Belemnité: vyhynulí hlavonožci příbuzní sépiím a chobotnicím
Belemnité: objevte fascinující vyhynulé hlavonožce příbuzné sépiím a chobotnicím — jejich anatomii, fosilie a význam v evoluci mořského života.
Belemnité (nebo belemnoidi) jsou vyhynulá skupina mořských hlavonožců, v mnoha ohledech podobná moderním chobotnicím a blízce příbuzná moderním sépiím. Objevují se v geologickém záznamu od pozdního triasu (přibližně před 235 miliony let) až do konce křídy (před asi 66 miliony let) a byly rozšířené v teplých i mírných mořích celého světa.
Stejně jako oni měli belemniti inkoustový váček, ale na rozdíl od chobotnic měli deset zhruba stejně dlouhých ramen a žádná chapadla. Na ramenech často nesli drobné chitinózní háčky (tzv. onychity), které sloužily k zadržení kořisti místo přísavek. Typickým fosilním nálezem však není měkké tělo, ale vnitřní kostra – pevný vápenatý útvar nazývaný rostrum (často pomyslně „kulovitý nebo hruškovitý štít“, anglicky „guard“ nebo „bullet“), který tvořil zadní část těla a sloužil jako balansovací protizávaží.
Morfologie a vnitřní stavba
Vnitřní schránka belemnitů se dělí na několik částí: komorovitý částníček (phragmocone), který měl přesně rozdělené komory podobně jako u některých jiných hlavonožců, proostracum (přední tenká vrstvička) a právě robustní rostrum. Phragmocone byl často méně odolný než rostrum a proto se vzkřivují především rostra. Rostrum bylo složené převážně z kalcitu, díky čemuž se dobře fosilizovalo.
Systematika
Belemnité tvoří monofyletickou skupinu nadřádu Belemnoidea. Tradičně se rozlišují čtyři řády, které zahrnují různé morfologické typy a filogeografické linie:
- Aulacocerida (starší, převážně trias-jura)
- Belemnitida (mnoho druhů v juru a křídě)
- Diplobelida
- Phragmoteuthida
Životní způsob a ekologie
Belemnité byly převážně nektónní dravci — aktivně plavali ve vodním sloupci a lovili malé ryby, korýše a jiné bezobratlé. Rostrum jim pomáhalo v udržování stability při plavání a sloužilo jako těžké závaží, které vyrovnávalo vztlak bloků v přední části těla. Předpokládá se, že měli inkoustový váček a rychlý způsob plavání podobný dnešním sépiím a některým kalmarům.
Fosilie a význam pro vědu
Nejčastěji se fosilizují rostra — drobné „kulovité“ či „kuličkovité“ kameny, které jsou hojné v jurských a křídových sedimentech (např. lokalitách jako Holzmaden, Posidonienschiefer a další). Ve vyjímečných lokalitách se dochovaly i měkké části těla, inkoustový váček nebo otisky ramen. Belemnitové rostra se používají v biostratigrafii k datování sedimentů a v geochemii (izotopové analýzy kyslíku a uhlíku) k rekonstrukci paleotemperatur a paleoekologických podmínek.
Vyhynutí a kulturní zmínky
Belemnité stejně jako ammoniti vyhynuli na konci křídy při hromadném vymírání na přelomu křída–paleogen (K–Pg). V lidové tradici se fosilizovaná rostra často označovala jako „bleskové šípy“, „bleskovky“ nebo „ďáblovy prsty“ a byla považována za nadpřirozené předměty. Dnes jsou oblíbeným sběratelským materiálem a důležitým předmětem paleontologického výzkumu.
Shrnutí: Belemnité byly úspěšnou skupinou vnitřně schráněných hlavonožců s desetirohými pažemi, inkoustovým váčkem a charakteristickým vápenatým rostrum. Jejich četné fosilie nám dodávají informace o evoluci hlavonožců, paleoekologii pravěkých moří i o změnách klimatu v geologickém čase.
Belemnitové stráže z jury Wyomingu, USA.
Fosilní belemnit. Rostrum a phragmocone; normální řezy rostrum (viz radiálně-koncentrická struktura kalcitových vláken).
Výskyt
Belemnité se vyvinuli z nautiloidů, kteří jsou základní skupinou hlavonožců. Dobře zformované strážce belemnitů lze nalézt v horninách z období mississippienu (nebo spodního karbonu).
Belemnitů bylo v období jury a křídy velké množství a jejich zkameněliny se hojně vyskytují v druhohorních mořských horninách, často společně s jejich příbuznými amonity. Belemnité a amoniti vyhynuli na konci období křídy.
Životní styl
Podobně jako některé moderní chobotnice měli belemniti na pažích řadu malých háčků, kterými se chytali kořisti. Belemnité byli zdatní masožravci, kteří svými pažemi chytali malé ryby a jiné mořské živočichy a zobákovitými čelistmi je pojídali.
Zdá se, že belemnité byli součástí potravy mořských plazů, jako jsou ichtyosauři, jejichž zkamenělé žaludky často obsahují háčky z ramen hlavonožců.
Belemnité plavali v příbřežních až středně hlubokých oceánech.
Belemnites
Starověký inkoust
Zkameněliny, které zachovaly měkké části belemnitů, ukazují, že stejně jako mnoho moderních hlavonožců měli inkoustový vak, tvrdý zobák, ocasní ploutve a velké oči. Dobře zachované exempláře vykazují známky svalových vláken v plášti, což naznačuje, že byli silnými plavci jako moderní chobotnice.
V roce 1826 objevila Mary Anningová ve fosilii belemnitu něco, co vypadalo jako komůrka se zaschlým inkoustem. Ukázala ji své přítelkyni Elizabeth Philpotové, která dokázala inkoust oživit vodou a použít ho k ilustraci některých vlastních fosilií ichtyosaurů. Když byly objeveny další zkamenělé inkoustové komůrky, brzy se o totéž pokusili i další místní umělci. Anningová si všimla, jak moc se tyto komůrky podobají inkoustovým váčkům moderních chobotnic a sépií, které pitvala, aby lépe pochopila anatomii fosilních hlavonožců. To vedlo Williama Bucklanda k publikaci, že jurští belemniti používali k obraně inkoust stejně jako mnozí moderní hlavonožci.
Otázky a odpovědi
Otázka: Co jsou to belemnity?
Odpověď: Belemnité jsou vyhynulá skupina mořských hlavonožců, kteří jsou podobní současným chobotnicím a jsou blízce příbuzní současným sépiím.
Otázka: Měli belemniti inkoustový váček jako moderní sépie?
Odpověď: Ano, belemnité měli stejně jako moderní sépie inkoustový vak.
Otázka: Kolik ramen měli belemniti?
Odpověď: Belemnité měli deset zhruba stejně dlouhých ramen, ale na rozdíl od moderních chobotnic neměli chapadla.
Otázka: Jaký je taxonomický status belemnitů?
Odpověď: Belemnité tvoří monofyletickou skupinu nadřádu Belemnoidea.
Otázka: Kolik řádů je v rámci Belemnoidea?
Odpověď: V rámci Belemnoidea existují čtyři řády.
Otázka: Jak jsou na tom belemnité ve srovnání s moderními chobotnicemi?
Odpověď: Belemnité jsou podobní moderním chobotnicím, protože mají také inkoustový vak. Na rozdíl od moderních olihní však mají belemniti deset zhruba stejně dlouhých ramen a nemají chapadla.
Otázka: Žijí belemniti ještě dnes?
Odpověď: Ne, belemniti jsou vyhynulou skupinou mořských hlavonožců.
Vyhledávání