Černobylská havárie
Černobylská havárie byla jaderná katastrofa, ke které došlo 26. dubna 1986 v jaderné elektrárně Černobyl v ukrajinské Pripjati. V té době byla Ukrajina součástí Sovětského svazu.
Tato událost byla jednou z nejhorších havárií v historii jaderné energetiky. Na mezinárodní stupnici jaderných událostí byla ohodnocena stupněm 7, tedy nejzávažnějším stupněm. Jedinou další havárií s hodnocením stupně 7 je havárie ve Fukušimě. Protože reaktory RBMK používané v elektrárně neměly žádnou ochrannou budovu, která by udržela radiaci uvnitř, radioaktivní spad se rozptýlil nad částmi západního Sovětského svazu, východní Evropy, Skandinávie, Spojeného království a východní části Spojenýchstátů. Velké oblasti Ukrajiny, Běloruska a Ruska byly silně kontaminovány. Asi 60 % radioaktivního spadu dopadlo do Běloruska. Asi 360 000 lidí muselo být po havárii přesunuto na jiná místa, kde mohli žít. Kromě toho mnoho lidí trpělo dlouhodobými nemocemi a u některých byla dokonce diagnostikována rakovina štítné žlázy a akutní otrava radiací.
Před nehodou došlo k plánovanému snížení výkonu. Na začátku denní směny dosáhl výkon 50 %. Následně byla náhodně vypnuta jedna z regionálních elektráren. Poté bylo požádáno, aby bylo další snížení výkonu odloženo. I přes tuto žádost snížení a přípravy na test, který měl proběhnout, pokračovaly.
K nehodě došlo při velkém zvýšení výkonu čtvrtého reaktoru. To vedlo k explozi aktivní zóny reaktoru. V důsledku této exploze se uvolnilo velké množství radioaktivních materiálů a paliva. To způsobilo, že neutronový moderátor, vyrobený z grafitu, začal hořet. Požár způsobil uvolnění většího množství radioaktivního spadu, který se kouřem z požáru přenesl do okolí.
Reaktor 4 byl zakryt "sarkofágem" z oceli a betonu, aby se zabránilo úniku většího množství radiace z prvků, jako je korium, uran a plutonium, a také radioaktivního prachu. V roce 2016 byl sarkofág zakryt konstrukcí New Safe Confinement.
Nehoda vyvolala obavy o bezpečnost sovětské jaderné energetiky. Sovětský svaz na nějakou dobu zpomalil proces rozšiřování svého jaderného průmyslu. Sovětská vláda také musela v důsledku nehody přestat být tajnůstkářská. Od té doby se Rusko, Ukrajina a Bělorusko staly samostatnými státy. Tyto země byly v důsledku havárie zatíženy pokračujícími náklady na dekontaminaci (odstranění radiace) a zdravotní péči. Vystavení radiaci vede k vyššímu riziku onemocnění rakovinou, což je smrtelné onemocnění. Je obtížné přesně určit počet úmrtí způsobených událostmi v Černobylu. K černobylské havárii došlo, když někteří pracovníci testovali bezpečnost reaktoru. Některá zařízení, která bránila výbuchu reaktoru, byla vypnuta. Pak došlo k přepětí, reaktor se vymkl kontrole a explodoval.
Většina postižených dosud nezemřela. Až a pokud postižení zemřou na rakovinu nebo související nemoci, bude těžké zjistit, zda to bylo v důsledku nehody. Zpráva MAAE z roku 2005 hovoří o 56 přímých úmrtích; z toho bylo 47 pracovníků při havárii a 9 dětí, které zemřely na rakovinu štítné žlázy. Zpráva se domnívá, že na dlouhodobé nemoci související s havárií může zemřít až 4 000 lidí. Jiné odhady se však pohybují v rozmezí od 4 000 do 27 000 podle Unie znepokojených vědců nebo Greenpeace, kteří odhadují, že v důsledku katastrofy zemřelo 93 000 až 200 000 lidí.
Zničený blok 4 v Černobylu, pořízený krátce po výbuchu
Reaktor RBMK v Leningradské jaderné elektrárně, téměř totožný s reaktorem v Černobylu.
Mapa kontaminace cesiem-137 v roce 1999, deset let po černobylské krizi. Stále platí příkazy k omezení výroby, přepravy a konzumace potravin kontaminovaných černobylským spadem.
Reaktor č. 4 černobylské jaderné elektrárny, obklopující sarkofág a památník, 2009
Související stránky
Otázky a odpovědi
Otázka: Co se stalo v černobylské jaderné elektrárně v dubnu 1986?
Odpověď: 26. dubna 1986 došlo v jaderné elektrárně Černobyl nedaleko města Pripjať na Ukrajině k jaderné katastrofě.
Otázka: Kde se černobylská jaderná elektrárna nacházela?
Odpověď: Černobylská jaderná elektrárna se nacházela asi 110 kilometrů severně od Kyjeva, který byl tehdy součástí Sovětského svazu.
Otázka: Jak závažná byla havárie podle Mezinárodní stupnice jaderných událostí?
Odpověď: Havárie v Černobylu byla hodnocena stupněm 7, což je nejtěžší stupeň na mezinárodní stupnici jaderných událostí.
Otázka: Jaká jiná událost byla na této stupnici ohodnocena stupněm 7?
Odpověď: Jedinou další událostí, která byla na této stupnici ohodnocena stupněm 7, je událost ve Fukušimě.
Otázka: Kam dopadla většina radioaktivního spadu z Černobylu?
Odpověď: Většina radioaktivního spadu z Černobylu dopadla do Běloruska - podle odhadů asi 60 %.
Otázka: Kolik lidí bylo touto katastrofou postiženo a muselo být přemístěno?
Odpověď: Po této katastrofě bylo nutné přestěhovat z oblastí zamořených radiací asi 360 000 lidí.
Otázka: Jaká dlouhodobá onemocnění byla spojena s vystavením radiaci z této havárie? Odpověď: Lidé vystavení radiaci z této havárie trpěli akutní otravou zářením i dlouhodobými nemocemi, jako je rakovina štítné žlázy.
