Katedrála sv. Albana v St Albans

První britský křesťanský mučedník

Alban byl pohan žijící v římském městě Verulamium, kde se dnes nachází St Albans, v hrabství Hertfordshire v Anglii, asi 35 km severně od Londýna podél Watling Street. Než se křesťanství stalo oficiálním náboženstvím Římské říše, byli místní křesťané Římany pronásledováni. Alban ukrýval jejich kněze Amfibala ve svém domě a byl jím obrácen na křesťanskou víru. Když do Albánova domu přišli vojáci a hledali kněze, vyměnil si Alban s knězem plášť a nechal se zatknout místo něj. Alban byl předveden před soudce, kde se přiznal ke své nové křesťanské víře a byl za to odsouzen. Podle legendy byl sťat na místě, kde dnes stojí katedrála nesoucí jeho jméno.

O datu Albanovy popravy se vedou spory, obecně se uvádí kolem roku 250, vědci však navrhují data 209, 254 nebo 304. V katedrále se nachází také hrob svatého Amfibala.

Normanské opatství

Většina současného uspořádání a proporcí stavby pochází od prvního normanského opata Pavla z Caen (1077-1093). Čtrnáctým opatem byl jmenován novým canterburským arcibiskupem Lanfrankem.

Klášter ve tvaru kříže byl v té době největší stavbou v Anglii. norman Robert zednář věnoval zvláštní pozornost pevným základům, pod nimiž vedl souvislou zeď z vrstvených cihel, křemene a malty, a základy posunul až do hloubky dvanácti stop, aby zasáhly skalní podloží. Pod křížovou věží byly použity zvláštní velké kameny.

Triumfem byla zejména věž - je to jediná velká křížová věž z 11. století, která se v Anglii dochovala. Robert začal se zvláštními silnými opěrnými zdmi a čtyřmi mohutnými cihlovými pilíři. Čtyřstupňová věž se na každém stupni zužuje, přičemž na třech nižších stupních jsou spřažené opěráky a na čtvrtém stupni kruhové opěráky. Celá stavba váží 5 000 tun a je vysoká 144 stop. Věž byla pravděpodobně zakončena normanskou jehlancovou střechou; současná střecha je plochá. Původní zvonice měla pět zvonů, žádný z nich se však nedochoval.

Klášterní opatství bylo dokončeno v roce 1089, ale vysvěceno bylo až na svátek svatého Inocence 28. prosince 1115 rouenským arcibiskupem. Slavnosti se zúčastnil král Jindřich I. a mnoho biskupů a šlechticů.

V roce 1140 byl nedaleko založen ženský klášter (Sopwell Priory).

V současné stavbě se pod centrální věží a na severní straně lodi dochovaly původní normanské klenby. Klenby ve zbytku budovy jsou gotické, vznikly po středověkých přestavbách a přístavbách a po restaurování ve viktoriánské době.

Opat Jan de Cella (známý také jako Jan z Wallingfordu) (1195-1214) rozšířil opatství v 90. letech 11. století. Strohé normanské západní průčelí přestavěl Hugh de Goldclif. Byla velmi nákladná, ale její rychlé zvětrávání a pozdější úpravy odstranily vše kromě fragmentů.

Žaltář ze St.Albans (asi 1130-45) je nejznámější z řady významných románských iluminovaných rukopisů, které vznikly ve skriptoriu opatství. Matthew Paris, mnich v St Albans od roku 1217 až do své smrti v roce 1259, byl později významný jako kronikář a umělec. Dochovalo se osmnáct jeho rukopisů, které jsou pro historiky bohatým zdrojem dobových informací.

Nicholas Breakspear se narodil nedaleko St Albans a chodil tam do školy. Požádal o přijetí do opatství jako novic, ale byl odmítnut. Nakonec se mu podařilo být přijat do opatství ve Francii. V roce 1154 byl zvolen papežem Adrianem IV, jediným anglickým papežem, který kdy existoval. Představený opatství byl potvrzen jako první opat v Anglii, rovněž v roce 1154.