Václav Havel

Raný život

Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze. Vyrůstal ve známé a bohaté podnikatelské a intelektuální rodině. Jeho rodina byla v Československu od 20. do 40. let 20. století aktivní v oblasti kultury a politiky. Jeho otec vlastnil část barrandovského předměstí. Jedná se o nejvýše položenou část Prahy. Havlova matka pocházela ze známé rodiny. Její otec byl velvyslancem a novinářem. Požadované vzdělání si Havel doplnil v roce 1951. Komunistická vláda mu však nedovolila pokračovat ve formálním studiu kvůli jeho buržoaznímu rodinnému původu.

Počátkem 50. let nastoupil mladý Havel na čtyřleté učiliště jako chemický laborant. Současně navštěvoval večerní kurzy a v roce 1954 dokončil středoškolské vzdělání. Žádná z vysokých škol s humanitními obory Havla z politických důvodů nepřijala. Rozhodl se tedy pro studium na Národohospodářské fakultě ČVUT v Praze. Po dvou letech studia zanechal. V roce 1964 se Havel oženil s Olgou Šplíchalovou. Jeho matka byla proti sňatku.

Předsednictví

Havel již stál v čele Občanského fóra a 29. prosince 1989 se stal prezidentem. Z funkce odešel po skončení svého druhého prezidentského období 2. února 2003. Pro jeho jmenování prezidentem hlasovali všichni poslanci Federálního shromáždění. Byla to překvapivá změna, protože Havel vždy tvrdil, že ho politika nezajímá. On i další disidenti říkali, že změna by měla přijít přímo od skupin lidí, nikoli od vlády.

V roce 1990 proběhly v Československu svobodné volby. Havel v nich zvítězil a zůstal prezidentem. Havel chtěl při rozpadu Československa udržet federaci Čechů a Slováků pohromadě. Podporoval udržení země pohromadě, i když to bylo obtížné a existoval velký tlak. Federální parlament 3. července 1992 Havla - jediného kandidáta - nezvolil, protože ho slovenští poslanci nepodpořili. Havel odstoupil z funkce prezidenta 20. července poté, co Slováci vydali deklaraci nezávislosti. V roce 1993 kandidoval ve volbách na prezidenta nové České republiky. Zvítězil a stal se prezidentem tohoto nového samostatného státu.

Havel byl po celou dobu své kariéry velmi populární. Některé jeho činy však vyvolávaly kontroverze a kritiku. Jedním z jeho prvních prezidentských činů bylo udělení milosti mnoha lidem. Chtěl snížit počet lidí v přeplněných věznicích a propustit lidi, kteří byli za komunistické éry uvězněni, i když byli nevinní. Nedůvěřoval rozhodnutím zkorumpovaného soudu předchozí vlády. Domníval se, že soudy byly k většině lidí ve vězení nespravedlivé. Kritici tvrdili, že tato amnestie způsobila zvýšení kriminality. Ve svých pamětech Na Hrad a zpět Havel napsal, že většině lidí, které propustil, zbýval ve vězení méně než rok. Statistiky o tom nejsou jasné. ^[]

Havel řekl, že nejdůležitější věcí, kterou jako prezident udělal, bylo rozbití Varšavské smlouvy. Ukončení činnosti této skupiny zemí bylo velmi komplikované, protože toto sdružení bylo hlubokou součástí fungování jednotlivých zemí. Trvalo dva roky, než sovětská vojska konečně zcela opustila Československo.

Havel byl pro změnu NATO velmi důležitý. Pomohl ji změnit z aliance proti Varšavské smlouvě na skupinu, která zahrnuje bývalé členy Varšavské smlouvy. Havel se velmi silně zasazoval o rozšíření vojenské aliance do východní Evropy, včetně České republiky.

