Aspirin (kyselina acetylsalicylová) je běžně používaný lék se širokým spektrem účinků. Nejčastěji se užívá jako analgetikum (proti bolesti), antipyretikum (ke snížení horečky) a protizánětlivé léčivo (ke zmírnění zánětu). Kromě toho má i významný protidestičkový účinek – ireverzibilně inhibuje enzymy cyklooxygenázy (COX‑1 a do určité míry COX‑2), čímž snižuje tvorbu tromboxanu A2 a tím i agregaci krevních destiček v krvi, což vede ke snížení srážlivosti. Díky tomuto efektu se nízké dávky aspirinu široce používají k prevenci srdečních infarktů a cévních mozkových příhod u rizikových pacientů. Aspirin je jedním z nejpoužívanějších léků na světě a je dostupný v různých formách (tablety běžné i entericky potažené, rozpustné tablety, granuláty).

Aspirin po požití rychle hydrolyzuje na salicylát; účinek antitrombotický je dlouhodobý, protože destičky si COX‑1 nemohou znovu syntetizovat. Analgetický a protizánětlivý účinek se obvykle projeví během 30–60 minut. U některých forem (např. entericky potažených) může být nástup pomalejší. Doba účinku a poločas eliminace závisí na dávce a věku pacientů.

Tento lék však může mít i nežádoucí účinky. Mezi nejčastější patří gastrointestinální potíže (pálení žáhy, dyspepsie), podráždění žaludeční sliznice a zvýšené riziko krvácení z trávicího ústrojí nebo obecné krvácivosti. Velké množství nebo dlouhodobé užívání může poškodit ledviny a zvýšit riziko chronického poškození ledvin.

U dětí a dospívajících bývá aspirin spojován s rizikem Reyova syndromu, zejména pokud je podáván při virových onemocněních (např. chřipka, varicella). Reyův syndrom způsobuje akutní ztučnění jater, poruchu její funkce a edém mozku; může být vážný až smrtelný. Z tohoto důvodu se u dětí obecně doporučuje používat jiné antipyretika než aspirin, pokud to lékař nedoporučí.

Lidé s chronickými nemocemi – například onemocněním plic, ledvin, dnou, hyperurikémií (vysoká hladina kyseliny močové v krvi), hemofilií (porucha srážlivosti krve), cukrovkou nebo neléčeným vysokým krevním tlakem – by neměli užívat aspirin bez porady s kvalifikovaným lékařem. Stejně tak by jej neměli užívat lidé alergičtí na aspirin nebo na jiné NSAID, například na ibuprofen či naproxen. U pacientů s astmatem, u nichž může aspirin vyvolat bronchiální záchvat (aspirin‑exacerbated respiratory disease), je nutné se užívání všech aspirinových přípravků vyhnout.

Dávkování se liší podle indikace:

  • Analgezie/antipyretikum: obvyklá jednorázová dávka u dospělých je 300–1000 mg každých 4–6 hodin podle potřeby (dodržovat max. doporučenou denní dávku uvedenou v příbalovém letáku).
  • Antitrombotická prevence: nízká dávka 75–100 mg denně (někdy se používají dávky až 150 mg dle doporučení lékaře) – užívá se obvykle chronicky u pacientů po infarktu, s anginou pectoris nebo po cévních příhodách, pokud to lékař předepsal.
Vždy se řiďte doporučením lékaře nebo lékárníka a příbalovým letákem. U starších pacientů a u pacientů s poškozením ledvin či jater může být nutné upravit dávkování.

Interakce s jinými léky a varování:

  • Aspirin zvyšuje riziko krvácení při současném užívání s antikoagulancii (např. warfarin) a některými antidepresivy (SSRI/SNRI).
  • Některé NSAID (např. ibuprofen) mohou kompetitivně blokovat vazbu aspirinu na COX‑1 a snížit jeho protidestičkový účinek, pokud jsou užity před aspirinem.
  • Současné užívání s alkoholem zvyšuje riziko gastrointestinálního krvácení.
  • Steroidní léčba, některé léky na diabetes či na srážlivost mohou vyžadovat úpravu dávkování nebo zvýšené sledování.
Vždy informujte lékaře o všech lécích, které užíváte (včetně volně prodejných a bylinných přípravků).

Nežádoucí příznaky, které vyžadují okamžitou lékařskou pomoc, zahrnují: těžké nebo přetrvávající krvácení (zejména ze stolice nebo z močových cest), silné bolesti břicha, černou stolici, těžký průjem, žloutenku, dušnost, otoky obličeje nebo potíže s dýcháním (možné alergické reakce) a známky těžkého poškození ledvin. Při vysokých dávkách se může objevit tinnitus (ušní šelest), nevolnost, zvracení, zmatenost či poruchy dýchání a acidobazické rovnováhy.

Předávkování: akutní předávkování salicyláty je závažný stav – projevuje se zvracením, hyperventilací, metabolickou acidózou, horečkou, zmateností a kómatem. Při podezření na předávkování vyhledejte okamžitě pohotovostní lékařskou pomoc. Léčba může zahrnovat podporu vitálních funkcí, podání aktivního uhlí (pokud je vhodné) a v těžkých případech alkalizaci moče nebo hemodialýzu.

Důležitá doporučení pro bezpečné užívání:

  • Užívejte aspirin s jídlem nebo s malým množstvím vody, aby se snížilo dráždění žaludku.
  • Entericky potažené tablety mohou snížit žaludeční podráždění, ale nemusí eliminovat riziko krvácení; neulomujte ani nekoušejte potažené tablety.
  • Vyvarujte se současného užívání s alkoholem a jinými léky zvyšujícími riziko krvácení bez konzultace s lékařem.
  • Dětem a dospívajícím s virovým onemocněním aspirin nepodávejte kvůli riziku Reyova syndromu.
  • Těhotné a kojící ženy by aspirin užívaly jen na doporučení lékaře – nízké dávky se v některých rizikových těhotenství může lékař rozhodnout indikovat (např. prevence preeklampsie), avšak jiné použití může být v těhotenství nežádoucí, zejména ve třetím trimestru kvůli riziku krvácení a uzávěru ductus arteriosus u plodu.

Historie: Aspirin byl syntetizován a uveden do praxe v Německu v roce 1897; za jeho rozšíření a komercializaci stojí Společnost Bayer, která má ochrannou známku na značku "aspirin" v řadě zemí. V mnoha dalších zemích se ovšem slovo "aspirin" stalo generickým označením pro kyselinu acetylsalicylovou.

Vždy konzultujte použití aspirinu s lékařem nebo lékárníkem, zejména při dlouhodobé léčbě, souběžném užívání jiných léků nebo při přítomnosti chronických onemocnění. Pro úplné informace a individuální doporučení vyhledejte příbalový leták nebo odbornou lékařskou radu.