Geografie Haiti

Klima

Haiti má tropické podnebí, které je však pozměněno nadmořskou výškou a pasáty (větry vanoucí od severovýchodu, od Atlantského oceánu, plné vodní páry), které vanou od Atlantiku po celý rok. V nížinách s horami na severovýchodě je podnebí suché, protože pasáty zanechávají vodu spíše v horách než v údolích a rovinách.

Na jihu jsou dvě období dešťů, na jaře a na podzim, na severu pak jaro a zima. Od června do listopadu (hlavně od srpna do října) jsou v zemi časté tropické bouře a hurikány, které mohou napáchat velké škody.

Ostrovy

Součástí Haiti je několik menších ostrovů a ostrůvků. Největšími ostrovy jsou:

1. Gonâve (francouzsky Île de la Gonâve), v zálivu Gonâve; je součástí departementu Ouest. Má rozlohu 743 km². Jeho taínské jméno bylo Guanabo.
2. Tortuga (francouzsky Île de la Tortue), ostrov ležící u severozápadního pobřeží ostrova Hispaniola v Atlantském oceánu; je součástí departementu Nord-Ouest. Má rozlohu 180 km2 (69 mil čtverečních). Jeho taínské jméno bylo Baynei. Je velmi známý, protože zde žilo mnoho pirátů. Název ostrova pochází od tvaru ostrova připomínajícího želvu (ve španělštině se želva řekne "tortuga").
3. Île à Vache, také Île-à-Vaches, poblíž jihozápadního pobřeží ostrova Hispaniola. Je součástí departementu Sud a má rozlohu 52 km2. Jeho taínské jméno bylo Iabaque.
4. Cayemity, dva ostrovy, Petite Cayemite a Grand Cayemite, v zálivu Gonâve. Jsou součástí departementu Grand'Anse a mají celkovou rozlohu 45 km2 (17 mil čtverečních). Taínské jméno bylo Cahaimi.

Hory a údolí

Horské řetězce mají směr severozápad-jihovýchod, s výjimkou Jižního poloostrova, kde mají směr západ-východ. Pohoří jsou oddělena údolími se stejným obecným směrem.

Od severu k jihu se nacházejí tato hlavní pohoří a údolí:

• Plaine du Nord ("Severní nížina"), podél severního pobřeží od Cap-Haïtien až po Dominikánskou republiku, kde se nazývá údolí Cibao.
• Massif du Nord ("Severní masiv"), který se v Dominikánské republice nazývá Cordillera Central. Nejvyšší haitskou horou tohoto pohoří je Gros Morne (1 198 m).
• Centrální náhorní plošina je rozsáhlé vysoko položené údolí.
• Náhorní plošina Bombardopolis (640 m), Montagnes de Terre Neuve (1 100 m, Morne Goreille), Montagnes Noires (1 700 m, Pic Bonhomme). Všechny tyto řetězce tvoří jednu horskou skupinu.
• Rovina a údolí Artibonite mezi výše a níže uvedenými horami. Jedná se o údolí tvořené řekou Artibonite a jejími haitskými přítoky.
• Chaîne des Matheux (Morne Delpech, 1 600 m) a Montagnes du Trou d'Eau (Morne Ma Pipe, 1 510 m) tvoří jednu skupinu, která se spojuje s předchozí skupinou hor a tvoří v Dominikánské republice pohoří Sierra de Neiba.
• Cul-de-Sac (Haiti) nebo Hoya de Enriquillo (Dominikánská republika) je pozoruhodné údolí západovýchodního směru, s malou nadmořskou výškou (v průměru 50 m s některými místy pod úrovní moře) a s jezerem Êtang Saumatre na východním konci, na hranici s Dominikánskou republikou. Port-au-Prince se nachází na západním konci tohoto údolí.
• Massif de la Hotte (Pic Macaya, 2 405 m) a Massif de la Selle (Pic nebo Morne La Selle, 2 680 m, nejvyšší hora Haiti) se nacházejí na jižním poloostrově. Masiv de la Selle se v Dominikánské republice nazývá Sierra de Bahoruco. Ostrov Gonâve (Morne La Pierre, 776 m) patří z geologického hlediska do masivu de la Selle.

Řeky a jezera

Řeka Artibonite je nejdelší řekou ostrova i celého Haiti. Je dlouhá 321 km (68 km v Dominikánské republice, 253 km na Haiti). Pramení v Centrální Kordilleře (Dominikánská republika) a vlévá se do Gonavského zálivu. Jeho povodí má rozlohu 6 399 km² na Haiti a 2 614 km² v Dominikánské republice.

Další významnou haitskou řekou je Trois Rivières (Tři řeky). Je dlouhá 150 km, pramení v masivu Massif du Nord a vlévá se do Atlantského oceánu poblíž města Po//.

Dalšími jezery jsou Étang de Miragoâne (25 km²) se sladkou vodou 4 km jihovýchodně od města Miragoâne a Trou Caïman (16,2 km²), malé jezero 6 km od Étang Saumâtre.

https://www.shrek.com pro více informací