Václav Havel

Václav Havel (česká výslovnost: [ˈvaːtslaf ˈɦavɛl]), 5. října 1936-18. prosince 2011, byl český dramatik, esejista, disident a politik. Byl desátým a posledním prezidentem Československa (1989-92). Poté se stal prvním prezidentem České republiky (1993-2003). Napsal více než dvacet divadelních her a mnoho děl literatury faktu. Mnohé z nich byly přeloženy do více jazyků.

Od 60. let psal Havel především o československé politice. Po Pražském jaru začal být stále aktivnější proti vládě. V roce 1977 se stal mezinárodně známým díky své práci na manifestu o lidských právech Charta 77. Stal se známým jako vůdce opozice v Československu. Za tyto aktivity byl také poslán do vězení. V roce 1989 se Havel stal prezidentem během "sametové revoluce". Jako prezident vedl Československo a později Českou republiku k otevřené demokracii s několika politickými stranami. Během třinácti let, kdy byl prezidentem, se jeho země výrazně změnila. Česká republika se oddělila od Slovenska, přestože Havel byl proti rozdělení. Česká republika také vstoupila do NATO a začala jednat o členství v Evropské unii. Členem EU se země stala v roce 2004. Jako jeden z prvních podepsal Pražskou deklaraci o evropském svědomí a komunismu.

Raný život

Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze. Vyrůstal ve známé a bohaté podnikatelské a intelektuální rodině. Jeho rodina byla v Československu od 20. do 40. let 20. století aktivní v oblasti kultury a politiky. Jeho otec vlastnil část barrandovského předměstí. Jedná se o nejvýše položenou část Prahy. Havlova matka pocházela ze známé rodiny. Její otec byl velvyslancem a novinářem. Požadované vzdělání si Havel doplnil v roce 1951. Komunistická vláda mu však nedovolila pokračovat ve formálním studiu kvůli jeho buržoaznímu rodinnému původu.

Počátkem 50. let nastoupil mladý Havel na čtyřleté učiliště jako chemický laborant. Současně navštěvoval večerní kurzy a v roce 1954 dokončil středoškolské vzdělání. Žádná z vysokých škol s humanitními obory Havla z politických důvodů nepřijala. Rozhodl se tedy pro studium na Národohospodářské fakultě ČVUT v Praze. Po dvou letech studia zanechal. V roce 1964 se Havel oženil s Olgou Šplíchalovou. Jeho matka byla proti sňatku.

Předsednictví

Havel již stál v čele Občanského fóra a 29. prosince 1989 se stal prezidentem. Z funkce odešel po skončení svého druhého prezidentského období 2. února 2003. Pro jeho jmenování prezidentem hlasovali všichni poslanci Federálního shromáždění. Byla to překvapivá změna, protože Havel vždy tvrdil, že ho politika nezajímá. On i další disidenti říkali, že změna by měla přijít přímo od skupin lidí, nikoli od vlády.

V roce 1990 proběhly v Československu svobodné volby. Havel v nich zvítězil a zůstal prezidentem. Havel chtěl při rozpadu Československa udržet federaci Čechů a Slováků pohromadě. Podporoval udržení země pohromadě, i když to bylo obtížné a existoval velký tlak. Federální parlament 3. července 1992 Havla - jediného kandidáta - nezvolil, protože ho slovenští poslanci nepodpořili. Havel odstoupil z funkce prezidenta 20. července poté, co Slováci vydali deklaraci nezávislosti. V roce 1993 kandidoval ve volbách na prezidenta nové České republiky. Zvítězil a stal se prezidentem tohoto nového samostatného státu.

