Představa ploché Země spočívá v tom, že povrch Země je plochý (rovina). Víra v plochou Zemi se objevuje v nejstarších spisech. Rané mezopotámské mapy zobrazovaly svět jako plochý disk plovoucí v oceánu.
To byl běžný názor, dokud klasičtí Řekové nezačali kolem 4. století př. n. l. diskutovat o tvaru Země. Eratosthenes (276 př. n. l. - 194 př. n. l.) vypočítal obvod Země docela dobře. Od té doby už jen málo vzdělaných lidí věřilo, že je placatá. První myšlenka, že Země je kulatá, se u lidí objevila asi v 6. století př. n. l.. Aristoteles pak kolem roku 330 př. n. l. dokázal, že Země je kulatá.
Velkoplošný tvar Země má význam pouze při uvažování velkých vzdáleností. Proto se ve starověku o tvar Země ve velkém měřítku zajímali pouze námořníci, astronomové, filozofové a teologové.
Následující autoři tvrdili, že Země má kulovitý nebo kulový tvar: Tomáš Akvinský, Snorri Sturluson, Marco Polo, Dante Alighieri, Kryštof Kolumbus.
Portugalci prozkoumali Afriku a Asii, Kolumbus doplul do Ameriky (1492) a Ferdinand Magellan obeplul zemi (1519-21). Tím se konečně prakticky prokázalo, že Země je zeměkoule.
V 19. století se díky romantickým představám o evropském "věku temna" jevil model ploché Země mnohem důležitější než kdykoli předtím v historii.
Hojně rozšířený dřevoryt znázorňuje muže, který prostrkuje hlavu oblohou ploché Země, aby viděl stroje pracující na koulích. Byl vytvořen ve stylu 16. století, ale nelze jej zařadit do starší doby než do díla Camilla Flammariona L'Atmosphère: Météorologie Populaire (Paris, 1888, s. 163). Dřevoryt ilustruje tvrzení v textu, že jeden misionář ve středověku tvrdil, že "dosáhl obzoru, kde se setkávají Země a nebe". Tuto historku lze dohledat u Voltaira, ale ne v žádném známém středověkém zdroji. Původní dřevoryt měl ozdobný rámeček, který jej řadí do 19. století; v pozdějších publikacích někteří tvrdili, že dřevoryt pochází ze 16. století a rámeček byl odstraněn. Podle neprokázané verze si dřevoryt objednal sám Flammarion; rozhodně není znám žádný starší zdroj obrazu než Flammarionova kniha.
První literární zmínkou byla komedie Ludviga Holberga Erasmus Montanus (1723). Mnoho lidí nesouhlasí s Erasmem Montanem, když tvrdí, že Země je kulatá, protože všichni sedláci věří, že je placatá. Nesmí se oženit se svou snoubenkou, dokud nezakřičí "Země je placatá jako palačinka". V románu Rudyarda Kiplinga Vesnice, která odhlasovala, že Země je placatá hlavní hrdinové šíří fámu, že na zasedání farní rady se hlasovalo pro placatou Zemi.
Fantasy fikce často představuje plochou Zemi. V knize C. S. Lewise Cesta Jitřního korábu je fiktivní svět Narnie "kulatý jako stůl" (tj. plochý), nikoli "kulatý jako koule", a postavy plují směrem k okraji tohoto světa. Romány Terryho Pratchetta Strata a Discworld (od roku 1983) se odehrávají na plochém světě ve tvaru disku, který spočívá na hřbetech čtyř obrovských slonů, kteří zase stojí na hřbetě obrovské želvy.
