Alžběta Česká

Alžběta se narodila ve Falklandském paláci ve skotském státě Fife. Její otec jí dal jméno Alžběta, aby udělal radost anglické královně Alžbětě I. Královna neměla žádné děti. Jakub chtěl, aby si ho po své smrti vybrala za anglického krále. Později souhlasila a Jakub VI. se v roce 1603 stal anglickým králem Jakubem I. (a také králem Walesu a Irska). Alžběta Stuartovna měla nyní vyšší postavení. To znamenalo, že se s ní budou chtít oženit významnější muži.

V té době probíhaly v Anglii silné boje mezi katolíky a protestanty. Král Jakub byl katolík, ale mnoho katolíků ho nemělo rádo, protože dával protestantům příliš mnoho svobody dělat si, co chtěli. V roce 1605 se jedna skupina rozhodla, že se pokusí vyhodit do povětří anglický parlament střelným prachem, když tam byl král Jakub. Tato akce se nazývá Spiknutí střelného prachu. Skupina plánovala unést princeznu Alžbětu z opatství Coombe ve Warwickshire. Chtěli z ní udělat královnu. Protože jí bylo teprve devět let, měli by významní katolíci skutečnou moc nad jejími královstvími. Nakonec byla skupina vypátrána dříve, než stačila zabít krále Jakuba.

Dne 14. února 1613 se Alžběta provdala za Fridricha V., falckého kurfiřta. Přestěhovala se na jeho dvůr v Heidelbergu. Fridrich stál v čele významné skupiny protestantských knížat, která se nazývala Evangelická unie. Jakub chtěl, aby se Alžběta provdala za někoho z této skupiny, aby s nimi mohl navázat pevnější přátelství.

V roce 1619 byl Fridrich požádán, aby se stal českým králem. Spolu s Alžbětou se přestěhoval do Prahy. I zde probíhaly silné boje mezi různými náboženskými skupinami. Již po několika měsících kralování musel Fridrich zemi opustit. Protože byla královnou tak krátce, bývá Alžběta někdy nazývána "zimní královnou". Říkalo se jí také "Srdcová královna", protože ji mělo mnoho lidí rádo.

Alžběta a Fridrich žili v exilu v Haagu. Do Čech se vrátit nemohli. Fridrich zemřel v roce 1632 a Alžběta žila po většinu zbytku života v Holandsku. Poté, co se syn jejího bratra Karel stal anglickým a skotským králem, odjela za ním do Londýna. Zemřela tam v roce 1662, když jí bylo 65 let.

Měla celkem třináct dětí. Karel I. Ludvík se stal palatinským kurfiřtem v roce 1648. Jejími dalšími dětmi byli: Fridrich Jindřich Falcký, Alžběta Česká, princezna falcká, princ Rupert Rýnský, Luisa Marie Falcká, princ Mauric Simmernský, Eduard hrabě falcký Simmernský a Žofie Hannoverská. Po zákonu o vyrovnání z roku 1701 se kurfiřtka Žofie a její děti staly dědici anglického a skotského trůnu. To znamená, že všichni králové a královny Velké Británie po Jiřím I. jsou Alžbětinými potomky.

Na počest princezny byla pojmenována řeka Elizabeth v jihovýchodní Virginii. Její jméno nese také poloostrov Cape Elizabeth a dnes město v americkém státě Maine. John Smith prozkoumal a zmapoval Novou Anglii. Místa pojmenoval především podle jmen, která používali původní obyvatelé Ameriky. Když Smith ukázal svou mapu Karlovi I., řekl, že král by měl klidně změnit "barbarská jména" za "anglická". Král provedl mnoho takových změn. Dnes se dochovaly pouze čtyři. Jedním z nich je mys Elizabeth.