2. Druhým typem je typ, kde sloveso funguje vlastně jako příslovce. V závislosti na předmětu se sloveso mění tak, že se k infinitivu přidá buď "d", nebo "de". Sloveso pak má funkci zatímco..... Příklad: V případě, že se jedná o sloveso, které se používá jako sloveso, může se jednat o tzv: Hij liep drinkend de supermarkt uit. V angličtině to znamená He walked out of the supermarket, while drinking .
  3. Třetím typem je typ, který se často používá. Použití tohoto typu lze srovnat s anglickým typem continuous. Používá se tehdy, když se něco dělá, v daném okamžiku, ale ještě není dokončeno. Je tvořen formou zijn + aan het + infinitiv. Příklad: Ik ben aan het lopen, což znamená Jdu (v tuto chvíli).

Příklady


hallo (ahoj)
Ik heet ... (jmenuji se...)
Ik hou van je (miluji tě)
ja (ano)
nee (ne)

Čísla


een (jeden)
twee (dva)
drie (tři)
vier (čtyři)
vijf (pět)
zes (šest)
zeven (sedm)
acht (osm)
negen (devět)
tien (deset)
elf (jedenáct)
twaalf (dvanáct)

V číslech se třemi číslicemi (např. 100) Holanďané mění u na o a nahrazují 1 z r. Příklad:

Z čísla 100 se stává honderd, což doslova znamená sto.

Základní nizozemské výrazy

Holandský

Angličtina

Hallo

Dobrý den,

Hoi

Ahoj

Dag

Ahoj (formálně)

Doei!

Ahoj! (neformální)

Tot později!

Uvidíme se později!

Goedemorgen/Goedemiddag

Dobré ráno/Dobré odpoledne

Goedenavond/Goedenacht

Dobrý večer/Dobrou noc

Hoe gaat het met je?

Jak se máte? (neformální)

Hoe gaat het met u?

Jak se máte? (formální)

Met mij gaat het goed!

Jsem v pořádku!

Dank je/Dank u

Poděkování (neformální/formální)

Graag gedaan

Jste vítáni

Spreekt u Engels?

Mluvíte anglicky?

Spreekt u Nederlands?

Mluvíte holandsky?

Ik begrijp het niet

Nerozumím

Tot ziens

Sbohem

Mijn naam is...

Jmenuji se...

Ik ben...

Jsem...

Alsjeblieft

Prosím (neformální)

Alstublieft

Prosím (formálně)

Wat is je naam?

Jak se jmenujete? (neformálně)

Co je to za jméno?

Jak se jmenujete? (formální)

Waar kom je vandaan?

Odkud jste? (neformálně)

Waar komt u vandaan?

Odkud jste? (formálně)

Ik kom uit Nederland/België

Jsem z Nizozemí/Belgie

Co je to er?

Co se děje?

Promiňte, ale kde je stanice?

Promiňte, kde je vlakové nádraží?

Hoeveel kost deze trui?

Kolik stojí tento svetr?

Mevrouw

Slečna/paní

Meneer

Pan.


AlegsaOnline.com - 2020 / 2022 - License CC3