Divočina
Divočina je přírodní prostředí na Zemi, které nebylo příliš narušeno člověkem.
"Nejvíce nedotčené, nenarušené přírodní oblasti, které na naší planetě zbyly - poslední skutečně divoká místa, která lidé neovládají a nezastavěli silnicemi, produktovody nebo jinou průmyslovou infrastrukturou."
Oblasti divočiny se nacházejí v rezervacích, na panstvích, farmách, v chráněných oblastech, na rančích, v národních lesích, národních parcích a dokonce i v městských oblastech podél řek, v soutěskách nebo na jiných nezastavěných místech. Tyto oblasti jsou důležité pro přežití druhů, biologickou rozmanitost, ekologii, ochranu přírody, samotu a rekreaci.
Divočina je hluboce ceněna z kulturních, duchovních, morálních a estetických důvodů. Někteří spisovatelé přírody se domnívají, že oblasti divočiny jsou životně důležité pro lidského ducha a tvořivost.
Mohou také zachovávat historické genetické znaky a poskytovat životní prostředí divokým rostlinám a živočichům, které lze v zoologických zahradách, zahradách nebo laboratořích jen obtížně obnovit.
Z tohoto pohledu je to právě divokost místa, která z něj dělá divočinu. Samotná přítomnost nebo činnost lidí nediskvalifikuje oblast jako "divočinu". Mnoho ekosystémů, které jsou nebo byly obydleny nebo ovlivněny činností lidí, lze stále považovat za "divoké". Tento způsob pohledu na divočinu zahrnuje oblasti, v nichž přírodní procesy probíhají bez zásahů člověka.
Nadace WILD uvádí, že oblasti divočiny mají dva rozměry: musí být biologicky nedotčené a právně chráněné. Světový svaz ochrany přírody (IUCN) klasifikuje divočinu ve dvou stupních: Ia (přísné přírodní rezervace) a Ib (oblasti divočiny).
Pravděpodobně žádné místo na Zemi není zcela nedotčené lidstvem, ať už v důsledku dřívějšího osídlení původními obyvateli, nebo v důsledku globálních procesů, jako je změna klimatu. Na divočinu mají vliv i činnosti na okraji konkrétních oblastí divočiny, jako je likvidace požárů a přerušení migrace zvířat.
Zejména v bohatších, průmyslově vyspělých zemích má i specifický právní význam: jako území, kde je zástavba zakázána zákonem. Divočinu má vyhlášenou mnoho národů, včetně Austrálie, Kanady, Nového Zélandu, Jihoafrické republiky a Spojených států.
V současné době se plánuje mnoho nových parků a různé parlamenty a zákonodárné sbory je schvalují na naléhání obětavých jednotlivců po celém světě, kteří věří, že "nakonec obětaví, inspirovaní lidé zmocnění účinnou legislativou zajistí, že duch a služby divočiny budou vzkvétat a prostupovat naší společností a zachovají svět, který s hrdostí předáme těm, kteří přijdou po nás".
Sheepeater Cliff, Yellowstone: sloupovitý čedičový útes vytvořený rychle chladnoucí lávou.
Jeden z aspektů Yellowstonského národního parku.
Starý bukový les v národním parku Biogradska Gora, Černá Hora
Divočina Forrester Island v americkém státě Aljaška
Otázky a odpovědi
Otázka: Co je to divočina?
Odpověď: Divočina je přírodní prostředí na Zemi, které nebylo příliš narušeno člověkem. Obvykle je charakterizována jako území, které nebylo zastavěno silnicemi, potrubím nebo jinou průmyslovou infrastrukturou, a lze ji nalézt v rezervacích, na panstvích, farmách, v chráněných oblastech, na rančích, v národních lesích, národních parcích a dokonce i v městských oblastech podél řek, v soutěskách nebo na jakýchkoli nezastavěných místech.
Otázka: Jaké jsou výhody divočiny?
Odpověď: Oblasti divočiny jsou důležité pro přežití druhů, biologickou rozmanitost, ekologii, ochranu přírody, samotu a rekreaci. Mohou také zachovávat historické genetické znaky a poskytovat životní prostředí pro divokou flóru a faunu, kterou lze v zoologických zahradách nebo zahradách jen obtížně obnovit. Kromě toho jsou hluboce ceněny z kulturních, duchovních, morálních a estetických důvodů. Někteří spisovatelé přírody se domnívají, že oblasti divočiny jsou životně důležité pro lidského ducha a tvořivost.
Otázka: Existují na Zemi místa zcela nedotčená lidstvem?
Odpověď: Pravděpodobně žádné místo na Zemi není zcela nedotčené lidstvem v důsledku minulého osídlení původními obyvateli nebo v důsledku globálních procesů, jako je změna klimatu. Činnosti na okrajích konkrétních oblastí divočiny, jako je likvidace požárů, je mohou také ovlivnit.
Otázka: Jak země chrání svou divočinu?
Odpověď: Mnoho zemí, včetně Austrálie, Kanady, Nového Zélandu, Jižní Afriky a Spojených států, vyhlásilo divočinu prostřednictvím právní ochrany před rozvojovými aktivitami. Existují také organizace, které se věnují ochraně těchto divokých míst, jako je nadace The WILD Foundation, která prosazuje zákonem chráněnou biologicky nedotčenou divočinu na dvou úrovních - Ia (přísné přírodní rezervace) a Ib (oblasti divočiny).
Otázka: Co to znamená, když je nějaké území považováno za "divoké"?
Odpověď: Pokud je území považováno za "divoké", znamená to, že v něm přírodní procesy probíhají bez zásahů člověka, i když to nutně neznamená, že je území "divoké", pokud bylo nějakým způsobem osídleno nebo ovlivněno činností lidí.
Otázka: Kdo se zasazuje o ochranu těchto divokých míst?
Odpověď: Organizace jako The WILD Foundation se zasazují o právní ochranu biologicky nedotčené divočiny na dvou úrovních - Ia (přísné přírodní rezervace) a Ib (oblasti divočiny). Obětaví jednotlivci po celém světě se také snaží o to, aby tato místa zůstala zachována a mohly si je užívat i budoucí generace.
