Průdušnice neboli trachea je kostěná trubice, která spojuje nos a ústa s plícemi a je důležitou součástí dýchacího systému obratlovců. U savců začíná průdušnice v dolní části hrtanu a pokračuje do plic, kde se větví na pravou a levou průdušku. Zánět průdušnice může vést k dalším onemocněním, jako je tracheitida, což je zánět výstelky průdušnice.

 

Stavba průdušnice

Hlavní části a rozměry

  • V dospělého člověka je délka průdušnice přibližně 10–12 cm; průměr kolem 1,5–2 cm.
  • Průdušnice začíná pod hrtanem (na úrovni 6. krčního obratle) a končí rozdělením (bifurkací) na pravou a levou průdušku.

Stěna průdušnice

  • Chrupavčité C-oblouky – přední a boční stěnu tvoří řada C-obloukovitých hyalinních chrupavek, které udržují průdušnici otevřenou. Zadní strana je méně tuhá a je tvořena svalovou a vazivovou membránou (trachealis).
  • Sliznice – vnitřní povrch je pokryt respiračním epitelem s řasinkami a hlenotvornými žlázami; řasinky a hlen společně tvoří tzv. mukociliární aparát („mukociliární eskalátor“), který odvádí nečistoty a mikroby směrem k hrtanu.
  • Podslizniční vrstva – obsahuje žlázy produkující hlen, krevní cévy a nervová vlákna.

Cévní zásobení a inervace

  • Cévní zásobení zajišťují drobné větve tepen, hlavně z oblastí štítné a hrudní části (např. větve dolní štítné tepny a bronchálních tepen).
  • Inervace pochází především z bloudivého nervu (parasympatikus) a sympatiku; reflexní dráhy regulují např. sekreci a svalový tonus.

Funkce průdušnice

  • Vede vzduch mezi nosohltanem/hrtanem a průduškami a plícemi.
  • Filtruje, zvlhčuje a ohřívá vdechovaný vzduch díky sliznici a hlenovým žlázám.
  • Mukociliární aparát odstraňuje částice, bakterie a jiné nežádoucí látky.
  • Poskytuje mechanickou oporu dýchacím cestám a zajišťuje průchodnost při dýchání a kašli.

Nemoci a záněty průdušnice

Tracheitida (zánět průdušnice)

  • Může být akutní (např. virová nebo bakteriální) i chronická (způsobená dlouhodobou dráždivostí, refluxem nebo opakovanými infekcemi).
  • Akutní bakteriální tracheitida je někdy závažná a může vést k tvorbě hnisavého sekretu a zúžení dýchacích cest.

Další poruchy

  • Tracheomalacie – oslabení tracheálních chrupavek, které způsobuje kolaps průdušnice při výdechu.
  • Benigní a maligní tumory průdušnice (vzácné).
  • Poranění a iatrogenní poškození – např. následkem intubace, tracheostomie nebo inhalace žíravin či kouře.

Příčiny a rizikové faktory

  • Infekční: viry (např. běžné respirační viry), bakterie (např. Staphylococcus aureus, Haemophilus influenzae, Streptococcus pneumoniae).
  • Mechanické a chemické dráždění: kouř, toxiny, aspirace obsahu z žaludku (reflux), cizí tělesa.
  • Iatrogení: dlouhodobá intubace, špatně vedená tracheostomie.
  • Chronické onemocnění dýchacích cest a oslabení imunity zvyšují riziko.

Příznaky

  • Dráždivý, často silný suchý nebo produktivní kašel.
  • Bolest na prsou nebo za hrudní kostí při kašli.
  • Chrapot, podráždění hrdla, obtíže s polykáním.
  • Dušnost, pískoty nebo stridor (zvláště při těžké obstrukci).
  • Horečka a celkové příznaky infekce u bakteriálního zánětu.

Diagnostika

  • Fyzikální vyšetření (poslech dýchání, vyšetření hrdla).
  • Rentgen hrudníku nebo CT při podezření na komplikace či jiné plicní postižení.
  • Bronchoskopie – přímé vyšetření průdušnice (umožňuje odběr vzorků, vizualizaci zánětu nebo tumorů).
  • Odběry hlenu a mikrobiologické vyšetření při podezření na bakteriální infekci.

Léčba

  • Většina virových zánětů se léčí podpůrně: odpočinek, dostatečný přísun tekutin, zvlhčování vzduchu, léky proti kašli podle potřeby.
  • Bakteriální tracheitida vyžaduje antibiotickou léčbu podle kultivace nebo empiricky podle místních doporučení.
  • Kortikosteroidy mohou snížit otok a zánět v těžších případech (pouze na doporučení lékaře).
  • V případě hrozící obstrukce dýchacích cest může být nutné akutní ošetření: odsátí sekretu, intubace nebo tracheostomie.
  • Rehabilitace dýchání a řešení základních příčin (např. léčba refluxu) pomáhají u chronických forem.

Prevence a péče

  • Očkování proti chřipce a částečně i proti jiným respiračním infekcím snižuje riziko komplikací.
  • Vyhýbat se kouření a pasivnímu kouři, chránit se před dráždivými látkami a kontaminovaným vzduchem.
  • Řádné zacházení s intubací a tracheostomií ve zdravotnickém zařízení, pečlivá sterilita a péče o kanyly.
  • Řešit chronický reflux jícnu a další predisponující stavy.

Kdy vyhledat lékaře

Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc při těžké dušnosti, stridoru, vysoké horečce, krevavém vykašlávání nebo pokud běžná domácí péče nepřináší zlepšení během několika dní. U dětí a starších pacientů mohou mít záněty průdušnice rychle těžký průběh a vyžadují včasné vyšetření.