Genetické inženýrství
Genetické inženýrství (GE), nazývané také genetická modifikace, je obor aplikované biologie. Jedná se o změnu genomu organismu pomocí biotechnologie. Tyto metody patří k nejnovějším objevům. Techniky jsou pokročilé a úplné podrobnosti zde neuvádíme.
Toto je přehled toho, co lze udělat:
- novou DNA lze do hostitelského genomu vložit tak, že se získá sekvence DNA a ta se pak vloží do hostitelského organismu pomocí vektoru molekulární biologie.
- geny mohou být odstraněny nebo "vyřazeny" pomocí enzymu zvaného nukleáza zinkových prstů.
- cílení genů je jiná technika, která využívá rekombinaci ke změně genu. Lze ji použít k odstranění genu, odstranění exonů, přidání genu nebo zavedení mutací.
Organismus, který je pozměněn genetickým inženýrstvím, je geneticky modifikovaný organismus (GMO). Prvními GMO byly bakterie v roce 1973, geneticky modifikované myši byly vyrobeny v roce 1974. Bakterie produkující inzulin byly komerčně využity v roce 1982. Geneticky modifikované potraviny se prodávají od roku 1994, a to včetně plodin.
Techniky genového inženýrství se používají ve výzkumu, zemědělství, průmyslové biotechnologii a medicíně. Enzymy používané v pracích prášcích a léky, jako je inzulín a lidský růstový hormon, se nyní vyrábějí v geneticky modifikovaných buňkách. Pro výzkumné účely se používají geneticky modifikovaná zvířata, jako jsou myši nebo zebřičky.
Kritici mají proti používání genetického inženýrství několik námitek, včetně etických a ekologických. Ekonomické obavy vyvolává skutečnost, že geneticky modifikované techniky a geneticky modifikované organismy podléhají právu duševního vlastnictví. Ekologické obavy jsou subtilnější. Existuje riziko, že některé geneticky modifikované (GM) organismy mohou být lépe přizpůsobeny určité nice v přírodě a budou ubírat část životního prostředí běžným druhům.
Nemodifikovaná zebřička ve srovnání s ní
Stanley Cohen
Herbert Boyer
Herbert Boyer a Stanley Cohen vytvořili v roce 1973 první geneticky modifikovaný organismus.
Syntetická genomika
Schopnost levně a přesně konstruovat dlouhé řetězce párů bází ve velkém měřítku umožňuje výzkumníkům provádět experimenty na genomech, které v přírodě neexistují. Oblast "syntetické genomiky" začíná vstupovat do produktivní fáze.
Geneticky modifikované potraviny
GMO jsou také zapojeny do sporů o geneticky modifikované potraviny, zda jsou potraviny vyrobené z geneticky modifikovaných plodin bezpečné, zda by měly být označeny a zda jsou geneticky modifikované plodiny potřebné pro uspokojení světových potravinových potřeb. Tyto spory vedly k soudním sporům, mezinárodním obchodním sporům a protestům a k restriktivní regulaci komerčních produktů ve většině zemí.
Nyní můžeme vyrábět a používat geneticky modifikovaná a geneticky modifikovaná osiva. Některé velké země, jako například Indie a Čína, se již rozhodly, že GM zemědělství je to, co potřebují pro výživu svých obyvatel. Jiné země o této otázce stále diskutují. Do této debaty jsou zapojeni vědci, zemědělci, politici, společnosti a agentury OSN. Dokonce ani ti, kteří se podílejí na výrobě geneticky modifikovaných semen, nejsou zcela zajedno.
Související stránky
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to genetické inženýrství?
Odpověď: Genetické inženýrství (GE) je odvětví aplikované biologie, které zahrnuje změnu genomu organismu pomocí biotechnologie.
Otázka: Jaké techniky se používají v genetickém inženýrství?
A: Mezi techniky používané v genetickém inženýrství patří vkládání nové DNA do genomu hostitele, odstraňování nebo "vyřazování" genů pomocí enzymu zvaného nukleáza se zinkovým prstem a cílení genů, které využívá rekombinaci ke změně genu.
Otázka: Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)?
Odpověď: Geneticky modifikovaný organismus (GMO) je organismus, který byl pozměněn pomocí genetického inženýrství.
Otázka: Kdy byly vytvořeny první GMO?
Odpověď: Prvními GMO byly bakterie vytvořené v roce 1973 a geneticky modifikované myši v roce 1974.
Otázka: Jak se používají techniky genetického inženýrství?
Odpověď: Techniky genového inženýrství se používají ve výzkumu, zemědělství, průmyslové biotechnologii a medicíně. Například enzymy používané v pracích prášcích a léky jako inzulín a lidský růstový hormon se nyní vyrábějí pomocí geneticky modifikovaných buněk.
Otázka: Jaké námitky byly vzneseny proti používání genového inženýrství?
Odpověď: Mezi námitky proti používání genetického inženýrství patří etické, ekologické a ekonomické obavy související s právem duševního vlastnictví.
Otázka: Kdo získal Nobelovu cenu za práci v oblasti genetiky?
Odpověď: John B. Gurdon a Shinya Yamanaka získali Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství v roce 2012 za objev, že zralé buňky lze přeprogramovat tak, aby se staly pluripotentními; Emmanuelle Charpentierová a Jennifer Doudnaová získaly Nobelovu cenu za rok 2020 za vývoj metody editace genomu.
