Nejhorší jaderné havárie: od Černobylu po Fukušimu – přehled

Komplexní přehled nejhorších jaderných havárií: od Černobylu po Fukušimu — příčiny, dopady, oběti a následky radiace. Čtěte podrobnou analýzu.

Autor: Leandro Alegsa

29-03-2026 19:50

Níže je uveden seznam nejhorších katastrof v jaderných elektrárnách a dalších jaderných zařízeních po celém světě:

Jednou z nejhorších jaderných havárií byla havárie v Černobylu, ke které došlo v roce 1986 na Ukrajině. Při této havárii zahynulo přímo 30 lidí a vznikla škoda na majetku ve výši přibližně 7 miliard dolarů. Studie zveřejněná v roce 2005 odhaduje, že v souvislosti s touto havárií nakonec zemře až 4 000 dalších osob vystavených značnému množství radiace na rakovinu. Radioaktivní spad z havárie byl soustředěn v oblastech Běloruska, Ukrajiny a Ruska. Přibližně 350 000 lidí bylo z těchto oblastí krátce po havárii nuceně vysídleno.

Další významné jaderné a radiační havárie

Fukušima Daiči (Japonsko, 2011) – Po silném zemětřesení a následné vlně tsunami došlo v březnu 2011 k poškození chladicích systémů v elektrárně Fukušima Daiči. Tři reaktory prošly částečným nebo úplným roztavením aktivní zóny a došlo k únikům radioaktivních látek. Přímé úmrtí v důsledku radiace nebylo registrováno, ale evakuace a její následky (stres, zdravotní problémy spojené s přesídlením) způsobily stovky až tisíce nepřímých obětí. Desítky tisíc lidí byly dočasně nebo trvale evakuovány a škody se počítají v desítkách miliard dolarů. Vliv na budoucí zvýšení výskytu rakovin je podle mezinárodních studií považován za relativně malý, ale nejistoty zůstávají.
Three Mile Island (USA, 1979) – V Pensylvánii došlo k částečnému roztavení aktivní zóny jednoho bloku. Událost významně ovlivnila veřejné mínění o jaderné energetice, uvolnění radioaktivních látek do okolí bylo omezené a podle dostupných studií nenásledovalo zvýšení mortality způsobené radiací. Havárie vedla k posílení regulací a bezpečnostních postupů v mnoha zemích.
Kyshtym / Mayak (Sovětský svaz, 1957) – V závodě Mayak v oblasti Kyshtym došlo k výbuchu nádrže s vysoce radioaktivním odpadem, což vyvolalo rozsáhlé kontaminace. Událost je často zmiňována jako jedna z nejzávažnějších podle množství uvolněných radionuklidů po Černobylu. Oficiální evakuace byla relativně malá (řádově tisíce), ale oblast s významným spadem byla mnohem větší a dlouhodobě kontaminovaná.
Windscale / Sellafield (Velká Británie, 1957) – Požár ve skladu grafitového jádra (Windscale Pile) způsobil únik radioaktivních látek, včetně jódu-131. Konkrétní odhady počtu zdraví postižených se liší, ale incident vedl k posílení radiologické ochrany a změnám v provozu evropských reaktorů.
SL-1 (USA, 1961) – Experimentální vojenský reaktor v Idahu explodoval při manipulaci během odstávky, tři pracovníci zemřeli okamžitě. Incident ukázal rizika provozování malých experimentálních reaktorů bez adekvátních postupů.
Goiânia (Brazílie, 1987) – radiační havárie mimo reaktor – Z kovového zdroje cesia-137, získaného z opuštěného medicínského přístroje, se stala kontaminace ve městě Goiânia. Čtyři lidé zemřeli v důsledku akutního ozáření a stovky osob byly kontaminovány. Událost ilustruje nebezpečí špatného nakládání s radioaktivními zdroji mimo reaktorové provozy.
Úniky a nehody na jaderných ponorkách (převážně bývalý SSSR) – Několik havárií jaderných ponorek, například incidenty s ponorkami jako K‑19 (1961) nebo K‑27 (1968), způsobilo radiaci vystavení posádek a v některých případech smrt posádek. Mnohé z těchto nehod byly spojeny s konstrukčními problémy, nedostatečnou údržbou a omezenou transparentností tehdejšího systému.

