Obrázky z výstavy je hudební dílo pro sólový klavír, které Modest Musorgskij složil v roce 1874. Je to nejslavnější Musorgského skladba pro sólový klavír, kterou často hrají virtuosové, aby ukázali, jak jsou dobří. Mnoho let po Musorgského smrti vytvořil Maurice Ravel úpravu skladby pro orchestr. V této verzi ruského skladatele a francouzského aranžéra ji dnes lidé obvykle slyší.

 

Historie a inspirace

Skladba vznikla jako klavírní suita na základě výstavy kreseb a návrhů ruského výtvarníka Viktora Hartmanna. Hartmann zemřel v roce 1873 a po jeho náhlé smrti byla uspořádána pamětní výstava v Petrohradě; Musorgskij na ni docházel a z díla vystaveného autora si vzal hudební náměty. Opakující se téma „Promenáda“ v díle představuje samotného skladatele, jak prochází mezi obrazy a zastavuje se u jednotlivých exponátů.

Stavba klavírní suity

Suita tvoří řada krátkých obrazů s proměnlivou náladou a technickou náročností. Zde je běžný seznam částí (často se střídají „Promenády“ jako mezihry):

  • Promenade – promenáda / motiv procházení výstavou
  • Gnomus – gnóm
  • Il vecchio castello – starý hrad
  • Tuileries – děti v Tuilerijských zahradách
  • Bydło – polský vůz / těžký selský vůz
  • Ballet of the Chicks in Their Shells – balet kuřátek v skořápkách
  • Samuel Goldenberg and Schmuÿle – dvojice postav kontrastující chudobu a samolibost
  • Limoges. Le marché – trh v Limoges
  • Catacombae (Sepulcralis) – katakomby / pochmurné městské pohřební scény
  • The Hut on Fowl's Legs (Baba Yaga) – bouda na kuřecích nohou (Baba Jaga)
  • The Great Gate of Kiev – Velká kijevská brána (monumentální závěr)

Ravelova orchestrální verze

Maurice Ravel orchestraci dokončil v roce 1922. Jeho úprava je mistrovským cvičením v instrumentaci: Ravel využil pestrou paletu orchestru – dřeva, žestě, tympány, kladívka a harfu – aby jednotlivým obrazům dal novou barevnost a dramatický výraz. Díky Ravelově jemnému cítění pro barvu orchestru a rytmickou průzračnost se orchestrální verze stala velmi populární a často je považována za „kanonickou“ podobu díla v koncertním repertoáru.

Význam a provedení

Originál pro klavír je stále oceňován pro svou originalitu a pianotechnickou náročnost; mnozí sólisté jej hrají jako ukázku interpretačního umění. Orchestrální verze zase otevírá skladbě větší dynamický rozsah a publikum ji často slyší jako završení koncertu. Kromě Ravelovy úpravy existují i jiné instrumentace a aranže (například pro orchestr od L. Stokowského a dalších), ale právě Ravelova verze zůstává nejhranější.

Proč dílo přežilo?

Dílo spojuje silný programní nápad (hudba jako reakce na výtvarné dílo), výrazné melodie, kontrastní nálady a efektní instrumentaci v orchestrální podobě. To vše zajišťuje, že Obrázky z výstavy zůstávají oblíbené jak mezi muzikanty, tak mezi posluchači a pravidelně se objevují na programových sestavách koncertních síní po celém světě.