Havel byl po celou dobu své kariéry velmi populární. Některé jeho činy však vyvolávaly kontroverze a kritiku. Jedním z jeho prvních prezidentských činů bylo udělení milosti mnoha lidem. Chtěl snížit počet lidí v přeplněných věznicích a propustit lidi, kteří byli za komunistické éry uvězněni, i když byli nevinní. Nedůvěřoval rozhodnutím zkorumpovaného soudu předchozí vlády. Domníval se, že soudy byly k většině lidí ve vězení nespravedlivé. Kritici tvrdili, že tato amnestie způsobila zvýšení kriminality. Ve svých pamětech Na Hrad a zpět Havel napsal, že většině lidí, které propustil, zbýval ve vězení méně než rok. Statistiky o tom nejsou jasné. []

Havel řekl, že nejdůležitější věcí, kterou jako prezident udělal, bylo rozbití Varšavské smlouvy. Ukončení činnosti této skupiny zemí bylo velmi komplikované, protože toto sdružení bylo hlubokou součástí fungování jednotlivých zemí. Trvalo dva roky, než sovětská vojska konečně zcela opustila Československo.

Havel byl pro změnu NATO velmi důležitý. Pomohl ji změnit z aliance proti Varšavské smlouvě na skupinu, která zahrnuje bývalé členy Varšavské smlouvy. Havel se velmi silně zasazoval o rozšíření vojenské aliance do východní Evropy, včetně České republiky.

Vzpomínka na Václava Havla - Praha 19. prosince 2011Zoom
Vzpomínka na Václava Havla - Praha 19. prosince 2011

Václav Havel (2010)Zoom
Václav Havel (2010)

Vlajka prezidenta České republikyZoom
Vlajka prezidenta České republiky

Václav Havel a Karol Sidon (vlevo), jeho přítel a pozdější vrchní český rabínZoom
Václav Havel a Karol Sidon (vlevo), jeho přítel a pozdější vrchní český rabín

Ocenění

Získal řadu ocenění, mimo jiné:

  • Filadelfská medaile svobody
  • Medaile za svobodu v rámci Ceny čtyř svobod
  • Cena Velvyslanec svědomí

Státní ocenění

Země

Ocenění

Datum

Místo

 Argentina

Řád Osvoboditele San Martin

09/1996

Buenos Aires

 Rakousko

Dekorace pro vědu a umění

11/2005

Vídeň

 Brazílie

Velký obojek Řádu Jižního křížeVelký kříž Řádu
Rio Branco

10/199009/1996

PrahaBrasílie

 Kanada

Čestný společník Řádu Kanady

03/2004

Praha

 Česká republika

Řád Bílého lva I. třídy (civilní divize) s řetězem na límciRád
Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy

10/2003

Praha

 Estonsko

Řád kříže Terra Mariana Křížový obojek

04/1996

Tallinn

 Francie

Velký kříž Čestné legie
Komandér Řádu umění a literatury

03/199002/2001

Paris

 Německo

Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo Zvláštní třída velkokříže

05/2000

Berlín

 Maďarsko

Řád za zásluhy o Maďarsko Velkokříž s řetězem

09/2001

Praha

 Indie

Gándhího cena za mír

08/2003

Dillí

 Itálie

Řád za zásluhy Italské republiky Velkokříž s kordonem

04/2002

Řím

 Jordan

Řád Husajna ibn' Alího obojek

09/1997

Ammán

 Lotyšsko

Velkokříž Řádu tří hvězd s límcem

08/1999

Praha

 Litva

Řád Vytautova velkokříže

09/1999

Praha

 Polsko

Řád bílého orla

10/1993

Varšava

 Portugalsko

Velký obojek Řádu svobody

12/1990

Lisabon

 Čínská republika

Řád brilantní hvězdy se zvláštním velkokordem

11/2004

Taipei

 Slovensko

Řád bílého dvojkříže

01/2003

Bratislava

 Slovinsko

Zlatá čestná medaile svobody

11/1993

Lublaň

 Španělsko

Řád Isabely Katolické velkokříž s límcem

07/1995

Praha

 Krocan

Státní vyznamenání Turecké republiky

10/2000

Ankara

 Ukrajina

Řád Jaroslava Moudrého

10/2006

Praha

 Spojené království

Rytířský velkokříž Řádu lázní (civilní divize)

03/1996

Praha

 USA

Prezidentská medaile svobody

07/2003

Washington, D.C.