Hlavní dopady a nejistoty

Okamžité oběti vs. dlouhodobé následky: U některých havárií (např. Černobyl, SL‑1) došlo k bezprostředním úmrtím; u jiných (Fukušima, Three Mile Island) byly bezprostřední radiologické dopady menší, ale velké sociální a ekonomické následky vznikly kvůli evakuacím a dlouhodobému vylidnění.
Odhady následných úmrtí: Odhady počtu úmrtí způsobených následky radiace se liší mezi studiemi – liší se metodikou, použitými datech a modely rizika. U Černobylu se uvádějí od tisíců až po desetitisíce potenciálních případů rakoviny v dlouhodobém horizontu, ale přesné číslo nelze s jistotou stanovit.
Kontaminace životního prostředí: Některé oblasti zůstaly dlouhodobě kontaminované (Černobyl, oblast kolem Mayaku). Odstranění kontaminované půdy, dekontaminace a dlouhodobé sledování jsou náročné a nákladné.

Poučení a současné postupy

Po velkých haváriích se výrazně zpřísnily normy, bezpečnostní procedury a mezinárodní dohled (IAEA, mezinárodní sdílení zkušeností).
Vývoj moderních reaktorů (tzv. generace III a III+) klade důraz na pasivní bezpečnostní systémy, které dokážou zajistit bezpečí i při výpadku napájení.
Důraz na transparentnost, plánování evakuace, rychlou informaci veřejnosti a kompenzace obětí výrazně snižuje sekundární škody související s haváriemi.
Bezpečné nakládání s radioaktivními zdroji mimo reaktor (lékařské, průmyslové) je klíčové pro prevenci nehod typu Goiânia.

Závěrem: jaderné a radiační havárie mají různorodé příčiny i následky. Některé vedly k bezprostředním ztrátám na životech, jiné především k dlouhodobému znečištění, ekonomickým ztrátám a sociálním dopadům. Transparentnost, přísné bezpečnostní standardy a mezinárodní spolupráce jsou nezbytné pro minimalizaci rizika opakování podobných událostí.

Během havárie v japonské jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011 byly výbuchem poškozeny tři jaderné reaktory.

Opuštěné město Prypiat na Ukrajině po černobylské havárii. V pozadí je černobylská jaderná elektrárna.

Normální nehody

Normální nehody je kniha sociologa z Yaleovy univerzity Charlese Perrowa z roku 1984, která podrobně analyzuje komplexní systémy z pohledu sociálních věd. Jako první charakterizovala složité technologické systémy, jako jsou jaderné elektrárny, podle jejich rizikovosti. Perrow tvrdí, že ve složitých a těsně propojených systémech společnosti jsou zabudována mnohonásobná a neočekávaná selhání. Takové havárie nelze obejít.

Inspirací pro Perrowovy knihy byla havárie na ostrově Three Mile Island v roce 1979, kdy došlo k jaderné havárii v důsledku nepředvídané souhry více poruch ve složitém systému. Událost byla příkladem běžné havárie, protože byla "neočekávaná, nepochopitelná, nekontrolovatelná a nevyhnutelná".

Perrowova argumentace se opírá o tři zásady. Za prvé, lidé dělají chyby, a to i v jaderných elektrárnách. Za druhé, velké havárie téměř vždy vyústí ve velmi malé počátky. Za třetí, mnoho selhání je spíše důsledkem selhání organizace než technologie. Každý z těchto principů je aktuální i dnes.

