Pulci jsou vodní larvální stádium žab a ropuch: vznikají z vajíček nakladených do vody a po proměně (metamorfóze) se mění v suchozemské nebo polosuchovodní dospělce. Pulci se líhnou z malých vajíček, která samice obvykle naklade do stojaté nebo pomalu tekoucí vody, například do rybníka nebo jezera. Většina vajíček je obalena průhlednou želatinózní hmotou, která je chrání před vyschnutím a poskytuje určitou ochranu před predátory. Žabí vajíčka jsou kulatá a ropší vajíčka jsou často snesena v dlouhých šňůrách. V každém vajíčku bývá výživa (žloutek) dostatečná pro vývoj pulce po řadu dní až týdnů; u mnoha druhů stačí zásoba na přibližně 21 dní.

Vajíčka a líhnutí

Po oplození se embryo vyvíjí uvnitř želatinového obalu. Doba inkubace závisí na teplotě vody a druhu žáby – v teplé vodě se vývoj urychluje, v chladné zpomaluje. Pulci se líhnou jako malé, beznohé stádium s ocasem a žábrami, připravení žít ve vodním prostředí.

Vývoj a metamorfóza

Během následujících týdnů až měsíců pulci rostou a procházejí postupnými změnami, které připravují tělo na život na souši. Obvykle nejdříve vyrůstají zadní končetiny, později i přední. Jak pulci dospívají , postupně jim dorůstají končetiny, obvykle nejprve zadní. Poté dochází k postupné ztrátě ocasu v důsledku programované buněčné smrti (apoptózy), kdy se tkáně ocasu rozkládají a vstřebávají zpět do těla.

Současně se mění tvar a funkce ústní dutiny: malá ústa přizpůsobená sbírání řas se mohou zvětšit a získat svalnatější žvýkací aparát u druhů, které přecházejí na masivnější potravu. Střevo se zkracuje, protože trávení rostlinné stravy (dlouhé tenké střevo) není potřeba, když se potrava změní na bohatší na bílkoviny. Rychlost metamorfózy se liší: u některých druhů trvá jen několik týdnů, u jiných několik měsíců; některé druhy, které žijí v dočasných tůních, dokončí metamorfózu velmi rychle, aby se vyhnuly vyschnutí.

Dýchání

Ve fázi pulce většina obojživelníků dýchá pomocí vnějších nebo vnitřních žaber. Mladí pulci mají zprvu vzhledem k průsvitnému tělu nápadné vnější žábry, které později mohou být pokryty kůží a stát se vnitřními. Dýchání probíhá nejen žábrami, ale také skrze kůži (kutánní dýchání), která musí zůstat vlhká, aby umožnila výměnu plynů. V průběhu metamorfózy se vyvíjejí plíce: pulci ve stádiu pozdního vývoje často plavou u hladiny a občas nabírají vzduch, protože plíce začínají převzít část funkce dýchání. Po metamorfóze, kdy je pulcům odpadl ocas a vyvinuty nohy a plíce, se mohou plně adaptovat na dýchání vzduchu.

Strava

Většina pulců je převážně býložravá a jako hlavní potravu konzumuje řasy, biofilm a rozloženou rostlinnou hmotu. Mají speciální ústní části (raspovače), které slouží k mechanickému oškrábání potravy z povrchů. Některé druhy jsou však všežravé nebo dokonce převážně masožravé: konzumují detrit, drobné bezobratlé, vajíčka nebo malá pulčata, a v některých případech i ostatní pulce (kanibalismus). Stravovací strategie se liší podle druhu, hustoty populace a dostupnosti potravin ve vodním prostředí.

Životní cyklus a role v ekosystému

Pulcí stadium je klíčovou částí životního cyklu mnoha obojživelníků: transformace pulce v dospělou žábu propojuje vodní a suchozemské ekosystémy. Během tohoto stádia pulci působí jako významní konzumenti řas a organického materiálu, čímž ovlivňují kvalitu vody a tok živin. Jsou také důležitou potravou pro ryby, ptáky, hmyz a jiné obojživelníky, a tím přispívají k potravním sítím v tůních, rybnících a jezerech.

Různosti mezi druhy a zvláštní případy

Existuje velká variabilita: některé druhy mají pulčí stádium velmi krátké nebo ho zcela obejdou (přímý vývoj), jiné vyvinuly speciální strategie péče o potomstvo — například kladení vajec na listy nad vodou, nosení pulců na těle rodiče nebo vývoj v malých vodních nádržích v broméliích. Adaptace odpovídá prostředí, ve kterém druh žije, a zvyšují přežití mláďat v různých podmínkách.

Hrozby a ochrana

Pulci i dospělé žáby čelí mnoha hrozbám: ztrátě a úpravě mokřadů, znečištění (např. pesticidy), změnám klimatu (vysychání tůní), invazním druhům a nemocem (např. houbové choroby jako chytridie). Ochrana jejich biotopů, udržování kvalitní vody a monitoring populací jsou důležité pro zachování druhové rozmanitosti a ekologických funkcí, které žáby a jejich larvy plní.

Stručně řečeno, pulci jsou adaptivní a ekologicky důležité larvální stádium žab, které prochází komplexní fyziologickou a morfologickou proměnou z vodního tvora na suchozemského (či polosuchovodního) dospělce. Jejich vývoj je ovlivněn teplotou, dostupností potravy a podmínkami v biotopu, a každá změna prostředí může zásadně ovlivnit jejich přežití.