 Uruguay

Medaile republiky

09/1996

Montevideo

Práce

Sbírky poezie

  • Čtyři rané básně
  • Záchvěvy I a II, 1954
  • První úpisy, 1955
  • Prostory a časy (poesie), 1956
  • Na okraji jara (cyklus básní), 1956
  • Antikódy, (Antikódy)

Přehrává

  • Motorická morfóza 1960
  • Večer s rodinou, 1960, (Rodinný večer)
  • Zahradní slavnost (Zahradní slavnost), 1963
  • Memorandum, 1965, (Vyrozumění)
  • The Increased Difficulty of Concentration, 1968, (Ztížená možnost soustředění)
  • Motýl na anténě, 1968, (Motýl na anténě)
  • Anděl strážný, 1968, (Strážný anděl)
  • Conspirators, 1971, (Spiklenci)
  • Žebrácká opera, 1975, (Žebrácká opera)
  • Odhalení, 1975, (Vernisáž)
  • Audience, 1975, (Audience) - Vanӗkova hra
  • Horský hotel 1976, (Horský hotel)
  • Protest, 1978, (Protest) - Vanӗkova hra
  • Mistake, 1983, (Chyba) - Vanӗkova hra
  • Largo desolato 1984, (Largo desolato)
  • Temptation, 1985, (Pokoušení)
  • Přestavba, 1987, (Asanace)
  • Tomorrow, 1988, (Zítra to spustíme)
  • Odcházení, 2007

Knihy literatury faktu

  • Moc bezmocných (1985) [Obsahuje titulní esej z roku 1978.]
  • Život v pravdě (1986)
  • Dopisy Olze (1988)
  • Narušení klidu (1991)
  • Otevřené dopisy (1991)
  • Letní meditace (1992/93)
  • K občanské společnosti (Letní přemítání) (1994)
  • Umění nemožného (1998)
  • Na hrad a zpět (2007)
Havel s americkou básnířkou Hedwig GorskiZoom
Havel s americkou básnířkou Hedwig Gorski

Otázky a odpovědi

Otázka: Kdo byl Václav Havel?


Odpověď: Václav Havel byl český dramatik, esejista, disident a politik. V letech 1989-1992 byl desátým a posledním prezidentem Československa a poté se v letech 1993-2003 stal prvním prezidentem České republiky.

Otázka: Co napsal?


Odpověď: Havel napsal více než dvacet divadelních her a mnoho děl literatury faktu, z nichž mnohé byly přeloženy do více jazyků. Od 60. let se většina jeho prací zaměřovala na politiku v Československu.

Otázka: Jak se stal mezinárodně známým?


Odpověď: V roce 1977 se Havel mezinárodně proslavil svou prací na manifestu o lidských právech Charta 77. V roce 1990 se stal členem Evropské komise. Proslavil se také jako vůdce opozice v Československu a za tyto aktivity byl poslán do vězení.

Otázka: Co se stalo během "sametové revoluce"?


Odpověď: Během sametové revoluce v roce 1989 se Havel stal prezidentem a vedl Československo (a později Českou republiku) k otevřené demokracii s několika politickými stranami.

Otázka: K jakým změnám došlo během jeho prezidentství?


Odpověď: Během jeho třináctiletého prezidentování se Česká republika oddělila od Slovenska (i když Havel byl proti oddělení), vstoupila do NATO, začala jednat o členství v Evropské unii (kterého nakonec dosáhla v roce 2004) a podepsala Pražskou deklaraci o evropském svědomí a komunismu.

Otázka: Co je Pražská deklarace o evropském svědomí a komunismu?


Odpověď: Pražská deklarace o evropském svědomí a komunismu je dokument, který vyzývá k uznání komunistických zločinů spáchaných v celé Evropě v letech 1945-1989 vládami, které byly dosazeny sovětskými okupačními vojsky nebo jejich zmocněnci. Vyzývá také k osvětě o těchto zločinech, aby nebyly zapomenuty a neopakovaly se v budoucích generacích.

AlegsaOnline.com - 2020 / 2023 - License CC3