Jaderná energie

Havárie a nehody v jaderných elektrárnách s více oběťmi na životech a/nebo s hmotnou škodou vyšší než 100 milionů USD, 1952-2011
Datum	Místo nehody	Popis nehody	Mrtvý	Náklady (v milionech USD v roce 2006 )	Stupnice INES
10. října 1957	Sellafield, Cumberland, Spojené království	Požár v britském projektu atomové bomby zničil jádro a uvolnil radioaktivní materiál do životního prostředí.	0		5
3. ledna 1961	Idaho Falls, Idaho, Spojené státy americké	Výbuch prototypu SL-1 v Národní zkušební stanici reaktorů. Všichni tři operátoři zahynuli, když byla příliš vytažena regulační tyč.	3	22	4
5. října 1966	Frenchtown Charter Township, Michigan, Spojené státy americké	Částečné roztavení aktivní zóny reaktoru Fermi 1 v jaderné elektrárně Enrico Fermi.	0	132
21. ledna 1969	Reaktor Lucens, Vaud, Švýcarsko	Nehoda se ztrátou chladiva, která vedla k částečnému roztavení aktivní zóny a masivnímu radioaktivnímu zamoření jeskyně, která byla následně uzavřena.	0		4
1975	Sosnovyj Bor, Leningradská oblast, Rusko	V prvním bloku Leningradské jaderné elektrárny údajně došlo k částečnému roztavení jaderného reaktoru.
7. prosince 1975	Greifswald, východní Německo	Elektrická závada způsobí požár v hlavním žlabu, který zničí ovládací vedení a pět hlavních čerpadel chladicí kapaliny.	0	443	3
5. ledna 1976	Jaslovské Bohunice, Československo	Porucha při výměně paliva. Palivová tyč vyhozená z reaktoru do reaktorové haly chladicím médiem (CO₂ ).	2		4
22. února 1977	Jaslovské Bohunice, Československo	Silná koroze reaktoru a únik radioaktivity do okolí elektrárny, nutnost úplného vyřazení z provozu.	0	1,700	4
28. března 1979	Three Mile Island, Pensylvánie, Spojené státy americké	Ztráta chladicího média a částečné roztavení aktivní zóny v důsledku chyb obsluhy. Došlo k malému úniku radioaktivních plynů.	0	2,400	5
15. září 1984	Athens, Alabama, Spojené státy americké	Porušení bezpečnostních předpisů, chyby obsluhy a konstrukční problémy si vynutily šestiletou odstávku druhého bloku elektrárny Browns Ferry.	0	110
9. března 1985	Athens, Alabama, Spojené státy americké	Porucha přístrojových systémů během spouštění, která vedla k pozastavení provozu na všech třech blocích Browns Ferry.	0	1,830
11. dubna 1986	Plymouth, Massachusetts, Spojené státy americké	Opakující se problémy se zařízením si vynutily nouzové odstavení jaderné elektrárny Pilgrim společnosti Boston Edison	0	1,001
26. dubna 1986	Černobylská katastrofa, Ukrajinská SSR	Přehřátí, výbuch páry, požár a roztavení, které si vyžádalo evakuaci 300 000 lidí z Černobylu a rozptýlení radioaktivního materiálu po celé Evropě.	56 přímých; 4 000 až 985 000 případů rakoviny	6,700	7
4. května 1986	Hamm-Uentrop, Německo	Experimentální reaktor THTR-300 uvolňuje do okolí malé množství štěpných produktů (0,1 GBq Co-60, Cs-137, Pa-233).	0	267
31. března 1987	Delta, Pensylvánie, Spojené státy americké	Odstavení bloků Peach Bottom 2 a 3 kvůli poruchám chlazení a nevysvětlitelným problémům se zařízením.	0	400
19. prosince 1987	Lycoming, New York, Spojené státy americké	Poruchy donutily společnost Niagara Mohawk Power Corporation odstavit blok 1 v Nine Mile Point	0	150
17. března 1989	Lusby, Maryland, Spojené státy americké	Inspekce na blocích 1 a 2 v Calvert Cliffu odhalily trhliny v tlakových objímkách ohřívačů, což si vyžádalo delší odstávky.	0	120
březen 1992	Sosnovyj Bor, Leningradská oblast, Rusko	Při havárii v jaderné elektrárně Sosnový Bor unikly do ovzduší radioaktivní plyny a jód prasklým palivovým kanálem.
20. února 1996	Waterford, Connecticut, Spojené státy americké	Netěsný ventil si vynutil odstavení bloků 1 a 2 jaderné elektrárny Millstone, zjištěno více poruch zařízení	0	254
2. září 1996	Crystal River, Florida, Spojené státy americké	Porucha zařízení si vynutila odstávku a rozsáhlé opravy na bloku Crystal River 3	0	384
30. září 1999	Prefektura Ibaraki, Japonsko	Při jaderné havárii v elektrárně Tokaimura zahynuli dva pracovníci a další byl vystaven radiaci, která překračovala přípustné limity.	2	54	4
16. února 2002	Oak Harbor, Ohio, Spojené státy americké	Závažná koroze regulační tyče si vynutila 24měsíční odstávku reaktoru Davis-Besse	0	143	3
9. srpna 2004	Prefektura Fukui, Japonsko	Výbuch páry v jaderné elektrárně Mihama zabil 4 pracovníky a 7 dalších zranil	4	9	1
25. července 2006	Forsmark, Švédsko	Elektrická závada v jaderné elektrárně Forsmark způsobila odstavení jednoho reaktoru.	0	100	2
11. března 2011	Fukušima, Japonsko	Vlna tsunami zaplavila a poškodila 5 aktivních reaktorů a utopila dva pracovníky. Ztráta záložního elektrického napájení vedla k přehřátí, roztavení a evakuaci. Jeden muž náhle zemřel při přenášení zařízení během odstraňování následků havárie.			7
12. září 2011	Marcoule, Francie	Při výbuchu v jaderné elektrárně Marcoule zemřel jeden člověk a čtyři byli zraněni, z toho jeden vážně. K výbuchu došlo v peci používané k tavení kovového odpadu.	1

