Zápal plic je onemocnění plic a dýchacího systému. Plíce obsahují mnoho malých plicních sklípků, tzv. alveolů. Ty pomáhají odebírat kyslík ze vzduchu. V případě zápalu plic dochází k zánětu těchto plicních sklípků. Naplní se tekutinou a nemohou již absorbovat tolik kyslíku jako dříve. To člověku se zápalem plic ztěžuje dýchání. Může mít pocit, že se nemůže nadechnout nebo že se topí. Při dýchání může také pociťovat bolest. Někdy lidé na zápal plic umírají, i když jdou do nemocnice a užívají léky.

 

Co je příčinou zápalu plic

Zápal plic mohou způsobit různé mikroorganismy:

  • Bakterie – nejčastěji Streptococcus pneumoniae (pneumokok). Bakteriální pneumonie obvykle začíná náhle a může být závažná.
  • Virů – např. chřipka, respirační syncytiální virus (RSV) nebo koronaviry. U virové infekce jsou léčebné možnosti omezené, některé virové formy mají specifické antivirotika.
  • Atypické bakterie – např. Mycoplasma pneumoniae nebo Chlamydophila pneumoniae; průběh je často pomalejší a méně výrazný.
  • Aspirace – vdechnutí obsahu žaludku nebo tekutiny do plic (často u osob s poruchou polykání nebo při opilosti) může vést k zápalu.

Příznaky

Příznaky mohou být mírné i těžké v závislosti na původci a celkovém zdravotním stavu. Mezi běžné příznaky patří:

  • kašel (suchý nebo s hlenem, někdy s krví)
  • horečka a zimnice
  • dušnost nebo rychlé dýchání
  • bolest na hrudi zhoršující se při dýchání nebo kašli
  • únava, slabost, nechutenství
  • u starších osob může být první příznak zmatenost nebo zhoršení celkového stavu

Rizikové faktory

  • věk (pomocí riziko mají starší lidé a malé děti)
  • kouření
  • chronická plicní onemocnění (např. CHOPN, astma)
  • oslabený imunitní systém (diabetes, léčba kortikosteroidy, chemoterapie)
  • hospitalizace, zejména pokud je pacient připojen na ventilátor
  • neurologické poruchy zhoršující polykání

Diagnóza

Diagnózu stanoví lékař na základě:

  • anamnézy a fyzikálního vyšetření (poslech plic stetoskopem)
  • rtg snímku hrudníku, který ukáže zánětlivé změny
  • krvních testů (zánětlivé markery, krevní obraz)
  • vyšetření sputa (vyšetření hlenu) nebo krevní kultury k určení původce
  • v případě potřeby CT plic nebo krevních plynů u těžkého průběhu

Léčba

Léčba závisí na příčině a těžkosti onemocnění:

  • Antibiotika – při bakteriální pneumonii; volbu ovlivňuje podezřelý původce a závažnost. Důležité je užít celou předepsanou kúru.
  • Antivirotika – někdy u chřipkových nebo jiných virových pneumonií, pokud jsou podána včas.
  • Podpůrná péče – dostatečný příjem tekutin, odpočinek, antipyretika proti horečce a analgetika proti bolesti.
  • Oxygenoterapie – podávání kyslíku, pokud je nízká saturace krve kyslíkem.
  • Hospitalizace – indikována při těžkém průběhu, poruše dýchání, nízkém krevním tlaku nebo u rizikových pacientů (starší, komorbidity).
  • Fyzioterapie a dechová cvičení – pomáhají vykašlávat hlen a zlepšovat ventilaci plic.

Komplikace

  • respirační selhání (nutnost umělé plicní ventilace)
  • sepse (šíření infekce do krevního oběhu)
  • plicní absces
  • pleurální výpotek nebo empyém (nahromadění hnisu v pohrudniční dutině)

Prevence

  • očkování proti pneumokokům a proti chřipce (zejména u starších osob a rizikových skupin)
  • dobrá hygiena rukou, zakrývání úst při kašli a vyhýbání se kontaktu s nemocnými
  • nekouření a léčba chronických plicních onemocnění
  • u hospitalizovaných pacientů minimalizace rizika aspirace a pečlivá péče o dýchací cesty

Kdy vyhledat lékaře nebo pohotovost

  • silná dušnost nebo rychlé dýchání
  • trvale vysoká horečka nebo zimnice
  • bolest na hrudi, která se zhoršuje
  • zmatenost, ospalost, modrání rtů nebo prstů (cyanóza)
  • zhoršení u osob s chronickými onemocněními

Většina případů zápalu plic se při včasné diagnóze a správné terapii zlepší. Nicméně u starších nebo imunosuprimovaných osob může mít onemocnění těžký průběh. Pokud máte podezření na zápal plic, obraťte se na svého lékaře. Léčba a doporučení se vždy odvíjejí od konkrétního klinického stavu.