Přírodním prostředím se rozumí souhrn všech živých i neživých složek, které existují přirozeně, bez přímého vytvoření člověkem. I celý vesmír je přírodní, v běžném užití se však pojem obvykle vztahuje na přírodu na Zemi.

Hlavní složky přírodního prostředí

Přírodní prostředí lze popsat z několika úhlů; často se rozlišují dvě hlavní skupiny složek:

Zastavěné prostředí a lidské zásahy

Přírodní prostředí se často mění vlivem člověka. V zastavěném prostředí člověk upravuje a přetváří krajinu za účelem bydlení, dopravy nebo výroby potravin — například vytvořením zemědělské půdy nebo městských zón. Tyto zásahy mohou narušit původní ekologické vazby a funkce systému.

Funkce a služby přírodního prostředí

Naturalní systémy poskytují řadu užitečných funkcí, které lze shrnout jako ekosystémové služby:

  • zajišťování zdrojů (potrava, voda, suroviny)
  • regulační služby (čištění vody a vzduchu, regulace klimatu, ochrana proti erozi)
  • podpůrné procesy (koloběh živin, opylení, tvorba půdy)
  • kulturní a rekreační hodnoty (estetika, vzdělávání, rekreace)

Hrozby a ochrana

Mezi hlavní rizika pro přírodní prostředí patří:

  • ztráta a fragmentace stanovišť v důsledku urbanizace a zemědělství
  • znečištění ovzduší, vody a půdy
  • změna klimatu a související extrémy počasí
  • šíření invazních druhů a chorob

Ochrana a obnova přírodního prostředí zahrnuje opatření jako udržitelný management zdrojů, vytváření chráněných území, ekologickou obnovu a mezinárodní spolupráci. Cílem je zachovat funkce ekosystémů a minimalizovat negativní dopady lidských činností.

Výklad pojmu a rozsah

Význam termínu přírodní prostředí se může lišit podle kontextu — od lokálních ekosystémů po planetární měřítko. V praxi je proto vhodné vždy upřesnit, zda se mluví o konkrétním biotopu, regionu nebo o celé Zemi.