Petr Eben
Petr Eben (22. ledna 1929 Žamberk, 24. října 2007 Praha) byl český hudební skladatel a varhaník. Mnozí hudebníci ho považují za nejvýznamnějšího českého skladatele konce 20. století. Byl známý po celém světě díky své hře na varhany. Byl zvláště dobrý v improvizaci.
Jeho život
Eben vyrůstal v Českém Krumlově v jižních Čechách. Učil se hrát na klavír, později na violoncello a varhany. Protože jeho otec byl Žid, musel v roce 1943 opustit školu a zbytek válečných let strávil v koncentračním táboře v Buchenwaldu. V táboře viděl mnoho hrozných věcí, včetně hrobů, do kterých nacisté házeli spousty zavražděných Židů. Tyto hrůzy ovlivnily jeho hudbu v pozdějších letech. Měl silnou víru a ta mu pomohla přežít 40 let života v Československu pod komunistickou nadvládou.
Po válce odešel na pražskou Akademii múzických umění, kde studoval hru na klavír u Františka Raucha a skladbu u Pavla Bořkovce. V roce 1955 získal místo docenta na Karlově univerzitě v Praze. Tam zůstal až do roku 1990. Byl nejlepším skladatelem v zemi a měl být povýšen, ale komunističtí politici to nedovolili. Každou neděli chodil s rodinou do kostela. To jeho kariéře v komunistickém státě nepomohlo.
Po sametové revoluci v roce 1989, kdy se jeho země osvobodila od Sovětského svazu, se stal národním hrdinou. Stal se profesorem skladby a prezidentem hudebního festivalu Pražské jaro. Na mnoha hudebních festivalech zazněly jeho skladby a on jezdil na koncerty i přesto, že začínal být nemocný. Jeho skladby se často hrály v Anglii, kde v letech 1978-1979 působil dva roky jako profesor skladby na Royal Northern College of Music v Manchesteru. V březnu 2007 provedl Symfonický orchestr BBC pod vedením českého dirigenta Jiřího Bělohlávka jeho skladbu Vox Clamantis, kterou napsal v roce 1968 a která ukazuje touhu českého národa po svobodě.
Jeho skladby
Eben během svého života pokračoval v rozvíjení hudebního stylu, v němž psal. Zajímal se o českou lidovou hudbu a zapsal si mnoho lidových písní, které slyšel na Moravě. V církevní hudbě poslouchal plainchant. To vše mu pomohlo rozvinout vlastní kompoziční styl. V zahraničí je znám především díky své varhanní hudbě, zejména díky dílům jako Musica Dominicalis (Nedělní hudba), jejíž součástí je i populární skladba Moto Ostinato. Mezi jeho další varhanní díla patří Faust (1980), Job (1987) a A Festive Voluntary, což je soubor variací na melodii Dobrého krále Václava, napsaný pro znovuotevření právě restaurovaných varhan v katedrále v Chichesteru v roce 1986. Napsal také mnoho skladeb pro orchestr a komorní hudbu. Zkomponoval několik krásných skladeb pro dětský sbor, včetně chrámové hudby nazvané Liturgické písně.