Vzpomínka na Václava Havla - Praha 19. prosince 2011


Václav Havel (2010)


Vlajka prezidenta České republiky


Václav Havel a Karol Sidon (vlevo), jeho přítel a pozdější vrchní český rabín

Ocenění

Získal řadu ocenění, mimo jiné:

• Filadelfská medaile svobody
• Medaile za svobodu v rámci Ceny čtyř svobod
• Cena Velvyslanec svědomí

Státní ocenění

Země	Ocenění	Datum	Místo
Argentina	Řád Osvoboditele San Martin	09/1996	Buenos Aires
Rakousko	Dekorace pro vědu a umění	11/2005	Vídeň
Brazílie	Velký obojek Řádu Jižního křížeVelký kříž Řádu Rio Branco	10/199009/1996	PrahaBrasílie
Kanada	Čestný společník Řádu Kanady	03/2004	Praha
Česká republika	Řád Bílého lva I. třídy (civilní divize) s řetězem na límciRád Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy	10/2003	Praha
Estonsko	Řád kříže Terra Mariana Křížový obojek	04/1996	Tallinn
Francie	Velký kříž Čestné legie Komandér Řádu umění a literatury	03/199002/2001	Paris
Německo	Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo Zvláštní třída velkokříže	05/2000	Berlín
Maďarsko	Řád za zásluhy o Maďarsko Velkokříž s řetězem	09/2001	Praha
Indie	Gándhího cena za mír	08/2003	Dillí
Itálie	Řád za zásluhy Italské republiky Velkokříž s kordonem	04/2002	Řím
Jordan	Řád Husajna ibn' Alího obojek	09/1997	Ammán
Lotyšsko	Velkokříž Řádu tří hvězd s límcem	08/1999	Praha
Litva	Řád Vytautova velkokříže	09/1999	Praha
Polsko	Řád bílého orla	10/1993	Varšava
Portugalsko	Velký obojek Řádu svobody	12/1990	Lisabon
Čínská republika	Řád brilantní hvězdy se zvláštním velkokordem	11/2004	Taipei
Slovensko	Řád bílého dvojkříže	01/2003	Bratislava
Slovinsko	Zlatá čestná medaile svobody	11/1993	Lublaň
Španělsko	Řád Isabely Katolické velkokříž s límcem	07/1995	Praha
Krocan	Státní vyznamenání Turecké republiky	10/2000	Ankara
Ukrajina	Řád Jaroslava Moudrého	10/2006	Praha
Spojené království	Rytířský velkokříž Řádu lázní (civilní divize)	03/1996	Praha
USA	Prezidentská medaile svobody	07/2003	Washington, D.C.
Uruguay	Medaile republiky	09/1996	Montevideo

Práce

Sbírky poezie

• Čtyři rané básně
• Záchvěvy I a II, 1954
• První úpisy, 1955
• Prostory a časy (poesie), 1956
• Na okraji jara (cyklus básní), 1956
• Antikódy, (Antikódy)

Přehrává

• Motorická morfóza 1960
• Večer s rodinou, 1960, (Rodinný večer)
• Zahradní slavnost (Zahradní slavnost), 1963
• Memorandum, 1965, (Vyrozumění)
• The Increased Difficulty of Concentration, 1968, (Ztížená možnost soustředění)
• Motýl na anténě, 1968, (Motýl na anténě)
• Anděl strážný, 1968, (Strážný anděl)
• Conspirators, 1971, (Spiklenci)
• Žebrácká opera, 1975, (Žebrácká opera)
• Odhalení, 1975, (Vernisáž)
• Audience, 1975, (Audience) - Vanӗkova hra
• Horský hotel 1976, (Horský hotel)
• Protest, 1978, (Protest) - Vanӗkova hra
• Mistake, 1983, (Chyba) - Vanӗkova hra
• Largo desolato 1984, (Largo desolato)
• Temptation, 1985, (Pokoušení)
• Přestavba, 1987, (Asanace)
• Tomorrow, 1988, (Zítra to spustíme)
• Odcházení, 2007

Knihy literatury faktu

• Moc bezmocných (1985) [Obsahuje titulní esej z roku 1978.]
• Život v pravdě (1986)
• Dopisy Olze (1988)
• Narušení klidu (1991)
• Otevřené dopisy (1991)
• Letní meditace (1992/93)
• K občanské společnosti (Letní přemítání) (1994)
• Umění nemožného (1998)
• Na hrad a zpět (2007)

Havel s americkou básnířkou Hedwig Gorski