Kakapo (Strigops habroptilus) je jediný papoušek, který neumí létat. Žil v travnatých, křovinatých a pobřežních oblastech Nového Zélandu, ale dnes je tak vzácný, že ho lze spatřit pouze na chráněných pobřežních ostrovech. Kakapo znamená v maorštině "noční papoušek".

Kakapové jsou nejaktivnější v noci (noční ptáci) a jsou rádi sami. Aby se ostatní kakapové nedostali do jejich teritoria, vydávají zvuk "skraaarking". Kakapo se může dožít přibližně 60 let.

Popis a chování

Vzhled: Kakapo je robustní, statný papoušek s hustým zelenohnědým peřím, které mu poskytuje vynikající maskování v lese. Dospělí jedinci měří kolem 60 cm a patří mezi největší papoušky podle hmotnosti — samci mohou vážit až několik kilogramů. Mají krátká křídla a svalnaté nohy přizpůsobené chození a lezení, ne letu.

Charakter: Jsou teritoriální a většinou samotářští. Jsou dobře přizpůsobeni nočnímu způsobu života: mají dobrý čich a sluch, pomalé pohyby a preferují pohyb po zemi nebo mezi větvemi. Komunikují širokou škálou zvuků — od tichého švitoření až po hluboké, dunivé "booming" hlasy, které samci používají při námluvách.

Potrava a rozmnožování

Potrava: Kakapo jsou zejména býložraví — živí se semeny, plody, pupeny, listy a kůrou. Jedním z klíčových zdrojů potravy pro jejich rozmnožování je plod rimu (strom rodu Dacrydium), jehož bohatá úroda (tzv. mast rok) stimuluje rozmnožování. Bez těchto mast letů se páření a hnízdění prakticky nekoná.

Rozmnožování: Kakapo mají neobvyklý systém rozmnožování: samci vytvářejí tzv. leky — vyhloubí v půdě mělké důlky a ze svých rezonančních vaků vydávají hluboké bučení, které se nese daleko a láká samice. Samice poté jednoho samce navštíví, spáří se a sama vychovává vejce i mláďata. Vzhledem k nízké frekvenci rozmnožování a omezeným mast rokům je reprodukční úspěch velmi proměnlivý a často nízký.

Ohrožení a ochrana

Hlavní hrozby: Zavlečení predátorů — zejména krysy, lasiček (stoatů), koček a psů — vedlo k masivnímu úbytku kakapů na pevnině. K tomu se přidávají ztráta prostředí a nízká reprodukční schopnost.

Ochranná opatření: Kakapo jsou považováni za kriticky ohrožený druh (IUCN) a jejich ochrana je intenzivní a dlouhodobá. Novozélandské orgány a programy ochrany druhů provádějí následující kroky: přesuny ptáků na ostrovy bez predátorů, monitorování pomocí rádiových vysílaček, doplňkové krmení v letech rozmnožování, sledování hnízd, umělé líhnutí a odchov mláďat, sterilizace či likvidace predátorů a aktivní management stanovišť. Díky těmto opatřením se stav kakapa pomalu zlepšuje, ale druh zůstává velmi zranitelný a populaci ohrožují i náhodné události.

Význam a budoucnost

Kakapo má velký kulturní význam pro maorskou komunitu a je symbolem novozélandské fauny. Programy obnovy ukázaly, že cílená ochrana může zabránit vyhynutí, avšak dlouhodobé přežití druhu vyžaduje trvalou péči, kontrolu predátorů a udržení vhodných stanovišť. Přesné počty se mění s každým rokem a s úspěchy záchranných opatření, ale jedná se stále o malou populaci — v řádu méně než několika stovek jedinců.

Jak můžete pomoci: Podpora novozélandských ochranářských organizací, informovanost o škodlivosti introdukce predátorů a podpora projektů obnovy přírody přispívají k ochraně kakapa.