Lasice krátkoocasá je malý savec z čeledi lasicovitých (Mustelidae). Je obecně větší než lasička. Jedinci s bílou zimní srstí se často označují jako norníci nebo hranostaj. Tělo lasice může (včetně ocasu) dorůstat zhruba do 25–30 centimetrů; samotný trup mívá obvykle 17–30 cm a ocas 6–12 cm. Hmotnost se pohybuje přibližně mezi 70–450 gramy v závislosti na pohlaví a ročním období. Lasice loví drobná zvířata, ptačí vejce i mláďata větších druhů, a jsou schopné zabít i kořist větší než ony samy. Zabíjejí obvykle uškrcením nebo kousnutím do oblasti, kde se lebka připojuje ke zbytku těla. Často si rovněž vytvářejí zásoby potravy na kratší dobu.

Vzhled a smysly

Lasice mají štíhlé, protáhlé tělo s krátkýma nohama a malými ušima. Srst je hustá a dobře izolační: v létě hnědá až načervenalá na hřbetě a světlejší na břiše, v zimě u mnoha populací přechází do bílé barvy — s výjimkou černé špičky ocasu, která zůstává celoročně. Mají velmi dobrý čich a citlivé sluchové vjemy, vidění je přizpůsobeno spíše šeru než rozlišení barev. Při ohrožení mohou uvolnit nepříjemně páchnoucí sekret z análních žláz (podobně jako skunci, i když ne tak silný) a jsou výbornými šplhavci i plavci.

Rozšíření a stanoviště

Lasice se vyskytují v mírných i subarktických oblastech severní polokoule. Obývají části Evropy, Asie a Severní Ameriky, kde obývají lesy, křovinaté enklávy, pastviny i hornaté oblasti. Na Nový Zéland byla lasice dovezena záměrně kvůli hubení králíků, ovšem její introduction měla katastrofální dopad na původní ptactvo a drobné savce a způsobila významné ekologické škody.

Chování a rozmnožování

Lasice žijí většinou samotářsky a mají teritoria, která si značí a brání. Páří se zpravidla jednou ročně; u tohoto druhu je rozšířená tzv. embryonální diapauza (zpožděný vývoj embrya) — samice je oplozená létem, ale následný vývoj embrya se zastaví a pokračuje až později, takže mláďata se rodí až na jaře následujícího roku. Skutečná březost po implantaci trvá přibližně 30–40 dní. Po porodu se rodí obvykle 4–12 slepých, holých mláďat (koťat), která se po několika týdnech začínají otvírat oči (asi 3–4 týdny) a po cca 8–12 týdnech začínají s prvními výlety z nory. Samec se o výchovu většinou neúčastní. Dospělí jedinci se dožívají ve volné přírodě obvykle 2–4 let.

Potrava, lov a vztahy v ekosystému

Hlavní složku potravy tvoří drobní hlodavci (myši, křečci, hraboši), ale lasice loví i ptáky, jejich mláďata, hmyz či ocasně i plazy a obojživelníky. Jsou velmi obratné, dokážou pronikat do nor a úkrytů kořisti a lovit v noci i ve dne, často využívají čich a sluch. V přírodě je predátory především velké dravé ptactvo, lišky a někteří větší predátoři. Lasice hrály i historicky významnou roli v obchodě s kožešinami (zejména zimní bílá srst — hranostaj).

Ze strany ochrany je druh v globálním měřítku považován za málo ohrožený, avšak lokálně může trpět vlivem fragmentace stanovišť, použití pesticidů či přímého lovu pro kožešinu. Na některých ostrovech či v nových prostředích, kam byla zavlečena, se stala invazním škůdcem s vážnými dopady na původní fauna.