Adrian IV (latinsky Hadrianus Quartus; asi 1100 - 1. září 1159), rodným jménem Nicholas Breakspear nebo Breakspeare, byl papežem v letech 1154-1159.
Breakspear byl anglický kněz římskokatolické církve a 170. papež. Je jediným Angličanem, který se kdy stal papežem.
Breakspear se narodil nedaleko St. Albans v hrabství Hertfordshire v Anglii. Jeho otcem byl Robert, který se později stal mnichem v opatství St Albans. Sám Nicholas však do kláštera ještě nechodil. Opat mu řekl, aby "počkal, až bude pokračovat ve studiu, aby mohl být považován za vhodnějšího" (opatská kronika). Nečekal a místo toho odjel do Paříže. Nakonec se stal řádným kanovníkem kláštera svatého Rufa u Arles. Povýšil na převora a brzy byl jednomyslně zvolen opatem. Tato volba je tradičně datována do roku 1137. Důkazy z opatských kronik naznačují, že to bylo kolem roku 1145.
V roce 1146 byl Breakspear jmenován albánským biskupem. Papež Evžen III. povýšil Breakspeara v témže roce 1146 na kardinála.
V letech 1152 až 1154 byl kardinál Breakspear papežským legátem ve Skandinávii.
Kardinál Breakspear byl zvolen papežem 3. prosince 1154. Zvolil si jméno Adrian IV. Ihned se pokusil sesadit Arnolda z Brescie, vůdce protipapežské frakce v Římě. Nepokoje ve městě vedly k vraždě kardinála. Krátce před Květnou nedělí roku 1155 přistoupil Adrian k uvalení interdiktu na Řím. Senát (římská městská rada) poté Arnolda vypověděl.
Papež Adrian se angažoval v italských a evropských politických sporech.
Z navrhovaného spojenectví s východní Byzantskou říší sešlo. Adrian podepsal papežskou bulu (oficiální dopis), v níž vyzval anglického krále Jindřicha II., aby vtrhl do Irska a přivedl keltskou křesťanskou církev do římského systému.
V době Adrianovy smrti probíhal spor s císařem Svaté říše římské Fridrichem I. Údajně zemřel na udušení mouchou ve víně. Pravděpodobně to bylo na chinézu.