Přežvýkavec

Jak funguje prožívání

Přežvykování funguje tak, že se nejprve normálním způsobem přežvýká a spolkne, a pak se polotrávená žvýkací hmota vyvrhne, aby se znovu přežvýkala a získala se z ní co největší potravní hodnota.

Přežvykování zmenšuje napůl strávené částice potravy, než mohou projít procesem trávení.

Podrobnosti na

Hlavní rozdíl mezi přežvýkavci a nepřežvýkavci (jako jsou lidé, psi a prasata) spočívá v tom, že přežvýkavci mají čtyřkomorový žaludek.

Čtyři části žaludku jsou bachor, retikulum, omasum a abomasum. V prvních dvou komorách, bachoru a retikulu, se potrava mísí se slinami a rozděluje se na vrstvy pevného a tekutého materiálu. Pevné látky se shlukují a tvoří žvýkací hmotu nebo bolus.

Žvýkačka se pak vyvrhne (vynese do tlamy) a pomalu rozžvýká. Vláknina, zejména celulóza, je rozkládána mikroby (bakteriemi, archei, prvoky a houbami).

Přestože se bachor a retikulum jmenují jinak, jde o stejný funkční prostor, protože se mezi nimi může trávenina (potrava) pohybovat tam a zpět.

Trávenina pak přechází do další komory, omasum, kde se do krevního oběhu vstřebává voda a mnoho minerálních prvků.

Poté se trávenina přesune do pravého žaludku, tzv. abomasa. Zde probíhá trávení.

Nakonec se trávenina přesune do tenkého střeva, kde se vstřebávají živiny. Voda se vstřebává v tlustém střevě, kde zůstává odpad.

Téměř veškerá glukóza vzniklá rozkladem celulózy je využita mikroby v bachoru, takže přežvýkavci obvykle přijímají jen málo glukózy z tenkého střeva. Potřeba glukózy přežvýkavců (pro funkci mozku a případnou laktaci) je vytvářena spíše játry.

Hrubé znázornění trávicí soustavy přežvýkavců

Kde se přežvýkavci vyskytují

Na světě žije 3,5 miliardy domácích přežvýkavců, z nichž asi 95 % tvoří skot, kozy a ovce.

Dále žije asi 75 milionů volně žijících přežvýkavců. Vyskytují se všude kromě kontinentů Austrálie a Antarktidy. Nejvíce jich žije v Evropě, Africe a Asii.