Siegfried (opera)
Siegfried je opera Richarda Wagnera. Je to třetí ze čtyř oper, které společně vyprávějí příběh nazvaný Prsten Nibelungův (Der Ring des Nibelungen). Příběh navazuje na konec druhé opery, která se jmenovala Die Walküre.
První představení Siegfrieda se uskutečnilo 16. srpna 1876, kdy byl ve Festspielhausu v Bayreuthu uveden celý cyklus Prstenu (všechny čtyři opery).
Příběh opery
První dějství
První část opery se odehrává v lese, kde žije obr Fafner. Ten se pomocí kouzelné dehtové přilby proměnil v draka, aby mohl hlídat zlatý poklad a prsten (jak se k pokladu dostal, jsme viděli v první opeře Zlato Rýna). Siegfried, který na konci druhé opery Die Walküre ještě nebyl na světě, je nyní mladým chlapcem. Vychovává ho trpaslík Mime, Alberichův bratr. Mim je stejně hrozný jako jeho bratr.
Mim buší kladivem do kovadliny a snaží se opravit meč, který Wotan ve druhém dějství Die Walküre rozbil na kusy. Chce z kousků udělat silný meč, ale pokaždé, když si myslí, že se mu to podařilo, Siegfried meč zvedne a svou silou ho zlomí. Důvodem, proč chce Mim meč vyrobit, je, aby ho mohl dát Siegfriedovi (který je zřejmě hrdinou, jemuž má meč nakonec připadnout) a říct mu, aby bojoval s drakem. Pak od něj bude moci Mim získat prsten, aby měl moc nad celým světem. Když Siegfried vstoupí, přivede z lesa medvěda. Medvěd pronásleduje Mimeho a Siegfried se směje. Pak medvěda pustí na svobodu.
Mim říká Siegfriedovi, že by mu měl být vděčný za to, že se o něj v dětství staral a vychovával ho. Nikdy Siegfriedovi neřekl, kdo byli jeho rodiče (byli to Siegmund a Sieglinda, oba již zemřeli). Siegfried nechápe nic o tom, jak se rodí děti. Nikdy předtím neviděl ženu. Zná pouze Mima, který se vydává za jeho otce. Siegfried si všiml, že mláďata vypadají jako jejich rodiče, a ptá se Mima, proč nevypadá jako on. Nakonec je Mim donucen vyprávět Siegfriedovi o svých rodičích a o meči, který rozbil Wotan. Sigurd řekne Mimovi, aby meč ukoval (vyrobil), aby mohl draka zabít. Siegfried odchází.
Objeví se hlavní bůh Wotan. Je převlečený za poutníka. Mim mu řekne, že mu chce položit tři otázky, a pokud na ně nedokáže odpovědět, může mu useknout hlavu. Wotan souhlasí. Nejprve se ho Mime zeptá na jméno rasy lidí, kteří žijí pod zemí. Wotan odpoví, že jsou to Nibelungové. Pak se Mime zeptá, kdo jsou lidé, kteří žijí na povrchu země. Wotan odpoví, že jsou to obři. Pak se ho zeptá, kdo žije na nebi. Wotan říká, že to jsou bohové. Na všechny tři otázky odpověděl správně. Nyní řekne Mimovi, že je řada na něm a položí mu tři otázky, na které musí odpovědět, pokud si chce zachovat hlavu. Mim je vyděšený, ale musí souhlasit.
Nejprve se ho Wotan zeptá, kdo jsou lidé, které má Wotan velmi rád, i když na ně musí být přísný. Mim odpoví: rasa Wälsungů. Pak se ho Wotan zeptá na jméno meče, který Wotan zanechal Siegfriedovi. Mim odpoví: Nothung. Nakonec se ho Wotan zeptá, kdo dokáže složit části meče dohromady. Mim je nyní vyděšený, protože nezná odpověď. Wotan mu odpověď sdělí: je to ten, kdo nezná strach. Říká Mimovi, že si zatím může nechat hlavu. Nechá ji useknout tomu, kdo se nebojí, později.
Když jsou Mim a Siegfried opět spolu, snaží se Mim Siegfrieda vyděsit, aby poznal, co je to strach. Vypráví mu o obrovském drakovi v jeskyni. "Nemáš z toho strach?" zeptá se ho. "Ani trochu," odpoví Siegfried, kterému se představa boje s drakem líbí. Sigurd pracuje u kovadliny a začíná vyrábět meč. Mim přemýšlí, jak Siegfrieda po zabití draka obelstí, aby mohl meč získat a Siegfrieda zabít. Nakonec se Siegfriedovi podaří vyrobit mocný meč. Vykřikne jeho jméno: "Nothung"! Pak s mečem praští o kovadlinu, která se rozdělí na dva kusy.