Jaderné ponorky

Některé z nejzávažnějších jaderných a radiačních havárií na světě, pokud jde o počet obětí, se týkaly nehod jaderných ponorek. Doposud se všechny týkaly jednotek bývalého Sovětského svazu. Mezi havárie reaktorů, které měly za následek poškození aktivní zóny a únik radioaktivity z ponorek s jaderným pohonem, patří např:

K-8, 1960, havárie se ztrátou chladicího média; uvolnilo se značné množství radioaktivity.
K-14, 1961, výměna reaktorového prostoru z důvodu blíže nespecifikované "poruchy ochranných systémů reaktoru".
K-19, 1961, havárie se ztrátou chladicího média, při níž zemřelo 8 lidí a více než 30 dalších bylo vystaveno nadměrnému ozáření. Události na palubě ponorky jsou zdramatizovány ve filmu K-19: The Widowmaker.
K-11, 1965, oba reaktory poškozeny při doplňování paliva při zvedání hlav reaktorové nádoby; reaktorové oddíly vyplaveny u východního pobřeží Nové Země v Karském moři v roce 1966.
K-27, 1968, došlo k poškození jádra jednoho z reaktorů, což si vyžádalo 9 obětí a 83 zraněných; v roce 1982 byla potopena v Karském moři.
K-140, 1968, reaktor poškozen po nekontrolovaném automatickém zvýšení výkonu během prací v loděnici.
K-429, 1970, nekontrolované spuštění lodního reaktoru vedlo k požáru a úniku radioaktivity.
K-116, 1970, havárie se ztrátou chladicího média v přístavním reaktoru; uvolnilo se značné množství radioaktivity.
K-64, 1972, porucha prvního reaktoru třídy Alfa chlazeného kapalinou a kovem; reaktorové oddělení sešrotováno.
K-222, 1980, ponorka třídy Papa měla během údržby v loděnici havárii reaktoru, zatímco posádka lodi odešla na oběd.
K-123, 1982, aktivní zóna reaktoru ponorky třídy Alfa poškozená únikem chladicí kapaliny; ponorka byla na osm let vyřazena z provozu.
K-431, 1985, havárie reaktoru při doplňování paliva si vyžádala 10 obětí a dalších 49 osob utrpělo radiační zranění.
V roce 1986 došlo na lodi K-219 k výbuchu a požáru v raketovém tubusu, což nakonec vedlo k havárii reaktoru; 20letý námořník Sergej Preminin obětoval svůj život, aby zajistil jeden z palubních reaktorů. Ponorka se potopila o tři dny později.
K-192, 1989, havárie se ztrátou chladiva; překlasifikována z K-131.

