Hyaenodont

Obecná charakteristika

Měli dlouhé lebky, štíhlé čelisti, štíhlé tělo a tendenci chodit po špičkách, nikoli po rovných nohách (plantigrade). Jejich velikost se pohybovala od 30 do 140 cm v ramenou. Hyaenodon gigas, největší druh, byl v ramenou vysoký až 1,4 m, dlouhý 10 stop a vážil kolem 500 kg, ale většina se pohybovala v rozmezí 5-15 kg, což odpovídá středně velkému psovi. Fosilní nálezy jejich lebek ukazují, že měli mimořádně ostrý čich a jejich zuby byly uzpůsobeny spíše ke stříhání než k drcení.

Zuby

Hyaenodonti se živili především masem. Nerozbíjeli hlavní kosti, protože jim chyběly drtící zuby. To kontrastuje s moderními hyaenami, které dokážou drtit kosti větší kořisti. To jim pak poskytuje dobrý zdroj vápníku a přístup k vysoce výživné kostní dřeni. Moderní medvědi a psi mají také schopnost drtit kosti, i když ne v takové míře jako hyaeny. Hyaenodontům tak chyběla zubní všestrannost pro zpracování jiné potravy než masa.

Karnaziálními zuby u hyaenodontidů jsou obvykle druhý horní a třetí dolní molár. Někteří hyaenodontidi však měli v čelistech až tři páry karnátů nebo karnátům podobných stoliček.

Životní styl

Vzhledem k jejich velikostnímu rozpětí je pravděpodobné, že různé druhy lovily různými způsoby, což jim umožnilo zaplnit mnoho různých dravčích nik. Menší z nich lovili v noci ve smečkách jako vlci, větší a divočejší lovili sami za denního světla a jako hlavní zbraň používali svou velikost a mohutné čelisti.