Představení z 19. století, kde Siegfried (Heinrich Gudehus) kuje svůj meč (Nothung).
Druhé dějství
Před dračí jeskyní se Wotan, stále převlečený za poutníka, setkává s Alberichem (bratrem Mima, který se v příběhu neobjevuje od první opery). Alberich Wotana nenávidí za to, že mu sebral prsten. Wotanovi je to jedno, a dokonce draka probudí, ale ten s nimi nechce bojovat.
Objeví se mim a Siegfried. Siegfried se vůbec nebojí. Chce jen vědět, kde je dračí srdce, aby ho mohl zabít. Mim ho nechá na pokoji. Siegfried si sedne do lesa a přemýšlí. Je rád, že teď ví, že ošklivý Mim není jeho otec. Slyší zpívat ptáka a snaží se jeho zpěv napodobit píšťalou, kterou si vyrobil z rákosu. Zatroubí na roh a objeví se drak. Siegfried vrazí meč drakovi do srdce. Siegfried instinktivně strčí ruku drakovi do tlamy a ochutná jeho krev. Najednou rozumí tomu, co pták říká. Pták (původně zpíval chlapec, ale nyní obvykle zpívá žena) mu říká, aby si vzal prsten a dehtovou přilbu (která svému nositeli umožňuje měnit podobu nebo se učinit neviditelným). Vezme si je.
Objeví se mim a Alberich. Hádají se o to, komu připadne prsten a dehtová přilba. Objevuje se Siegfried s oběma. Mim nabídne Siegfriedovi nápoj, který je omámený. Pták varuje Siegfrieda, aby ho nepil. Siegfried zabije Mima tak, že mu mečem usekne hlavu. Pták pak Siegfriedovi vypráví o jeho krásné nevěstě Brünnhildě, která leží na skále chráněná ohněm a čeká, až ji zachrání.
Siegfried ochutná dračí krev
Třetí dějství
Erda, moudrá bohyně Země, vypráví Wotanovi o Nornách, které splétají provaz osudu. Je překvapená, když slyší, jak Wotan potrestal Brünnhildu. Wotan říká, že se nyní těší na konec bohů a chce, aby na jeho místo nastoupil Siegfried.
Přijíždí Siegfried. Vypráví Wotanovi (který je mu cizí) o svém hrdinském činu s drakem. Wotan mu připadá protivný a rozbije jeho meč. Jde ke skále, kde leží Brünnhilda.
Siegfried pronikne plameny a najde spící Brünnhildu. Opatrně jí sundá přilbu a pak náprsní plát. Najednou vidí, že je to žena. Nikdy předtím ženu neviděl. Poprvé v životě se vyděsí, přesto ji velmi touží probudit. Políbí ji na rty a ona otevře oči a posadí se. Řekne mu, že ho vždycky milovala, ještě dávno předtím, než se narodil. Siegfried cítí, jak jeho vášeň roste, a snaží se ji obejmout, ale teď je to Brünnhilda, kdo se bojí. Říká mu, aby nekazil čistotu jejich lásky. Nakonec se obejmou.
Brünnhilda a Siegfried
Hudba
Wagner psal tuto operu více než 15 let, což je jeden z důvodů, proč se hudba třetího dějství stylově poněkud liší. Některé nápady z milostné hudby Siegfrieda a Brünnhildy Wagner později znovu použil v samostatné orchestrální skladbě nazvané Siegfriedova idyla. Mnohé z leitmotivů (hudebních nápadů, které patří k určitým postavám nebo myšlenkám) jsou ty, které zazněly v Das Rheingold nebo Die Walküre. Jedním z neobvyklých nástrojů v orchestru je kovadlina. Hraje se na ni, když Mime a později Siegfried buší kladivem do kovadliny a snaží se ukovat kusy meče dohromady. Rytmus této hudby je stejný jako rytmus, který zazněl dříve ve scéně s Nibelungy v Zlatu Rýna.
Když Wagner začal na opeře pracovat, nazval ji Der junge Siegfried (Mladý Siegfried), ale v roce 1856 název změnil na Siegfried.
Německé slovo "Sieg" znamená "vítězství" a "Fried" nebo "Friede" znamená "mír". Je to dobré jméno pro hrdinu. Roli Siegfrieda zpívá tenor. Zpěvák potřebuje velmi silný hlas, kterému se v němčině často říká "Heldentenor" ("hrdinský tenor"). Na jevišti je po většinu opery, která trvá asi čtyři hodiny.
Ostatní opery
- První operou cyklu je Zlato Rýna.
- Druhou operou cyklu je Die Walküre.
- Čtvrtou operou cyklu je Götterdämmerung.
- Celý cyklus se jmenuje Der Ring des Nibelungen.
- Viz také Siegfried (o postavě ze severské mytologie)