Nehody při radioterapii

Rok	Typ	Nehoda	Smrtelné úrazy při ARS	Pozůstalí po obětech ARS	Umístění
1957	údajný trestný čin	Pokus o atentát na Nikolaje Chochlova	0	1	Frankfurt nad Mohanem, západní Německo
1962	sirotčí zdroj	radiační havárie v Mexico City	4	?	Mexico City, Mexiko
1985	radioterapie	Nehody způsobené předávkováním zářením Therac-25	3	3
1984	sirotčí zdroj	radiační havárie v Maroku	8	3	Mohammedia, Maroko
1987	sirotčí zdroj	Nehoda v Goiânii	4	?	Goiânia, Brazílie
1990	radioterapie	nehoda při radioterapii v Zaragoze	11	?	Zaragoza, Španělsko
1996	radioterapie	nehoda při radioterapii v Kostarice	7 až 20	46	San José, Kostarika
2000	sirotčí zdroj	Radiační havárie v Samut Prakanu	3	7	Provincie Samut Prakan, Thajsko
2000	radioterapie	Instituto Oncologico Nacional nehoda	3 až 7	?	Panama City, Panama
2006	zločin	Otrava Alexandra Litviněnka	1	0	Londýn, Spojené království
2010	sirotčí zdroj	Radiační havárie v Mayapuri	1	7	Mayapuri, Indie

Související stránky

Jaderná, nebo ne?

Otázky a odpovědi

Otázka: Jaký je seznam uvedený v textu?

Odpověď: Seznam uvedený v textu je seznamem nejhorších katastrof v jaderných elektrárnách a dalších jaderných zařízeních po celém světě.

Otázka: Která událost je považována za jednu z nejhorších dosavadních jaderných havárií?

Odpověď: Za jednu z nejhorších dosavadních jaderných havárií je považována havárie v Černobylu, ke které došlo v roce 1986 na Ukrajině.

Otázka: Kolik lidí zemřelo přímo v důsledku černobylské havárie?

Odpověď: Při černobylské havárii zahynulo přímo 30 lidí.

Otázka: Jaká byla odhadovaná finanční škoda způsobená černobylskou havárií?

Odpověď: Černobylská katastrofa způsobila škody ve výši přibližně 7 miliard dolarů.

Otázka: Kolik dalších úmrtí na rakovinu se odhaduje v souvislosti s černobylskou katastrofou?

Odpověď: Odhaduje se, že v souvislosti s černobylskou havárií došlo k dalším 4 000 úmrtím na rakovinu u osob, které byly vystaveny značnému množství radiace.

Otázka: Které oblasti byly nejvíce zasaženy radioaktivním spadem z černobylské katastrofy?

Odpověď: Radioaktivní spad z černobylské havárie byl soustředěn v oblastech Běloruska, Ukrajiny a Ruska.

Otázka: Nehody jaderných ponorek ve které zemi si dosud vyžádaly nejvíce obětí?

Odpověď: Všechny nejzávažnější jaderné a radiační havárie na světě podle počtu obětí se týkaly nehod jaderných ponorek bývalého Sovětského svazu.

Vyhledávání