Gustav Leonhardt
Gustav Leonhardt (narozen 30. května 1928, 's-Graveland, Nizozemsko, zemřel 16. ledna 2012, Amsterdam) byl slavný nizozemský cembalista, varhaník a dirigent, který se proslavil hraním hudby historických období na dobové nástroje. Na počátku jeho kariéry nebylo cembalo ještě oblíbeným nástrojem a hudba z období renesance a baroka se obvykle hrála stejně jako hudba pozdějších století. Díky Gustavu Leonhardtovi si jeho posluchači uvědomovali, jak by v Bachově době zněla hudba Johanna Sebastiana Bacha.
Gustav Leonhardt hraje na cembalo na MAfestivalu v Bruggách
Život
Gustav Leonhardt se narodil v holandské protestantské rodině, která žila na venkově. Protestantství bylo důležitou součástí jeho života. Jeho otec byl bohatý obchodník. Oba jeho rodiče byli velmi nadšení amatérští hudebníci. Když bylo Gustavovi deset let, koupili mu cembalo. Když vypukla druhá světová válka, život na venkově byl těžký a Leonhardt se často musel schovávat pod prkny, aby nebyl poslán na otrocké práce. Když se neskrýval, trávil hodně času cvičením na cembalo.
Gustav Leonhardt studoval hru na varhany a cembalo na Schola Cantorum v Basileji. V té době to bylo jediné místo v Evropě, kde bylo možné studovat hru staré hudby. Do Vídně odešel studovat dirigování, protože jeho rodiče se domnívali, že být dirigentem je dobrý způsob, jak vydělat hodně peněz. Gustava však dirigování nikdy příliš nebavilo a veškerý čas tam trávil v knihovně studiem partitur a opisováním not. Většina této hudby nebyla nikdy publikována a nebyla provedena od doby, kdy byla složena.
V roce 1952 se stal profesorem hry na harfu na vídeňské Hochschule fur Musik. Seznámil se zde s Nikolausem Harnoncourtem, který měl podobné zájmy jako on. Brzy se stal profesorem cembala na amsterodamské konzervatoři, kde působil až do roku 1988. Byl také varhaníkem v amsterodamském kostele Waalse Kerk. V tomto kostele se nacházejí velmi slavné historické varhany. Proslavil se svými cembalovými koncerty a nahrávkami. Vedl Leonhardtův barokní soubor s anglickým kontratenoristou Alfredem Dellerem, s nímž pořídil jednu z prvních nahrávek některých Bachových kantát. Součástí souboru byla jeho manželka Marie a také Nikolaus Harnoncourt, který hrál na violoncello. Společně s Harnoncourtem dirigoval a nahrál všechny Bachovy kantáty.
Leonhardt bydlel ve velkém domě ze 16. století, který stál naproti jednomu z kanálů v centru Amsterdamu. Na koncertním pódiu se tvářil velmi vážně, ale měl smysl pro humor a občas na závěr recitálu zahrál trochu ragtimu.
Leonhardt zemřel 16. ledna 2012 v Amsterdamu.
