Plicní edém (v britské angličtině pulmonary oedema) je tekutina v plicích ("Pulmonary" znamená "plíce"; "edema" znamená "otok" nebo "tekutina"). Za normálních okolností se plíce při nádechu naplní vzduchem. Z plicních sklípků se do krve dostává kyslík. Krev pak roznáší kyslík do celého těla. Každá část těla potřebuje ke svému přežití kyslík.

Když má člověk v plicích tekutinu (plicní edém), nezbývá v plicích dostatek prostoru pro vzduch. Osoba není schopna vdechnout tolik vzduchu. To znamená, že se do krve nedostane tolik kyslíku a tělo nedostane kyslík, který potřebuje.

Co plicní edém způsobuje?

Plicní edém vzniká tehdy, když se do plicních sklípků (alveol) nebo do prostoru mezi buňkami nahromadí tekutina. Obecně rozlišujeme dvě hlavní skupiny příčin:

  • Kardiogenní plicní edém – způsoben zvýšeným tlakem v plicním krevním oběhu v důsledku srdečního selhání (např. po infarktu myokardu, při závažné chlopenní vadě, při selhání levé komory). Srdce nedokáže efektivně pumpovat krev, tlak v plicních cévách roste a tekutina je vytlačována do alveolů.
  • Nekardiogenní plicní edém – vzniká bez primárního srdečního selhání. Mezi časté příčiny patří akutní respirační distress syndrom (ARDS), těžké infekce (sepsa, pneumonie), inhalace toxických látek, velké trauma, vysokohorská nemoc (HAPE), nadměrné nitrožilní podání tekutin a některé neurologické příhody (neurogenní edém po poranění mozku).

Rizikové faktory

  • Onemocnění srdce (ischemická choroba, kardiomyopatie, chlopenní vady)
  • Hypertenze
  • Chronické plicní nemoci
  • Těžké infekce nebo sepse
  • Nadměrné nitrožilní podání tekutin nebo porucha ledvin
  • Vysoký věk, užívání některých léků (např. některá chemoterapeutika)

Příznaky a známky

Plicní edém obvykle způsobuje náhlé nebo postupné zhoršení dýchání a může zahrnovat:

  • Dušnost – zhoršuje se při námaze, v leže (orthopnoe) nebo náhle v noci (paroxysmální nocturní dyspnoe)
  • Suchý či produktivní kašel s pěnivým, někdy růžovým (krvavým) sputem
  • Rychlé a mělké dýchání (tachypnoe), zrychlený tep (tachykardie)
  • Sípaní, pískoty a vlhké štěrbetání (rale) při poslechu plic
  • Pokles saturace kyslíkem (hypoxemie), cyanóza (modré zbarvení rtů)
  • Pocit úzkosti, zmatení, nadměrné pocení

Vyšetření a diagnostika

Pro stanovení diagnózy a zjištění příčiny se obvykle provádí:

  • Fyzikální vyšetření (poslech plic — vlhké rale, poslech srdce, posouzení otoků)
  • Pulsní oxymetrie a arteriální krevní plyny (ABG) ke zjištění okysličení a acidobazické rovnováhy
  • Rentgen hrudníku (přítomnost bilaterálních alveolárních infiltrátů, zvětšené srdce u kardiogenního edému)
  • Echokardiografie k posouzení funkce levé komory a chlopní
  • Laboratorní testy – BNP/NT‑proBNP (pomáhá rozlišit kardiogenní příčinu), krevní obraz, elektrolyty, funkce ledvin, krevní kultury při podezření na sepsi
  • EKG pro záchyt ischemie nebo arytmií

Léčba

Plicní edém je často urgentní stav. Léčba závisí na závažnosti a na příčině, základní kroky zahrnují:

  • Okamžité podání kyslíku (nosní kanyla, maska, u závažného postižení noninvasive ventilace s CPAP nebo endotracheální intubace s mechanickou ventilací).
  • Diuretika (nejčastěji furosemid) – snižují objem cirkulující krve a tlak v plicních cévách, čímž pomáhají odsát tekutinu pryč z plic.
  • Vasodilatancia (nitráty) u kardiogenního edému k snížení předtížení a po­tížení srdce.
  • U pacientů s nízkou srdeční výkonností mohou být nutné inotropní látky (např. dobutamin) pro zlepšení kontraktility srdce; při šoku také vazopresory.
  • U těžkých případů nebo při selhání konzervativní terapie: mechanická ventilace, aplikace PEEP, případně invazivní podpůrné postupy.
  • Pokud je příčinou tekutinová dekompenzace z ledvinného selhání — dialýza (odstranění přebytečné tekutiny).
  • Specifická léčba základní příčiny (např. reperfuze při infarktu, antibiotika při závažné pneumonii nebo sepsi, chirurgický zákrok u chlopenních vad).

Poznámka: dříve se u plicního edému často používal morfin ke snížení úzkosti a předtížení, dnes je jeho používání omezené a opatrné kvůli možným komplikacím.

Komplikace a prognóza

  • Možné komplikace zahrnují akutní respirační selhání, hypoxii vedoucí k poškození mozku, arytmie, kardiogenní šok a smrt.
  • Prognóza závisí na příčině, rychlosti zahájení léčby a celkovém zdravotním stavu pacienta. Kardiogenní edém je často vážný stav zejména u starších pacientů nebo při závažném srdečním onemocnění.

Prevence

  • Dobrá kontrola srdečního onemocnění (léky, úprava životního stylu, pravidelné kontroly)
  • Sledování příjmu tekutin u pacientů s rizikem
  • Dodržování léčby hypertenze a ischemické choroby srdeční
  • Rychlé vyhledání lékařské pomoci při potížích s dýcháním nebo náhlém zhoršení stavu

Kdy vyhledat lékaře

Pokud se objeví náhlá silná dušnost, modrání rtů, zmatenost nebo kašel s pěnivým růžovým sputem, je nutné okamžitě volat záchrannou službu nebo vyhledat akutní péči. Plicní edém je stav, který může rychle ohrozit život a vyžaduje rychlé vyšetření a léčbu.