Slinné žlázy a sliny: přehled, funkce a hlavní typy

Kompletní přehled slinných žláz a slin: funkce, hlavní typy (příušní, submandibulární, podjazykové) a jejich role v trávení, vlhkosti úst a ústní hygieně.

Slinné žlázy vytvářejí sliny. Sliny udržují ústa a další části trávicí soustavy vlhké a kluzké. Pomáhají také rozkládat potravu při žvýkání. Tím pomáhají potravě projít hrdlem až do žaludku.

Existují tři hlavní páry slinných žláz. Jsou to

1. příušní žlázy,
2. submandibulární a
3. podjazykových žláz.

Na jazyku, tvářích, rtech a patře je také mnoho malých žlázek. Všechny tyto žlázy vytvářejí hlen.

Funkce slin

Sliny plní několik důležitých úloh v ústech a v počáteční fázi trávení:

• Lubrikace a zvlhčení potravy, usnadnění žvýkání a polykání.
• Částečné trávení: enzym amyláza začíná štěpit škroby, některé sliny obsahují i lipázu.
• Ochrana a čištění zubů díky minerálům a proteinům, které omezují demineralizaci a ukládání plaku.
• Antimikrobiální účinky — obsahují látky jako lysozym, slizové imunoglobuliny (IgA) a laktotransferrin, které chrání sliznice před infekcí.
• Neutralizace kyselin a udržení pH ústní dutiny díky pufrovacím složkám.
• Podpora čichu a chuti — sliny rozpouštějí látky, které pak mohou stimulovat chuťové buňky.

Složení slin

Sliny jsou tvořeny převážně vodou, ale obsahují i rozpuštěné látky a bílkoviny. Mezi hlavní složky patří:

• Voda (asi 99 %), elektrolyty (sodík, draslík, chlorid, bikarbonát).
• Trávicí enzymy (nejvýznamnější je amyláza).
• Hlenovité látky (mukoproteiny), které zajišťují kluzkost.
• Antimikrobiální bílkoviny (lysozym, laktoferrin, slizové IgA).

Typy slinných žláz a jejich charakteristika

Hlavní tři páry se liší umístěním i typem sekretu:

• Příušní žlázy (parotidy) — nacházejí se před a pod ušima; produkují převážně serózní (vodnaté) sliny bohaté na amylázu. Jejich vývod se nazývá Stenonův (Stensenův) vývod.
• Submandibulární žlázy — leží pod dolní čelistí; jsou smíšené (serózní i mukózní), často produkují většinu denního objemu slin. Jejich vývod se nazývá Whartonův (ductus submandibularis).
• Podjazykové žlázy — umístěné pod jazykem; jsou převážně mukózní a produkují hustší hlenovité sliny, které zvlhčují ústa a sliznici.

Inervace a řízení tvorby slin

Tvorba slin je řízena autonomním nervovým systémem. Parasympatikus (nervus glossopharyngeus pro příušní žlázy, nervus facialis přes chorda tympani pro submandibulární a podjazykové žlázy) zvyšuje sekreci bohatou na vodu. Sympatikus sice také stimuluje sekreci, ale obvykle vede k menšímu a více viskóznímu výtoku. Vůně, chuť a mechanické podráždění v ústech rovněž stimulují tvorbu slin.

Běžné poruchy a péče

• Sialolitiasis (slinné kameny) — často postihují submandibulární vývod; mohou způsobit bolestivé otoky, zvláště při jídle. Léčba zahrnuje masáž, zvýšený příjem tekutin, kyselé bonbóny jako sialogoga, a při nutnosti odstranění kamene chirurgicky nebo endoskopicky.
• Sialadenitida — zánět žlázy, může být bakteriální nebo virový (např. příušnice). Projevuje se bolestí, otokem a někdy horečkou; vyžaduje lékařské ošetření (antibiotika, odsátí hnisu, podpora sekrece).
• Xerostomie (sucho v ústech) — způsobena léky, dehydratací, radiační terapií hlavy a krku nebo onemocněním (např. Sjögrenův syndrom). Dlouhodobé sucho zvyšuje riziko zubního kazu a infekcí. Pomocí umělých slin, hydratace, žvýkání bezcukrových žvýkaček a úpravy léků lze symptomy zmírnit.

Kdy vyhledat lékaře

Vyhledejte odbornou pomoc, pokud se objeví:

• tvrdý nebo bolestivý otok žlázy, který přetrvává nebo se zhoršuje,
• horečka nebo známky šířící se infekce,
• trvalé nebo narůstající sucho v ústech s obtížemi při polykání nebo mluvení,
• krev v ústním sekretu nebo výrazné změny v tvaru žlázy.

Většinu problémů se slinnými žlázami lze řešit konzervativně, ale někdy je nutný zásah ORL specialisty nebo stomatologa. Pravidelná ústní hygiena a dostatečný příjem tekutin pomáhají udržet slinné žlázy a ústní dutinu v dobrém stavu.

Hledání podle dopisu