Václav Havel
Václav Havel (česká výslovnost: [ˈvaːtslaf ˈɦavɛl]), 5. října 1936-18. prosince 2011, byl český dramatik, esejista, disident a politik. Byl desátým a posledním prezidentem Československa (1989-92). Poté se stal prvním prezidentem České republiky (1993-2003). Napsal více než dvacet divadelních her a mnoho děl literatury faktu. Mnohé z nich byly přeloženy do více jazyků.
Od 60. let psal Havel především o československé politice. Po Pražském jaru začal být stále aktivnější proti vládě. V roce 1977 se stal mezinárodně známým díky své práci na manifestu o lidských právech Charta 77. Stal se známým jako vůdce opozice v Československu. Za tyto aktivity byl také poslán do vězení. V roce 1989 se Havel stal prezidentem během "sametové revoluce". Jako prezident vedl Československo a později Českou republiku k otevřené demokracii s několika politickými stranami. Během třinácti let, kdy byl prezidentem, se jeho země výrazně změnila. Česká republika se oddělila od Slovenska, přestože Havel byl proti rozdělení. Česká republika také vstoupila do NATO a začala jednat o členství v Evropské unii. Členem EU se země stala v roce 2004. Jako jeden z prvních podepsal Pražskou deklaraci o evropském svědomí a komunismu.
Raný život
Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze. Vyrůstal ve známé a bohaté podnikatelské a intelektuální rodině. Jeho rodina byla v Československu od 20. do 40. let 20. století aktivní v oblasti kultury a politiky. Jeho otec vlastnil část barrandovského předměstí. Jedná se o nejvýše položenou část Prahy. Havlova matka pocházela ze známé rodiny. Její otec byl velvyslancem a novinářem. Požadované vzdělání si Havel doplnil v roce 1951. Komunistická vláda mu však nedovolila pokračovat ve formálním studiu kvůli jeho buržoaznímu rodinnému původu.
Počátkem 50. let nastoupil mladý Havel na čtyřleté učiliště jako chemický laborant. Současně navštěvoval večerní kurzy a v roce 1954 dokončil středoškolské vzdělání. Žádná z vysokých škol s humanitními obory Havla z politických důvodů nepřijala. Rozhodl se tedy pro studium na Národohospodářské fakultě ČVUT v Praze. Po dvou letech studia zanechal. V roce 1964 se Havel oženil s Olgou Šplíchalovou. Jeho matka byla proti sňatku.
Předsednictví
Havel již stál v čele Občanského fóra a 29. prosince 1989 se stal prezidentem. Z funkce odešel po skončení svého druhého prezidentského období 2. února 2003. Pro jeho jmenování prezidentem hlasovali všichni poslanci Federálního shromáždění. Byla to překvapivá změna, protože Havel vždy tvrdil, že ho politika nezajímá. On i další disidenti říkali, že změna by měla přijít přímo od skupin lidí, nikoli od vlády.
V roce 1990 proběhly v Československu svobodné volby. Havel v nich zvítězil a zůstal prezidentem. Havel chtěl při rozpadu Československa udržet federaci Čechů a Slováků pohromadě. Podporoval udržení země pohromadě, i když to bylo obtížné a existoval velký tlak. Federální parlament 3. července 1992 Havla - jediného kandidáta - nezvolil, protože ho slovenští poslanci nepodpořili. Havel odstoupil z funkce prezidenta 20. července poté, co Slováci vydali deklaraci nezávislosti. V roce 1993 kandidoval ve volbách na prezidenta nové České republiky. Zvítězil a stal se prezidentem tohoto nového samostatného státu.
Havel byl po celou dobu své kariéry velmi populární. Některé jeho činy však vyvolávaly kontroverze a kritiku. Jedním z jeho prvních prezidentských činů bylo udělení milosti mnoha lidem. Chtěl snížit počet lidí v přeplněných věznicích a propustit lidi, kteří byli za komunistické éry uvězněni, i když byli nevinní. Nedůvěřoval rozhodnutím zkorumpovaného soudu předchozí vlády. Domníval se, že soudy byly k většině lidí ve vězení nespravedlivé. Kritici tvrdili, že tato amnestie způsobila zvýšení kriminality. Ve svých pamětech Na Hrad a zpět Havel napsal, že většině lidí, které propustil, zbýval ve vězení méně než rok. Statistiky o tom nejsou jasné. []
Havel řekl, že nejdůležitější věcí, kterou jako prezident udělal, bylo rozbití Varšavské smlouvy. Ukončení činnosti této skupiny zemí bylo velmi komplikované, protože toto sdružení bylo hlubokou součástí fungování jednotlivých zemí. Trvalo dva roky, než sovětská vojska konečně zcela opustila Československo.
Havel byl pro změnu NATO velmi důležitý. Pomohl ji změnit z aliance proti Varšavské smlouvě na skupinu, která zahrnuje bývalé členy Varšavské smlouvy. Havel se velmi silně zasazoval o rozšíření vojenské aliance do východní Evropy, včetně České republiky.
