Tunicate
Tunikáti (Urochordata) jsou podčeledí chordátů (Chordates).
Jsou to mořští filtrátoři: živí se převážně planktonem. Říká se jim tunikáti, protože dospělý jedinec je pokryt kožovitou tunikou. Tato tunika živočicha podpírá a chrání. Dospělci jsou přisedlí, přilepení na skalách.
Mnoho pláštěnců je v dospělosti koloniálních nebo polokoloniálních. Jedná se o poměrně velkou skupinu, která zahrnuje asi 3000 druhů. Dospělci žijí převážně na mořském dně, v litorální zóně.
Tunikáty Bluebell
Kolonie tunika Botrylloides violaceus. Všimněte si nových zooidních pupenů uvnitř kolonií a podél jejich okrajů.
Kolonie Botryllus.
Krmení
Mořská perutýnka má ve svém malém těle dva otvory. Jeden otvor, nazývaný ústní sifon, nasává vodu do těla živočicha; druhý otvor, nazývaný síňový sifon, vodu z těla živočicha vystřikuje. Uvnitř je malé sítko podobné košíku, které zachycuje potravu: tyto mořské perutýnky jsou tedy filtrujícími potravinami. Mořská perutýnka může otvory v sifonech uzavřít, podobně jako šňůrka uzavře otvor v sáčku.
Životní cyklus
V larválním stavu vypadá jako pulec a někdy se mu říká larva pulce. Stejně jako mnoho jiných mořských živočichů vypadá larva pulce velmi odlišně od dospělého pulce. Larva krátce plave a pak se přichytí na něco na mořském dně, například na kámen, a přemění se do své dospělé podoby. Obvykle zůstává na jednom místě po zbytek svého života.
Vztahy
Tunikáti jsou blíže příbuzní kranasům (langustám, mihulím, čelistnatým obratlovcům) než kopinatcům, ostnokožcům, hemichordátům nebo jiným bezobratlým.
Objevy
U některých druhů byly nalezeny chemické látky, které mohou pomáhat v boji proti nemocem, jako je rakovina nebo různé viry.
Vědci také zjistili, že některé druhy se dokážou zhojit z poškození, která jim byla způsobena, a to v průběhu několika generací. Podobný proces by mohl být možný i u lidí.
Související stránky
- Salp: vyskytují se v Jižním oceánu poblíž Antarktidy. Jejich obrovská hejna mohou převyšovat počet krilů.
