Minuta ticha

Chvíle ticha a odluka církve od státu

Ve Spojených státech někteří lidé říkají, že povolení modlitby v rámci chvíle ticha znamená, že chvíle ticha může ztížit dodržování odluky církve od státu (myšlenka, že náboženství a vláda by se neměly vzájemně ovlivňovat).

Chvíle ticha nemusí být časem pro modlitby. Lze je využít i k jiným myšlenkám, které nejsou náboženské. Mnoho lidí, kteří chtějí mít ve veřejných školách a na vládních setkáních čas na modlitby, využívá chvíle ticha k tomu, aby se někteří lidé mohli modlit a jiní se modlit nemuseli. Protože zastupují vládu a protože ústava Spojených států říká, že vláda nemůže lidi nutit, aby dělali náboženské věci, nemohou tito lidé ostatním lidem nařizovat, aby se modlili.

Když mají veřejné školy chvíli ticha, mohou buddhističtí studenti meditovat (relaxovat a přemýšlet o klidných myšlenkách), studenti jiných náboženství, jako je křesťanství, islám a judaismus, se mohou modlit a ateističtí studenti mohou přemýšlet o nadcházejícím dni.

Colin Powell, známý vládní představitel, má rád chvíle ticha ve školách. Řekl, že prostá minuta ticha na začátku každého školního dne je dobrý nápad. Řekl také, že studenti by tento čas mohli využít k modlitbě, meditaci, přemýšlení nebo studiu.

Mnoho lidí se domnívá, že modlitby ve veřejných školách ve Spojených státech nejsou povoleny, ale není to pravda. Nejvyšší soud v roce 1962 rozhodl, že se žáci mohou ve škole modlit, ale učitelé ani jiní vedoucí pracovníci školy modlitby vést nemohou. Studenti mohou zakládat kluby, kde se mohou modlit, a mohou se modlit sami, ale nemohou vést modlitby na školních akcích. Důvodem, proč modlitby v těchto hodinách nejsou povoleny, je první dodatek. První dodatek říká, že vláda nemůže lidi nutit, aby dělali náboženské věci, a veřejné školy jsou součástí vlády.

V roce 1976 stát Virginie povolil školám, aby na začátku školního dne držely minutu ticha. Tato chvíle měla trvat jednu minutu. V roce 1985 Nejvyšší soud prohlásil, že zákon o "minutě ticha" v Alabamě nepracuje s Ústavou Spojených států amerických a nemůže být použit. V roce 2005 stát Indiana přijal zákon, podle kterého musely všechny veřejné školy poskytnout studentům každý den čas na složení slibu věrnosti a minutu ticha.

V dubnu 2000 Virginie změnila zákon a nařídila, že všechny veřejné školy ve Virginii musí držet minutu ticha (před touto změnou se školy mohly rozhodnout, že minutu ticha držet nebudou). V říjnu 2000 soudce Claude M. Hilton prohlásil, že zákon o "minutě ticha" je povolen ústavou Spojených států. Soudce Hilton uvedl, že zákon má sekulární (nikoli náboženský) účel, že zákon nečiní náboženství důležitějším nebo méně důležitým a že zákon nenutí vládu a náboženství být si příliš blízko. Soudce Hilton také řekl, že "studenti mohou myslet, jak chtějí", a že toto myšlení může být náboženské nebo nenáboženské. Řekl, že jediné, co studenti musí kvůli zákonu dělat, je sedět a být potichu.

V březnu 2008 následovalo Illinois Virginii a zavedlo povinnou 30sekundovou minutu ticha, která však byla v srpnu zrušena.

Americká unie občanských svobod si myslí, že zákony, které říkají, že veřejné školy by měly mít chvíle ticha, jsou špatný nápad. Myslí si, že je to špatný nápad, protože zákony jsou vytvořeny proto, aby studenti měli čas na modlitbu, a to činí náboženství důležitějším než nenáboženství.