Vzpomínka na Václava Havla - Praha 19. prosince 2011
Václav Havel (2010)
Vlajka prezidenta České republiky
Václav Havel a Karol Sidon (vlevo), jeho přítel a pozdější vrchní český rabín
Ocenění
Získal řadu ocenění, mimo jiné:
- Filadelfská medaile svobody
- Medaile za svobodu v rámci Ceny čtyř svobod
- Cena Velvyslanec svědomí
Státní ocenění
Země | Ocenění | Datum | Místo |
Řád Osvoboditele San Martin | 09/1996 | Buenos Aires | |
Dekorace pro vědu a umění | 11/2005 | Vídeň | |
Velký obojek Řádu Jižního křížeVelký kříž Řádu | 10/199009/1996 | PrahaBrasílie | |
Čestný společník Řádu Kanady | 03/2004 | Praha | |
Řád Bílého lva I. třídy (civilní divize) s řetězem na límciRád | 10/2003 | Praha | |
Estonsko | Řád kříže Terra Mariana Křížový obojek | 04/1996 | Tallinn |
Velký kříž Čestné legie | 03/199002/2001 | Paris | |
Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo Zvláštní třída velkokříže | 05/2000 | Berlín | |
Řád za zásluhy o Maďarsko Velkokříž s řetězem | 09/2001 | Praha | |
Gándhího cena za mír | 08/2003 | Dillí | |
Řád za zásluhy Italské republiky Velkokříž s kordonem | 04/2002 | Řím | |
Jordan | Řád Husajna ibn' Alího obojek | 09/1997 | Ammán |
Velkokříž Řádu tří hvězd s límcem | 08/1999 | Praha | |
Řád Vytautova velkokříže | 09/1999 | Praha | |
Řád bílého orla | 10/1993 | Varšava | |
Velký obojek Řádu svobody | 12/1990 | Lisabon | |
Řád brilantní hvězdy se zvláštním velkokordem | 11/2004 | Taipei | |
Řád bílého dvojkříže | 01/2003 | Bratislava | |
Zlatá čestná medaile svobody | 11/1993 | Lublaň | |
Řád Isabely Katolické velkokříž s límcem | 07/1995 | Praha | |
Státní vyznamenání Turecké republiky | 10/2000 | Ankara | |
Řád Jaroslava Moudrého | 10/2006 | Praha | |
Rytířský velkokříž Řádu lázní (civilní divize) | 03/1996 | Praha | |
Prezidentská medaile svobody | 07/2003 | Washington, D.C. | |
Medaile republiky | 09/1996 | Montevideo |
Práce
Sbírky poezie
- Čtyři rané básně
- Záchvěvy I a II, 1954
- První úpisy, 1955
- Prostory a časy (poesie), 1956
- Na okraji jara (cyklus básní), 1956
- Antikódy, (Antikódy)
Přehrává
- Motorická morfóza 1960
- Večer s rodinou, 1960, (Rodinný večer)
- Zahradní slavnost (Zahradní slavnost), 1963
- Memorandum, 1965, (Vyrozumění)
- The Increased Difficulty of Concentration, 1968, (Ztížená možnost soustředění)
- Motýl na anténě, 1968, (Motýl na anténě)
- Anděl strážný, 1968, (Strážný anděl)
- Conspirators, 1971, (Spiklenci)
- Žebrácká opera, 1975, (Žebrácká opera)
- Odhalení, 1975, (Vernisáž)
- Audience, 1975, (Audience) - Vanӗkova hra
- Horský hotel 1976, (Horský hotel)
- Protest, 1978, (Protest) - Vanӗkova hra
- Mistake, 1983, (Chyba) - Vanӗkova hra
- Largo desolato 1984, (Largo desolato)
- Temptation, 1985, (Pokoušení)
- Přestavba, 1987, (Asanace)
- Tomorrow, 1988, (Zítra to spustíme)
- Odcházení, 2007
Knihy literatury faktu
- Moc bezmocných (1985) [Obsahuje titulní esej z roku 1978.]
- Život v pravdě (1986)
- Dopisy Olze (1988)
- Narušení klidu (1991)
- Otevřené dopisy (1991)
- Letní meditace (1992/93)
- K občanské společnosti (Letní přemítání) (1994)
- Umění nemožného (1998)
- Na hrad a zpět (2007)
Havel s americkou básnířkou Hedwig Gorski
Otázky a odpovědi
Otázka: Kdo byl Václav Havel?
Odpověď: Václav Havel byl český dramatik, esejista, disident a politik. V letech 1989-1992 byl desátým a posledním prezidentem Československa a poté se v letech 1993-2003 stal prvním prezidentem České republiky.
Otázka: Co napsal?
Odpověď: Havel napsal více než dvacet divadelních her a mnoho děl literatury faktu, z nichž mnohé byly přeloženy do více jazyků. Od 60. let se většina jeho prací zaměřovala na politiku v Československu.
Otázka: Jak se stal mezinárodně známým?
Odpověď: V roce 1977 se Havel mezinárodně proslavil svou prací na manifestu o lidských právech Charta 77. V roce 1990 se stal členem Evropské komise. Proslavil se také jako vůdce opozice v Československu a za tyto aktivity byl poslán do vězení.
Otázka: Co se stalo během "sametové revoluce"?
Odpověď: Během sametové revoluce v roce 1989 se Havel stal prezidentem a vedl Československo (a později Českou republiku) k otevřené demokracii s několika politickými stranami.
Otázka: K jakým změnám došlo během jeho prezidentství?
Odpověď: Během jeho třináctiletého prezidentování se Česká republika oddělila od Slovenska (i když Havel byl proti oddělení), vstoupila do NATO, začala jednat o členství v Evropské unii (kterého nakonec dosáhla v roce 2004) a podepsala Pražskou deklaraci o evropském svědomí a komunismu.
Otázka: Co je Pražská deklarace o evropském svědomí a komunismu?
Odpověď: Pražská deklarace o evropském svědomí a komunismu je dokument, který vyzývá k uznání komunistických zločinů spáchaných v celé Evropě v letech 1945-1989 vládami, které byly dosazeny sovětskými okupačními vojsky nebo jejich zmocněnci. Vyzývá také k osvětě o těchto zločinech, aby nebyly zapomenuty a neopakovaly se v budoucích generacích.